Přeskočit na obsah

Osobnost zraje s věkem

Rysy osobnosti jsou trvalé způsoby, jimiž jedinec vnímá, přemýšlí a vztahuje se jak k okolí, tak k sobě samému, přičemž tyto způsoby vnímání, přemýšlení a vztahování jsou zřejmé v širokém rozsahu významných osobních a sociálních souvislostí.“ Tak praví definice.

Rysy osobnosti mají zvířata, což ví každý chovatel a milovník psů, koček i krav. Rysy osobnosti mají i lososi. Někteří lososi vyplouvají z hnízd velmi brzy, jiní podstatně později. A tak si vědci vzali do práce jejich první a poslední čtvrtinu. Prvně vyplouvající jedinci se chovají útočněji, nebojácněji. Pozdě vyplouvající jedinci odpovídají na stres z „přelidnění“ vyšší aktivitou serotonergního systému v zadním mozku. V předním mozku mají vyšší aktivitu mRNA kódující serotoninové receptory 1A a další dva modulátory, které jim pomáhají zvládat stres.

Hippokratovo třídění lidských typů na choleriky, melancholiky, sangviniky a flegmatiky je živé dodnes. Vešlo do folkové psychologie: takový „kolér“, říká se na Moravě. Eysenckův třífaktorový model (extroverze/introverze, neuroticismus/ emoční stabilita a psychoticismus, rys charakterizovaný impulsivitou, senzacechtivostí a tvořivostí), lze potkat v literatuře o tvořivosti. Existují i další modely.



Velká pětka

Velká pětka amerických autorů Roberta McCrae a Paula T. Costy Jr. je v revidované podobě (NEO‑FFI‑R) pravděpodobně nejrozšířenější. Představte si pět krejčovských metrů. Jeden se jmenuje extroverze, druhý otevřenost vůči nové zkušenosti, třetí svědomitost, čtvrtý přívětivost, pátý emoční stabilita. Každý rozměr osobnosti může mít skóre od nuly do sta, kromě toho mají své fazety. Žádný rozměr sám o sobě není ani dobrý, ani špatný. Nízké i vysoké skóre mají projevy, které se považují za „dobré“ nebo „nedobré“. Vždy záleží na kontextu a interakci. Sebepopis a popis blízkým člověkem odpovídá výsledkům testování.

Rysy osobnosti jsou dobrou předpovědí riskantního chování ve vztahu k vlastnímu zdraví, emoční zkušenosti a prožívání, dosaženého stupně vzdělání, zájmu o typ povolání, výkonu v povolání, stability a spokojenosti v manželství, a dokonce i politické preference – spíš liberál, spíš konzervativec. Rysy Velké pětky předpovídají, jak se bude jejich nositel chovat v sociálních sítích. Extroverze a přívětivost mají zřejmý vztah k osobním, nikoli pracovním sociálním sítím. Extroverti podle očekávání kontakty vyhledávají, lidé s vysokým skóre přívětivosti je přijímají. Otevřenost předpovídá rozmanitost sítí. Lidé s vysokým skóre svědomitosti bývají uprostřed pracovních sociálních sítí. Negativní emocionalita neboli neuroticismus konzistentní vztah k velikosti ani složení sítí nemá.

Heritabilita neboli dědivost udává, jak velká část proměnlivosti znaku je zapříčiněna genetickými faktory. Heritabilita rozměrů osobnosti je vysoká (otevřenost 57 procent, extraverze 54 procent, svědomitost 49 procent, neuroticismus 48 procent, přívětivost 42 procent).

Rysy osobnosti jsou celoživotní, nicméně s věkem vyzrávají: skóre neuroticismu, extraverze a otevřenosti mírně klesá, zatímco skóre přívětivosti a svědomitosti mírně roste.

Na strukturu osobnosti má vliv teplota prostředí, jak dokazuje obrovská populační studie z měst v Číně a USA. U lidí vyrůstajících v prostředí s přívětivou střední teplotou blíže k 22 °C se v porovnání s lidmi, kteří vyrůstají v tvrdších tepelných podmínkách, objevují s vyšší četností prosociální rysy: přívětivost, svědomitost, emoční stabilita, extroverze a otevřenost vůči nové zkušenosti.



Psychobiologický model

Psychobiologický sedmirozměrný model Cloningerovy skupiny je rozšířen v neurovědecké literatuře. Popisuje čtyři temperamentové rozměry s heritabilitou kolem 60 procent a tři charakterové rozměry dané spíše učením.

Temperamentové rozměry jsou:

Novelty seeking (vyhledávání nových skutečností): dědičnost určí výběr podnětů, které dokáží jedince přimět ke zkoumání okolí, vyhledávání nových situací, impulsivnímu rozhodování, rychlým proměnám nálady.

Harm avoidance (sklon vyhýbat se poškození): dědičnost určí výběr podnětů, na jejichž základě jedinec některé druhy svého chování tlumí, začne se obávat budoucnosti nebo lidí, které nezná, nebo podnětů, které rychle unavují.

Reward dependence (závislost na [sociální] odměně): dědičnost určí, jaké podněty nás přimějí, abychom v nějakém druhu chování pokračovali. Projevuje se například způsobem, jímž tvoříme sociální vazby, nebo mírou závislosti na souhlasu druhých lidí s naším chováním.

Persistence (vytrvalost): je dána mírou vytrvalosti, s níž vzdorujeme únavě nebo tomu, že se činnost nedaří.

Temperamentové rozměry lze pozorovat již u velmi malých dětí.

Charakterové rozměry jsou:

Self‑directedness (sebezaměření), ve folkové psychologii jde o sílu vůle. Lidé s vysokým stupněm sebezaměření berou odpovědnost za svá rozhodnutí a činy na sebe, nepřesouvají je na lidi a okolnosti. Jejich život je naplňováním cílů, které mají tvořivý smysl. Život je pro ně spíš naplňováním nějakého smyslu než uspokojováním bezprostředních potřeb a vyhýbáním se střetům.

Cooperativeness (schopnost a ochota spolupracovat) se objevuje u lidí společensky snášenlivých, vybavených značnou mírou soucitu i vciťování, respektujících práva i odlišnosti lidí jiných. Střety a problémy se snaží řešit způsobem, při němž obě strany něco získají.

Self‑transcendence (sebe‑přesah) je vědomí jednoty s celým bytím. Mluví se o přijetí, pocitu sjednocení nebo duchovní jednoty s přírodou a jejím zdrojem. Schopnost sebe‑přesahu se stupňovitě vyvíjí, podobně jako předchozí charakterové rozměry. Objevuje se u vysokého podílu lidí ze všech sociálních vrstev, nejen u světců a mystiků. Lidé s vysokým sebe‑přesahem často sdělují, že to, co právě dělají, je dokáže natolik pohltit, že se na chvíli cítí mimo čas a prostor. Dívají‑li se na docela obyčejné věci, stane se, že mají pocit určitého zázraku, jako by jev viděli poprvé, dětskýma očima. Prožívají chvíle radosti, v nichž mají náhlý pocit jednoty se vším, co je.

Nízké skóre sebezaměření a ochoty spolupracovat je společný jmenovatel všech typů poruch osobnosti.

Individuální rozdíly osobnosti jsou podmíněny rozdíly v rysech osobnosti, obecné inteligenci, jednotlivých poznávacích schopnostech, strategii získávání pohlavních partnerů, míře religiozity, stavbě těla a četných dalších proměnných.



Osobnost, stavba a funkce mozku

Při vyšetřování vztahu osobnosti ke stavbě a funkci mozku byly užity oba nejrozšířenější modely, jak Velká pětka, tak Psychobiologický model, a současné metody, zejména funkční magnetická rezonance.

Stavba a funkce mozku jsou rub a líc jedné mince. Cokoli se změní ve stavbě, mění se ve funkci a naopak. Předmětem zájmu jsou neuronální sítě velkého rozsahu, konektomy. Konektomika studující vlastnosti sítí říká jejich uzlům vrcholy, spojům hrany. Objem neuronálního uzlu sítě je dán počtem nervových buněk a jejich synapsí, jakož i počtem vstupujících a vystupujících nervových vláken. V uzlech globálních sítí se hodnotí počet spojení uzlu se zbytkem sítě (degree), schopnost uzlu propagovat informace spolu s ostatními uzly sítě (efficiency) a vliv daného uzlu na informační tok mezi všemi ostatními uzly sítě (betweenness). Podobně záleží na spojích.

Rysy osobnosti jsou v korelaci se stavbou a funkcí konektomů, jejichž uzly jsou zejména v čelních, temenních a spánkových korových oblastech. Skóre jednotlivých znaků osobnosti v pětirozměrném modelu odpovídá povrchovému uspořádání a tloušťce kůry v prefrontálních, temenních a spánkových systémech. Rozměry Velké pětky se odlišují objemem a tloušťkou zevní a horní prefrontální, očnicové, vnitřní prefrontální, přední cingulární, horní a střední spánkové, entorhinální, temenní kůry, amygdaly a hipokampu.

Směr dalšího poznávání je korelace genetických a konektomických proměnných.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…