Přeskočit na obsah

Pandemie ukázala, že obor infekční lékařství není zbytečný

Infektologie byla již koncem dvacátého století mnohdy považována za obor živořící na pokraji medicíny. Infekční oddělení z historicky dobře podložených důvodů byla (většinou) budována v odlehlé části nemocničního areálu kvůli možnosti šíření infekce. V současnosti již není izolační funkce v popředí náplně oboru. Může nabídnout mnohem více i „heroickým“ medicínským odvětvím. A to odhlédnuto od vakcinace a antibiotického stewardshipu, které jsou již na pomezí s dalšími specializacemi.

Obor infektologie byl do pandemie covidu‑19 snad ani ne popelkou, ale spíše nevítanou, otravnou starou tetou mezi vznešenými medicínskými obory zachraňujícími zdraví a životy. Avšak v historicky nepříliš vzdálené době, ještě v polovině dvacátého století, byly infekce považovány za jednu z nejčastějších příčin úmrtí především v dětství, ale v podstatě po celý lidský život. Se zavedením očkovacích schémat a při zlepšujících se hygienických podmínkách a možnostech léčby infekčních nemocí jako by se význam oboru snižoval.

Ještě v květnu 2020 po první koronavirové vlnce komentoval na tiskové konferenci MUDr. Petr Kümpel, místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primář infekčního oddělení Slezské nemocnice Opava, situaci slovy: „Obor infekční lékařství bohužel prošel v posledních třiceti letech závažnou redukcí počtu lůžek, a to přes protesty odborné společnosti. Mylná domněnka, že dvacáté století pro lidstvo navždy vyřešilo problematiku infekcí, a současně ekonomická náročnost provozu infekčních oddělení vedly k tomu, že se řada našich pracovišť uzavřela.“1

Zatímco v roce 1990 bylo na území České republiky 4 015 lůžek na infekčních odděleních, což představovalo 50 lůžek na 100 000 obyvatel, v roce 2020 je na infekčních odděleních v ČR pouze 1 023 lůžek. To představuje deset infekčních lůžek na 100 000 obyvatel.1

Důsledky poddimenzování a podfinancování oboru a jak dál

Společnost jako by si o pandemii přímo říkala. Nešlo jen o situaci v ČR, ukázalo se, že ani země, které považujeme za ekonomicky a kulturně vyspělé, nebyly na zvládnutí pandemie připraveny. Přestože SARS‑CoV‑2 není možné podceňovat, může nastat i horší scénář: se změnou klimatu se i ve střední Evropě mohou rozšířit nákazy typu krvácivých horeček a dalších infekcí s vysokou smrtností. Pandemii covidu‑19 tedy můžeme brát jako varování a nepodceňovat, a hlavně nerušit obor infekční lékařství.

Odborná společnost již dříve opakovaně apelovala na zachování kapacit a jejich posílení moderním konceptem samostatně pracujícího in­fek­to­loga, který poskytuje konziliární služby na­příč všemi specializacemi, včetně pra­co­višť urgentní medicíny. Infekce se týkají novorozenců i geriatrických pacientů, nevynechávají žádný orgán. Podle infektologické společnosti by měl infektolog pracovat v každé nemocnici, která disponuje více než 400 lůžky.1

Významným bodem je také rozvoj ambulantní sféry v infektologii. Počet konzultací infektologů má jednoznačně narůstající trend, ať už se týkají běžných komunitních infekcí, jejich racionální diagnostiky a léčby, správné interpretace sérologických vyšetření (např. u lymeské borreliózy, toxoplazmózy, …), zánětlivých stavů nejasné etiologie, uzlinového syndromu, nebo i specializovaných oblastí, jako jsou očkování, cestovní medicína, HIV apod.2

Náplní oboru infekční lékařství již dávno není jen izolace, léčba průjmů a „pupínkových“ onemocnění. Světovým trendem je využít znalostí a zkušeností infektologa, aby pomohl vyřešit komplikované stavy, které mohou být s infekčním procesem spojeny, například horečka nebo zánět nejasné etiologie, infekční komplikace u imunodeficientních pacientů, obtížně léčitelné infekce, nozokomiální nákazy, importované infekce apod.2

Sdílejte článek

Doporučené

Omluvit se

28. 11. 2023

Jestliže člověk provede druhému člověku cokoli, co ho poškozuje, měl by to napravit, chce‑li udržet vztah. Jedním ze způsobů nápravy je omluva. V…