Paragraf 16 má být znovu výjimkou. Ministerstvo chce dostat do systému i off‑label léky

Ministerstvo zdravotnictví chystá zásadní změnu pravidel určování cen a úhrad léků. Slibuje, že se do standardních úhrad dostanou i léky na vzácné nemoci a léky podávané hojně na jinou než registrovanou indikaci. Pacienti se k nim dostanou snáz a nebudou muset žádat o individuální úhradu na paragraf 16.

Dlouhá řízení o úhradách na Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), která se vlečou i přes tisíc dní. To je jeden z hlavních důvodů, proč pacienti žádají o některé léky přes paragraf 16. Vyplývá to z analýzy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), kterou má Medical Tribune k dispozici.

Průtahy při vstupu léků na trh – SÚKL potřebuje uvolnit ruce

Asociace si vyžádala od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) data o lécích, které tato pojišťovna uhradila pacientům na základě individuální výjimky podle známého paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ten umožňuje hradit jinak nehrazené služby, pokud pro pacienta jiná léčba není možná.

V období prvních tří čtvrtletí loňského roku pět z dvaceti přípravků, které stály zdravotní pojišťovnu na paragraf 16 nejvíce peněz, čekalo na stanovení ceny a úhrady od podání žádosti více než tisíc dní. Právě kvůli tomu, že neměly stanovenou cenu a úhradu, se jich pacienti domáhali přes paragraf 16. Podle zákona přitom správní řízení nemá přesáhnout 165 dní.

Například u přípravku Imbruvica (ibrutinib) používaného v hematoonkologii byla žádost o stanovení ceny a úhrady podána podle analýzy AIFP v červenci 2015. Rozhodnutí pak bylo v seznamu cen a úhrad vydáno v srpnu 2018. Trvalo to 1 101 den. Jen za první tři čtvrtletí roku 2017 vydala VZP za Imbruvicu přes paragraf 16 přes 54 milionů korun.

Podle vedení ministerstva zdravotnictví jsou průtahy ve stanovování cen a úhrad novým lékům problém. „Princip schvalování léčiv byl nastaven před více než deseti lety a od té doby zákon o veřejném zdravotním pojištění neprošel revizí. V současnosti správní řízení trvají řadu let,“ uvedl ministr Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v rozhovoru pro MT.

I SÚKL uznává, že s délkou řízení a dodržováním lhůt má potíže. „V souvislosti s novými nákladnými léčivy, mám na mysli vysoce inovativní léčivé přípravky a léčiva pro vzácná onemocnění, dochází k tomu, že ta hodnocení trvají delší dobu, než by si pacienti přáli,“ připustila na setkání s novináři ředitelka SÚKL Mgr. Irena Storová. „Je pravda, že u mnoha přípravků dodržena zákonná lhůta není,“ řekla. Ze své funkce s tím chce bojovat tak, že bude délky správních řízení o cenách a úhradách pečlivěji sledovat. „Diskutujeme vytváření manažerského nástroje, který zefektivní a ztransparentní sledování lhůt hlavně v rámci té etapy správního řízení, než je vydána první hodnotící zpráva. Je potřeba, abychom se k tomu nějak postavili,“ uvedla Storová.

Nedodržení lhůt postihuje množství nových léků

Vyčíslit, kolik správních řízení u inovativních léků zvládá SÚKL vyřídit včas, případně jak dlouho správní řízení v takových případech obvykle trvá, ředitelka odmítla. „Neřeknu, kolik máme řízení, která přesáhla 165 dní. Nebyla by to správná analýza. Je to složitá záležitost, které neprospívá zjednodušování,“ řekla Storová. Z jejích dalších slov vyplynulo, že se zpoždění týká významné části z 31 správních řízení zahájených v letech 2016 a 2017 při vstupu inovativních léků na český trh. Většinou podle ní padá odpovědnost za průtahy na samotné farmaceutické firmy. „V dlouhých řízeních je často přerušení na žádost žadatele. Pokud bychom to očistili od těchto přerušení, budeme v řádu jednotek,“ uvedla ředitelka.

Farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., v březnu uvedl, že průměrná doba řízení při vstupu nového léku na český trh je místo 165 dní rok a půl.

Podle výkonného ředitele AIFP Mgr. Jakuba Dvořáčka, MHA, loni průtahy na SÚKL vygradovaly. „V minulém roce SÚKL v tomto ohledu přestal fungovat. Někdy na jaře 2017 se členské firmy začaly ozývat, že dlouho nemají vyjádření ze SÚKL, že řízení dlouho trvají. Začalo být evidentní, že se něco děje. Až na podzim 2017 se to začalo měnit a rozhodnutí zase přibývají. Od doby, kdy se změnil management, to začalo fungovat,“ míní Dvořáček.

Podle ministerstva zdravotnictví jsou důvody zpoždění různé a v připravované novele zákona o veřejném zdravotním pojištění proto chystá několik změn. „Tisíc dnů je neakceptovatelné číslo, chceme, aby se to změnilo,“ říká rozhodně náměstek ministra zdravotnictví Mgr Filip Vrubel.

Problémy na straně SÚKL jsou podle něj způsobeny do velké míry tím, že úředníci jsou zavaleni jinou prací, zejména povinnými pravidelnými hloubkovými revizemi cen a úhrad, kterými musejí procházet všechny referenční skupiny. Přitom význam těchto revizí je v posledních letech přinejmenším sporný. Prostor pro úspory už tu prakticky není. „SÚKL dnes provádí stovky správních řízení v oblasti cen a úhrad každý rok a má na to několik desítek úředníků. To je neadekvátní personální zázemí, které ale objektivně ani navýšit nejde, protože tolik odborníků na trhu prostě není. Pokud bychom odbourali pravidelné hloubkové revize, zásadním způsobem by to urychlilo posuzování individuálních případů při vstupu inovativních léků,“ myslí si Vrubel. Hloubkovou revizi by tedy nově měl dělat SÚKL jen na podnět, tedy když se změní klinická praxe nebo když třeba na trh vstoupí nová generika.

Další skupinou průtahů jsou rozhodnutí o úhradě inovativního léku, která se zaseknou na jednáních mezi pojišťovnou a výrobcem. V těchto případech hodlá ministerstvo umožnit stanovení úhrady i bez podepsané dohody.

Storová rodící se návrh nové legislativy kvituje. „Hloubková revize je pro kolegy nesmírně složitá záležitost, ale mnohokrát jsou výsledkem jen minimální změny úhrad,“ vysvětlila.

I lék podávaný off‑label se má dostat do systému

Analýza AIFP ukazuje, že důvodů, proč paragraf 16 využívají velké skupiny pacientů, je více. Nejvíc peněz jde přes paragraf 16 na léky, které jsou používány off‑label, tedy jinak než podle pokynů schválených při registraci, nebo podávány mimo stanovené omezení úhrady.

V období prvních tří čtvrtletí 2017 znamenal pro VZP největší náklady na paragraf 16 lék Mabthera (rituximab). Ta je schválena pro léčbu non‑Hodgkinových lymfomů, těžké revmatoidní artritidy a chronické lymfocytární leukémie. Podává se však (na paragraf 16) i v jiných případech v hematoonkologii, případně na roztroušenou sklerózu. Za tři čtvrtletí loňského roku stála VZP Mabthera podávaná na paragraf 16 celkem 78,5 milionu korun.

Chystané úpravy mají zavést zcela novou možnost, jak přezkoumat cenu a stanovit úhradu i pro léky podávané off‑label. O stanovení ceny a úhrady tu nemůže žádat výrobce léku, protože pro danou skupinu pacientů klinické studie nedělal, a tak nemá potřebná data.

Podle záměru ministerstva zdravotnictví by v takových případech mohla o stanovení ceny a úhrady požádat zdravotní pojišťovna. SÚKL by ve spolupráci s odbornou společností dodal dostupná data o bezpečnosti přípravku a jeho postavení v klinické praxi, zdravotní pojišťovna odhad počtu pacientů a nákladů. Rozhodovala by pak komise, ve které by kromě jiných měly zastoupení i pacientské organizace a odborné lékařské společnosti. „Toto rozhodnutí pak může být zásadní pro zdravotní pojišťovnu. Pokud bude negativní, může mít pojišťovna argument, proč takový přípravek nebude hradit pro celou tuto skupinu pacientů ani na paragraf 16, kromě skutečně individuálních výjimek,“ uvedl Vrubel.

Vzácní pacienti potřebují zvláštní zacházení

Když zástupci zdravotních pojišťoven v uplynulých měsících upozorňovali na rychle rostoucí náklady na paragraf 16, zároveň naznačovali, že hlavní příčinou je neochota výrobců léků podstoupit standardní proces stanovení úhrady. Podle již několikrát citované analýzy AIFP celkem jedenáct ze šedesáti nejvýznamnějších přípravků hrazených podle paragrafu 16 nemá zažádáno o úhradu na SÚKL, z toho dva vůbec nejsou v Evropě registrovány.

I v těchto případech by mohly pomoci chystané změny pravidel pro stanovování cen a úhrad léků. Některé z nich jsou léky na vzácná onemocnění, kde vždy bude problém s nákladovou efektivitou. Pokud je dnes výrobci jasné, že nákladovou efektivitu neprokáže, protože je jeho přípravek příliš drahý, o stanovení úhrady ani nežádá. Nezískal by ji. To by se mohlo změnit.

O lécích pro vzácné nemoci by totiž podobně jako o lécích podávaných v off‑label indikaci rozhodovala na základě zhodnocení SÚKL multidisciplinární komise. „Není to rozhodování podle tabulek, není to černobílé. Vyžaduje to zhodnotit, jestli očekávaný přínos odpovídá očekávaným nákladům, jestli je smysluplný z hlediska celospolečenské představy o prioritách a jestli je udržitelný. Vzít v úvahu kontext,“ vysvětlil Vrubel.

Diskuse může vést k úplně novému zákonu

Žádat o lék přes paragraf 16 je nejen administrativně náročné pro pacienta i jeho lékaře, ale zároveň touto cestou platí pojišťovna za lék více peněz. Stanovená úhrada totiž nakonec bývá o dost nižší než ta, kterou pojišťovny hradí při výjimkách na paragraf 16. Zdlouhavá řízení se tak státu prodražují. „Rozdíl mezi cenou, za kterou tyto léky pojišťovny kupují na paragraf 16, a tím, kolik za ně platí po stanovení úhrady, je řádově dvacet procent,“ uvádí Dvořáček.

Od roku 2013 náklady VZP na paragraf 16 stouply trojnásobně. Loni touto cestou vydala 1,1 miliardy korun a zpracovala 15 000 žádostí. Cílem novely, která se na ministerstvu zdravotnictví chystá, je, aby byl paragraf 16 znovu využíván jen pro výjimečné případy. Samotný paragraf 16 by pak v zákoně podle představy ministerstva zdravotnictví zůstal v podstatě ve stejné podobě jako dnes. Ke změnám vznikla široká pracovní komise.

Kromě úředníků a lidí ze zdravotních pojišťoven v ní jsou i zástupci odborné veřejnosti. „Je to po dlouhé době, co je konsensus ze všech stran, které se toho účastní,“ řekla Medical Tribune doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP. „Velice vítám to, že se mají součástí řízení o schvalování úhrad nákladných léčiv stát odborné společnosti. O to jsme dlouho stáli,“ poznamenala.

S postupem jednání jsou zatím spokojeni také zástupci pacientské České asociace pro vzácná onemocnění. „Za pacienty se snažíme, aby byl zachován paragraf 16 a byl upraven systém vstupu inovativních léčiv do systému úhrad tak, aby byl paragraf 16 využíván pouze pro výjimečné případy,“ uvedla předsedkyně asociace Bc. Anna Arellanesová.

Na změnách spolupracuje i Všeobecná zdravotní pojišťovna. „Ministerstvo zdravotnictví podle našeho názoru přistupuje k problematice mimořádně zodpovědně a kompetentně,“ uvedl mluvčí VZP Mgr. Oldřich Tichý.

Paragrafové znění novely má vzniknout do konce roku, od roku 2020 by pak mohly změny platit. I v příštím roce se ale má pracovní komise dál scházet. Podle Vrubela by totiž měla posléze vzniknout zcela nová pravidla pro stanovení cen a úhrad. To ale může trvat několik let. Ministerstvo by rádo úplně opustilo systém správních řízení a uzákonilo nový systém stanovení cen a úhrad léků postavený na modelu HTA (health technology assessment) včetně zapojení pacientů a lékařů. „Systém správních řízení je byrokratický a komplikovaný. Navíc nezohledňuje všechny názory, které je potřeba zohlednit. Trochu se tam ztrácí zájem pacientů a někdy i pohled odborníků z reálné klinické praxe,“ řekl Vrubel.

VZP zjednoduší žádosti o léky podle paragrafu 16

Ještě než podá ministerstvo zdravotnictví návrh na změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, mění svůj postoj k paragrafu 16 Všeobecná zdravotní pojišťovna. Chce jinak než dosud přistoupit k těm případům, kdy se přes tuto výjimku řeší léčba větší skupiny pacientů s podobnými potížemi.

„V žádném případě nechceme obcházet kompetence SÚKL, ale chceme vytvořit účinný nástroj, který vyřeší situaci, jež byla dlouhodobě neudržitelná,“ uvedl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ing. Zdeněk Kabátek. Pojišťovna finišuje s novou vnitřní metodikou, která počítá se spoluprací s odbornými společnostmi. „Principiálně se chceme opřít o odborné společnosti. Chceme v nich najít partnera pro stanovování přínosů konkrétních léčivých přípravků pro pacienty a nastavení, v jakém případě, pro kolik klientů a na jakých pracovištích má smysl přípravek hradit,“ vysvětlil Kabátek.

Když pojišťovna takový případ s pomocí odborníků popíše, bude se snažit s výrobcem léku uzavřít smlouvu o způsobu úhrady pro jasně popsanou skupinu pacientů. Tito pacienti by pak měli lék dostupný na vybraných zdravotnických pracovištích bez potřeby individuálního schvalování úhrady revizním lékařem. „Nebudeme používat správní řízení ve smyslu paragrafu 16, ale půjdeme cestou aktivní lékové politiky a uzavírání risk‑sharingových smluv s výrobci a dohod s poskytovateli zdravotních služeb. O tom, zda bude léčivý přípravek podán našemu klientovi, bude rozhodovat příslušné zdravotnické zařízení. Očekáváme, že se zrychlí přístup k moderní léčbě,“ dodal Kabátek. Na jednání správní rady v září by si chtěl ředitel nechat definitivní podobu metodiky schválit tak, aby od října platila.

Utajované sdílení rizik. Může splnit, co se od něj čeká?

Hodně se o nich mluví a málo se o nich ví. Zdravotní pojišťovny stále častěji uzavírají s výrobci léků risk‑sharingové smlouvy, které regulují úhrady za léky nad rámec práce SÚKL. Zásadní pro výrobce je udržet tyto smlouvy nezveřejněné, aby si nekazili postavení na jiných trzích.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) sice zveřejňuje smlouvy o „limitaci rizik“, ale zásadní informace v nich začerňuje s odvoláním na obchodní tajemství. V registru smluv tak lze najít například smlouvy s výrobci Biogen, NovoNordisk, Leo Laboratories nebo Roche, v čem spočívají, to se z nich ale s odkazem na obchodní tajemství vyčíst nedá.

VZP na dotaz uvedla, že od roku 2014 do srpna 2018 uzavřela celkem 130 risk‑sharingových schémat na 90 léčivých přípravků, ať už vydávaných na recept, nebo v nemocnicích jako zvlášť účtované léky. V tomto množství jsou ale zahrnuty i jednoduché dohody o slevě nebo o zastropování nákladů. U vysoce inovativních léků, které žádají o dočasnou úhradu, je koneckonců nějaká forma dohody o úhradě přímo vyžadována.

V některých případech už pojišťovna z titulu dohod dostala od výrobců zpětné platby. „Výše kompenzace nákladů za období 2014–2017 činí řádově stovky milionů korun,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Těch nejsložitějších dohod, kde platba závisí na skutečném výsledku léčby (pay for performance), jsou zatím podle slov ředitele VZP Zdeňka Kabátka pouze jednotky. Do budoucna by ale právě tyto dohody, kdy výrobce ručí za výsledek léčby, chtěl Kabátek využívat víc.

Jedním z příkladů by měla být letošní dohoda s výrobcem léku na spinální svalovou atrofii Spinraza. Jednání o dohodě trvala téměř rok a podle dřívějšího vyjádření pojišťovny se zpočátku bude výrobce podílet na úhradě; až když se prokáže, že lék skutečně funguje, bude ho dál klientům platit VZP. Podrobnosti zveřejněny nebyly. Odhad nákladů na 50 až 60 klientů VZP ročně byl téměř 500 milionů korun.

Následně koncem července uzavřel výrobce s pojišťovnou změnu smlouvy o limitaci rizik. Údajně tímto dodatkem VZP cenu Spinrazy výrazně srazila. „VZP trvale monitoruje cenovou úroveň léčivých přípravků v rámci Evropské unie. Právě u Spinrazy zaregistrovala díky tomuto postupu významné snížení ceny. Následně vyvolala jednání s držitelem rozhodnutí o registraci a uzavřený dodatek je výsledkem tohoto jednání,“ uvedl Tichý.

Již dříve uzavřela VZP dvě risk‑sharingové smlouvy založené na výsledku, a to v oblasti hematoonkologie. V prvních dvou měsících léčby dává výrobce přípravek s výraznou slevou. Teprve když se prokáže, že u daného pacienta zabírá, hradí další dávky v plné ceně pojišťovna. Tím se odfiltrují pacienti, kteří na přípravek neodpovídají.

Dohody VZP s farmaceutickými firmami jsou nyní součástí externího právního auditu, který si vyžádala správní rada pojišťovny. Členové správní rady navíc sami dostali na konci prosince podrobné informace o jednotlivých risk‑sharingových smlouvách a jejich vyhodnocování. „Správní rady jsou od toho, aby dělaly veřejnou kontrolu zdravotních pojišťoven. Jejich úlohou je kontrolovat, jestli zdravotní pojišťovna přistupuje ke všem stejně,“ uvedl k tomu náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel, který je členem rady. Podle něj by navíc obsah risk‑sharingových dohod měl znát SÚKL. Tato změna by měla být součástí připravovaného návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Po větším využívání risk‑sharingových smluv volá ministerstvo zdravotnictví, VZP se k tomu sama také hlásí. Má to ale svoje výrazné limity. Sledování výsledků péče vyžaduje obvykle založení nového registru pacientů a spoustu administrativy na straně lékařů. Navíc se někdy jednání mezi pojišťovnou a výrobcem o sdílení rizik vlečou. „Smlouvy vznikají poměrně rychle. V případě bezproblémového jednání v řádu týdnů. Byl ale i případ, kde diskuse probíhala přes dva roky,“ uvedl Kabátek.

ŘEKLI…

O několik slov k aktuálnímu systému stanovování cen a úhrad a k plánovaným změnám jsme požádali některé ze zainteresovaných společností a institucí.

• Doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA

předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP, o chystaných změnách stanovení cen a úhrad nových léků

Jsem mile překvapená už jen tím, že je o těchto tématech vedena diskuse a nejsou to jen jednostranná rozhodnutí ze strany ministerstva zdravotnictví.

Velice vítám to, že se součástí řízení o schvalování úhrad nákladných léčiv mají stát odborné společnosti. O to jsme dlouho stáli. Je podstatné, aby do toho, jaké léky mají vstoupit na český trh, výrazně mluvili ti, kteří se o pacienty starají. Vítám i to, že se bere v potaz názor pacientů. Je důležité, aby i pacienti vnímali, že není možné, aby na našem trhu bylo dostupné úplně vše, co se kdy kde ve světě objeví, bez kritického nadhledu, co to může pro pacienty v České republice přinést. I pacientské organizace uvidí, že ten proces není nic jednoduchého. A že se musí hlídat dopad do rozpočtu, aby jedno léčivo, které není až tak významné, nespolklo obrovské prostředky, které by se mohly věnovat na jiné léčivo, které by přineslo pomoc řadě lidí.

Je to po dlouhé době, co je konsensus ze všech stran, které se toho účastní. Zásadní je, který z léků může významným způsobem nemocnému prodloužit život, a ruku v ruce s tím zachovat, nebo dokonce zlepšit kvalitu života. Z tohoto pohledu budou odborníci z řad lékařů léky hodnotit, dávat jim určité bodové ohodnocení, aby ekonomičtí experti viděli, jak to vnímá lékař. Stávalo se, že byly úhrady přiznány lékům, které sice měly klinickou studii, ale jejich skutečný dopad nebyl tak výrazný, a přitom náklady na ně byly poměrně vysoké. Je potřeba dát na misku vah reálný klinický přínos přípravku pro život nemocných, pro něž je indikován.

• Mgr. Irena Storová,

ředitelka SÚKL, o dlouhých řízeních o stanovení ceny a úhrady léku při vstupu na trh

Hodně často se ozývají pacienti, že je určitý lék registrován Evropskou lékovou agenturou, ale není jim tu ještě dostupný. V tuto chvíli čekáme, až držitel rozhodnutí podá žádost o stanovení ceny a úhrady, a dokud to neudělá, nic se neděje.

Ve chvíli, kdy ji podá, vstupují do toho plátci a nedílnou součástí jsou stanoviska odborných společností. Žádosti mají někdy stovky, někdy tisíce stran. To musí hodnotitel prostudovat, než si na to učiní názor. Teprve pak na tom postupně pracuje tým odborníků. Odborný posuzovatel, právník, koordinátor správního řízení, farmakoekonom. Pak vydáváme hodnoticí zprávu. Po negativní hodnoticí zprávě někdy od žadatele přichází úplně nová dokumentace a celý tým je na začátku. Lhůta přitom dál běží.

Snažíme se zavést manažerský nástroj na sledování lhůt. Chtěli bychom také zavést pevnější strukturu pro dokumentaci, aby terén věděl, co má přesně v rámci podání učinit. Rádi bychom zrevidovali také hodnoticí zprávu. Jsme si vědomi, že když má hodnoticí zpráva 300 stran, je třeba pro pacientské organizace složité z ní vyčíst, jestli je vůbec pozitivní, nebo negativní.

Kvitujeme, že to bude reflektovat novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nová legislativa by mohla zredukovat povinné hloubkové revize, které musíme otevírat ze zákona každých pět let. Revize je pro kolegy nesmírně složitá záležitost, ale mnohokrát jsou výsledkem jen minimální změny úhrad. Je na zákonodárcích zvážit, zda by nebylo lepší, aby se kapacity našich kolegů vyčlenily právě na individuální správní řízení u vysoce nákladných léků, kterých v době, kdy zákon začínal, bylo minimální množství.

• Mgr. Jakub Dvořáček, MHA,

výkonný ředitel AIFP, o chystaných změnách části zákona o cenách a úhradách léků

Systém potřebuje restart. Systémová změna je nezbytná. Legislativa je zastaralá, pro SÚKL je stále složitější podle ní rozhodovat. Osm let se upravovala legislativa jen kosmeticky. Když bude dobře fungovat vstup vysoce inovativních léčivých přípravků, když budou jasná použitelná pravidla pro léky na vzácná onemocnění, když bude na SÚKL rychlejší proces vstupu do úhrad… Legislativními změnami by šlo vyřešit třetinu situací, které dnes padají do paragrafu 16.

MĚLI BYSTE VĚDĚT…

Přehled chystaných legislativních změn v oblasti léků

Zákon o léčivech

• Novela, která zavádí protipadělkovou směrnici včetně ověřování původu každé krabičky léku (schválená vládou, míří do sněmovny, platit má od února 2019)

• Sdílený elektronický lékový záznam (po připomínkovém řízení, před předložením vládě, platit by mohl od 1. ledna)

• Novela, která zavádí emergentní systém dodávek léků a zpřísňuje reexport léčiv (během září má být zahájeno připomínkové řízení)
  
  Zákon o veřejném zdravotním pojištění

• Změna regulace úhrad zdravotnických prostředků (projednává se ve sněmovně, má platit od ledna 2019)

• Novela stanovování cen a úhrad léčiv, která má zrychlit vstup nových léků do systému (paragrafové znění má být na konci roku, platit může od roku 2020)

• Komplexní změna stanovování cen a úhrad léčiv (novela nebo zcela nový zákon, vzniknout má ve výhledu dvou tří let)

Zdroj: MT