Pasivní imunizace proti chřipce
Vědci z Marascova týmu hledali v databází 27 miliard monoklonálních protilátek takovou protilátku, která by specificky reagovala se stabilní částí hemaglutininu H5 viru ptačí chřipky H5N1. Takových protilátek našli nakonec hned deset. V následných testech se ukázalo, že protilátka se specificky váže nejen na hemaglutinin H5, ale i na jiné typy hemaglutininu. Protilátky inaktivovaly nejen virus H5N1 ptačí chřipky, ale i virus H1N1, který vyvolal na konci první světové války pandemii tzv. španělské chřipky. Marascův tým publikoval svůj objev v prestižním vědeckém časopise Nature Structural and Molecular Biology.
Prakticky současně zveřejnil výsledky podobného výzkumu v týdeníku Science tým Iana Wilsona ze Scripps Research Institute v americkém San Diegu. Také Wilsonův tým odhalil protilátky schopné specificky reagovat se stabilní částí hemaglutininové molekuly a ověřil, že protilátka chrání laboratorní myši před širokým spektrem chřipkových virů.
Vědci plánují vývoj vakcíny, která by navozovala tvorbu protilátek proti stabilní části hemaglutininu chřipkového viru. Taková vakcína by měla dlouhodobý ochranný účinek a nebylo by nutné ji každý rok obměňovat. Vývoj očkovací látky nebude jednoduchý, protože stabilní část molekuly hemaglutininů chřipkového viru není dostatečně imunogenní.
Proto se zvažuje i možnost pasivní imunizace. Podle Marasca by bylo možné při propuknutí pandemie chřipky podávat pacientům spolu s antivirotiky i monoklonální protilátky proti stabilní části hemaglutininu. Marasco plánuje první zkoušky s pasivní imunizací proti chřipkovým virům na přelom roku 2011 a 2012. I tato strategie má zatím velké slabiny. Výroba monoklonálních protilátek je poměrně komplikovaná, a jejich cena je proto vysoká. To může být významná překážka pro uplatnění pasivní imunizace především v zemích třetího světa.
Zdroj: