Patenty na vynálezy

Průmyslovým právem rozumíme především ochranu výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezů a užitných vzorů), předmětů průmyslového výtvarnictví (průmyslových vzorů), ale i práva na označení (ochranné známky a označení původu) a konstrukční schémata polovodičových výrobků (topografie polovodičových výrobků).

O poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků rozhoduje ve správním řízení Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen úřad). Ten o daných předmětech průmyslových práv vede příslušné rejstříky, do nichž zapisuje všechny právně významné skutečnosti týkající se udělené ochrany.

Ochrany požívají také pěstitelské činnosti (chráněné odrůdy rostlin), u nichž ochranná práva  k odrůdám rostlin vyplývají z pravomocného rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Udělování patentu

Úřad průmyslového vlastnictví provádí o udělení patentu řízení na základě patentové přihlášky, kterou může podat původce vynálezu nebo ten, na nějž toto právo původce převedl. Jde-li o zaměstnanecký vynález, přechází právo na patent přímo na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na patent však musí zaměstnavatel uplatnit ve stanovené lhůtě.

Patent udělený v České republice platí 20 let od podání přihlášky a jeho základní účinek spočívá v tom, že bez souhlasu jeho majitele jej nikdo nesmí využívat. Souhlas k využití patentu se uděluje licenční smlouvou. Patent lze rovněž prodat. V případě porušení patentu je založena plná občanskoprávní a trestní odpovědnost.

Zlepšovací návrhy

Za zlepšovací návrhy se pokládají technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, ale i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat. Práva ze zlepšovacích návrhů nevzniknou, brání-li jim práva z patentu. Právní úprava ochrany zlepšovacích návrhů je obsažena v zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění.

Udělování dodatkového ochranného osvědčení

Úřad uděluje na látky chráněné na území České republiky platným patentem dodatková ochranná osvědčení, pokud jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají registraci. Udělování dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin je upraveno zákonem č. 527/1990 Sb.

Tato osvědčení slouží k prodloužení doby platnosti patentů na některé produkty či způsoby jejich výroby, a to na základě skutečnosti, že farmaceutické a fytosanitární výrobky musejí být před uvedením na trh podrobeny dlouhodobému testování, ověřování bezpečnosti a účinků. Po tuto dobu již běží doba platnosti patentu, jeho majitel však nemá možnost svá práva z patentu realizovat, a tím získávat zpět prostředky vložené do výzkumu a vývoje. Vysoké investice vynaložené výrobci právě v daných odvětvích jsou tedy dodatkovými ochrannými osvědčeními chráněny prodloužením doby jejich ochrany.

Biotechnologické vynálezy

Právní úprava ochrany biotechnologických vynálezů je obsažena v zákoně č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů, v platném znění. Biotechnologické vynálezy jsou patentovatelné, týkají-li se:

* Biologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě vyskytl.

* Rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostlin nebo plemeno zvířete.

* Mikrobiologického nebo jiného technického postupu a výrobku získaného tímto způsobem, nejde-li o rostlinnou odrůdu nebo zvířecí plemeno.

Patenty na biotechnologické vynálezy se naopak neudělují:

* Na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům. Zejména na způsoby klonování lidských bytostí, modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí, na způsoby, při nichž se používá lidské embryo pro průmyslové nebo obchodní účely. Dále na úpravy genetické identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného medicínského užitku pro člověka či zvíře, a také na zvířata, která jsou výsledkem takových činností.

* Na lidské tělo v různých stadiích vzniku či vývoje a pouhé objevení některého z jeho prvků, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu. To neplatí pro prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, i když je struktura daného prvku totožná se strukturou přírodního prvku.

* Na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat.

Majitel patentu na biotechnologický vynález není oprávněn zakázat rozmnožování biologického materiálu, který je předmětem patentu, jestliže bylo jeho uvedení na trh učiněno jím samým nebo s jeho souhlasem a jestliže rozmnožování nezbytně vyplývá z použití, ke kterému byl biologický materiál uveden na trh.

Zdroj: