Patologické hodnoty v jaterním souboru v rámci rutinního biochemického vyšetření
Biochemické vyšetření jaterního souboru patří mezi nejčastější vyšetření, která všeobecní lékaři provádějí a jejichž patologické hodnoty jsou příčinou odeslání pacienta ke specialistovi. Vyšetření můžeme rozdělit do tří kategorií, jimiž jsou 1) markery hepatocelulárního poškození (alanin aminotransferáza – ALT a aspartát aminotransferáza – AST); 2) markery cholestázy (alkalická fosfatáza – ALP, γ-glutamyltransferáza – GMT, 5´-nukleotidáza a bilirubin); 3) markery syntetické funkce jater (koncentrace albuminu a délka Quickova protrombinového času).
Skutečnost, že pacientovy hodnoty v jaterním souboru jsou mimo referenční rozmezí, odhalí obvykle praktický lékař jako první. Takzvané jaterní testy jsou standardní součástí žádanek k biochemickému vyšetření krve a jejich patologické hodnoty mohou poukázat na přítomnost závažného jaterního onemocnění. Systematický přístup k hodnocení jaterního souboru ukazuje obrázek 1. Prvním krokem, který by měl následovat v případě přítomnosti abnormálních hodnot v jaterním souboru, je opakování biochemického vyšetření, které jednak ověří správnost předchozích výsledků, jednak umožní posoudit účinnost časně provedených intervencí, jako je zanechání konzumace hepatotoxických látek včetně etanolu. Je nutné zdůraznit, že u některých jaterních onemocnění, jako je například chronická hepatitida C, mohou být hodnoty v jaterním souboru zvýšeny jen přechodně, nebo dokonce mohou být dlouhodobě zcela v normě. Je-li u pacienta přítomen rizikový faktor pro vznik chronické hepatopatie, zejména pro vznik hepatitidy B nebo C, je na místě další vyšetření i v případě, že základní hodnoty v jaterním souboru jsou fyziologické.
Kompletní anamnéza je v diagnostice jaterního onemocnění klíčová. Pacienti mohou udávat symptomy, jako únava, pruritus či přítomnost nespecifické bolesti v pravém podžebří. Další příznaky, jako je inverze bdění a spánku, poruchy paměti a koncentrace, snadná tvorba hematomů a periferní otoky, mohou signalizovat závažnější formu jaterního onemocnění. Pečlivě odebraná anamnéza může také poskytnout vysvětlení pro některé patologické hodnoty v jaterním souboru. Ve farmakologické anamnéze by měl být uveden nejen soupis v současnosti užívaných léků, ale také, zda pacient užívá volně prodejné nebo herbální preparáty, neboť některé z nich mohou být příčinou patologických hodnot v jaterním souboru.
…
Komentář
Autor: MUDr. Václav Šafka, CSc.
Svoje názory chci rozdělit na ty, které jsou ve shodě s názory autorů, a na ty, o kterých bych s autory rád diskutoval. Souhlasím s tím, že všeobecní lékaři obvykle jako první zachytí nemocné s abnormálními jaterními testy. Jejich role je nenahraditelná. Jistě je správné testy zopakovat, aby se vyloučila laboratorní chyba. Souhlasím s tvrzením, že exotické čaje mohou závažně poškodit játra. Též práce s hepatotoxickými látkami je důležitý anamnestický údaj, i když v našich podmínkách je tato možnost minimální a řada nemocných (zvláště nadměrně pijících alkohol) udává jako domnělou příčinu poškození jater např. práci s ředidly. Souhlasím s tím, že nemocní zatajují skutečný příjem alkoholu. V článku jsou uvedeny stručné základní charakteristiky nejčastějších jaterních chorob včetně nových poznatků z posledních let (asi proto je kapitolka o hemochromatóze tak dlouhá). Mají čtenáři připomenout, proč se mají jaterní testy provádět, jaké choroby lze při dalším vyšetřování prokázat. Z textu pak logicky vyplývá nutnost provádění jaterní biopsie (včetně stanovení Cu a Fe v sušině), která byla v posledních letech často považována za nepotřebnou, protože nové laboratorní a zobrazovací metody nám přinesly řadu nových informací postačujících ke stanovení diagnózy (nikoli však prognózy) jaterního onemocnění.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 2/2005, strana 53
Zdroj: