Periorální dermatitida u dětí
Etiopatogeneze
1. Periorální dermatitida se může objevit po předchozí aplikaci kortikoidních extern pro jiné kožní choroby, např. seboroickou či iritativní kontaktní dermatitidu a jiné kožní choroby. Mnohdy se jedná o velmi diskrétní kožní změny, často bez řádné kožní diagnózy a indikace (nekontrolované samoléčitelství zbytky kortikoidních mastí aj.). Zrádné je přechodné zlepšení počátečních projevů periorální dermatitidy po použití kortikoidních extern, postupně však dochází k horším a horším exacerbacím se zvýrazňováním projevů, častějšímu vzniku relapsů a fixaci periorální dermatitidy. Vznik se vysvětluje především oslabením imunity kůže, event. změnami kožní mikroflóry v důsledku aplikace kortikoidních přípravků, popř. obsahem fluoru v kortikoidech, a to zejména při delší či opakované aplikaci. U malých dětí, které trpí astmatem a musejí pravidelně inhalovat kortikosteroidní přípravky pomocí masky, se často kombinuje nepříznivý vliv kortikosteroidů s okluzivním působením masky a onemocnění bývá mylně diagnostikováno jako kontaktně alergický ekzém.
2. Intoleranční reakce, vyvolaná zejména kosmetickými přípravky – pleťové krémy, mléka, make-up, mýdlo, některé detergenty, čisticí vody, dále zubní pasty s obsahem fluoru, ústní vody, spreje, přípravky s obsahem isopropyl myristatu, někdy i papírové kapesníčky, silice uvolňované při loupání kůry citrusových plodů, fluorovaná voda, prašné prostředí, ale i sahání na postižená místa apod. Dalšími potenciálními kofaktory je porucha kožních funkcí, např. mazových žláz, sekundární nerovnováha kožní mikroflóry, labilita kožních cév. Výskyt a historie onemocnění
Onemocnění se poprvé diagnostikovalo v 60. letech v západní Evropě. U nás se vyskytuje až od 80. let, nejdříve bylo pozorováno u letušek, které měly profesionálně vysokou spotřebu kosmetiky. U dětí bylo onemocnění poprvé popsáno v roce 1970 Gianottim, do té doby byl jeho výskyt u dětí výjimečný. Po určité kulminaci výskytu incidence periorální dermatitidy poněkud klesla, zřejmě v důsledku zlepšení diagnostiky a včasné adekvátní léčby. V posledních letech, s nárůstem firem vyrábějících kosmetiku a reklamního tlaku vedoucího ke zvýšení spotřeby kosmetiky, a to nejen ženami, ale i muži a dětmi, a také z důvodu častějšího střídání přípravků, se počet onemocnění opět zvyšuje. Další příčinou zvyšujícího se počtu onemocnění byl nárůst používání především silných, hlavně fluorovaných kortikoidních extern v obličeji a možná také častější léčba kožních chorob nedermatology. V současné době se situace zlepšuje, máme dosti širokou nabídku kortikoidů ve všech formách s menšími riziky nežádoucích účinků při zachování dostatečné účinnosti. Navíc se na trhu vyskytly nové nesteroidní přípravky, jako pimecrolimusum a tacrolimusum.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 2/2005, strana 44
Zdroj: