Přeskočit na obsah

Philipp: Lékaři se nemusejí bát předepsat léky přicházejícím Ukrajincům

Tom_Philipp
MUDr. Tom Philipp, (CC-BY-SA-4.0, Liexus)

Musíme akceptovat, že přicházejí časy úspor. Nejen do zdravotnictví, ale do celé České republiky, možná do celého světa, říká MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA, nový předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, poslanec KDU‑ČSL. V příštích letech podle něj má VZP hospodařit už bez dalšího deficitu.

  • Jak vnímáte roli předsedy správní rady VZP, čemu se v ní chcete věnovat?

Role předsedy správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny někdy bývá trochu přeceňována. Pravomoci předsedy jsou jasně stanoveny v jednacím řádu. Svolává schůze a provádí některé další úkony, jinak má ale ve správní radě jeden hlas, stejně jako každý jiný člen. Je to jeden ze třiceti lidí, kteří spolurozhodují. Výhodou je, že předseda má příležitost komunikovat napřímo s generálním ředitelem pojišťovny a má možnost za správní radu VZP komunikovat navenek, a spoluvytvářet tak její obraz. Tuto možnost se budu snažit využít a vysvětlovat, jaké jsou úlohy VZP. Například teď její roli v uprchlické krizi.

  • Ta je jaká?

VZP registruje lidi, kteří kvůli válce přicházejí z Ukrajiny do Česka, a budeme se o ně snažit maximálně postarat. Už několik dní se snažím šířit informace, aby se lékaři nebáli poskytovat péči, bude jim uhrazena. Nemusejí se ani bát předepisovat léky, že by je pojišťovna nezaplatila. Spousta těch lidí, kteří přicházejí, je bez chronické medikace, například antihypertenziv nebo antidiabetik.

  • Někteří lékaři v prvních dnech poskytli bezplatně svoje služby, ale léky psali v režimu „hradí nemocný“…

To není dobře. Jakmile člověk prchající z Ukrajiny překročí hranice České republiky, má přislíbeno zdravotní pojištění. Musí si následně zažádat o vízum strpění nebo azyl a s ním dostane i nárok na kartičku zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění bude platné až třicet dní zpětně. Léky takovému člověku zdravotní pojišťovna uhradí jako každému jinému občanovi ČR, tedy s doplatkem stejně jako občan ČR.

  • Jste kvůli válce Ruska proti Ukrajině v častějším kontaktu s ředitelem Kabátkem?

Komunikujeme průběžně. VZP poslala své pracovníky, kteří vyřizují registrace, na krajská asistenční centra pro příchozí z Ukrajiny. Ti tam získají náhradní certifikát pojištěnce VZP – jakousi kartičku zdravotní pojišťovny, kterou se mohou prokazovat, a tím se zjednoduší jejich komunikace se zdravotníky v Česku. Mám informaci, že se pan ředitel byl v některých centrech podívat a že pojišťovna v některých asistenčních centrech posilovala personální obsazení, abychom lépe zvládali ten nápor.

  • Co je teď důležité pro řízení Všeobecné zdravotní pojišťovny?

Musíme ji řídit tak, aby byla její ekonomika udržitelná. Roky 2020 a 2021 byly pro zdravotní pojišťovny náročné. Covid byl drahý z hlediska testování, očkování i léčebné péče. Pojišťovny postupně vyčerpávají své finanční zásoby. Proto se chci zasadit o to, aby ekonomika fungovala, a pomoci tomu, aby byla dobrá spolupráce s ministerstvem zdravotnictví. Úhradové vyhlášky by měly být psány tak, aby zajistily vyrovnané hospodaření zdravotních pojišťoven. Tím myslím, aby zdravotníci dostali, co je možné, a aby to přitom zdravotní pojišťovny nezruinovalo.

  • Minulý rok VZP hospodařila s deficitem, letos se očekává totéž a o tom, jaké budou příjmy a náklady v příštím roce, se vedou jednání. Jsou namístě obavy, nebo je polštář z přebytků z předchozích let ještě dostatečný?

Mohlo by to vyznít, že pojišťovna není správně vedena, když hospodaří s deficitem. Je to ale jinak. Kdyby byla úhradová vyhláška vydána v souladu s dohodami pojišťoven a poskytovatelů, hospodaření by mohlo být vyrovnané. Jenže pak se minulá vláda dohodla s odboráři na navýšení platů zdravotníků. To byl rozdíl, který vytvořil deficitní hospodaření. Byl to vnější zásah, který management nemohl ovlivnit. Podobně je to nyní, kdy bude rozdíl mezi příjmy a výdaji v roce 2022 opět horší, než se plánovalo. Je to dáno tím, že bude zmraženo plánované navýšení plateb za státní pojištěnce. Je to ale spočítáno tak, že je to pro letošek bezpečné. Zároveň už existuje návrh na zavedení automatické valorizace plateb státu za státní pojištěnce. Ministerstvo zdravotnictví už ho má připraven a půjde do připomínkového řízení. Platby státu pro rok 2023 se tímto návrhem opět zvýší a měly by zajistit, aby v roce 2023 už bylo hospodaření zdravotních pojišťoven vyrovnané.

  • Pro rok 2023 by tedy mělo být možné napsat realistický vyrovnaný zdravotně pojistný plán?

Mělo by to tak být. To říkám s vědomím toho, že nevíme, jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině. Tak jako jsme na začátku roku 2020 nevěděli, jak dlouho nás potrápí pandemie covidu. Mysleli jsme, že to může za půl roku přejít, a nakonec nás trápila dva roky – a ještě ho možná nemáme za sebou. Může se stát, že se v příštích měsících budeme muset postarat nejen o ženy a děti z Ukrajiny, ale budeme pomáhat léčit nebo rehabilitovat válečná zranění. Nicméně pokud to dopadne dobře, měla by příští rok VZP hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.

  • Jak ten návrh na automatickou valorizaci v obrysech vypadá?

Vychází z vývoje průměrné mzdy, na který je navyšování plateb za státní pojištěnce navázáno. Pro příští rok by to mělo zajistit vyrovnané hospodaření zdravotních pojišťoven. Uvidíme také, jak se návrh případně změní během legislativního procesu. Může se ještě vybrat jiná cesta.

  • Co to podle vás bude znamenat pro jednání o úhradách v roce 2023? Na jednu stranu je tu deklarovaná ochota do zdravotnictví přidat, na druhou stranu je tu hodně nejistot.

Z pohledu účastníků dohodovacího řízení mezi poskytovateli a pojišťovnami je to trochu složité. Není moc na čem stavět. Nedá se ale nic jiného dělat. Bude to vyžadovat od ministerstva zdravotnictví, až bude v září nebo říjnu psát úhradovou vyhlášku, osvícený pohled, aby nebyl žádný ze segmentů ošizen a ty, které potřebují přiměřeně finančních prostředků přidat, aby je dostaly.

  • Říkáte, že některé segmenty mají dostat trochu přidáno. Podobně mluví i další zástupci pojišťoven. Přicházejí do zdravotnictví časy úspor?

Nejen do zdravotnictví, časy úspor přicházejí do celé České republiky, nebo spíše do celé Evropské unie. Možná do celého světa. Ekonomika se nevyvíjí optimálně. Covid nás silně zabrzdil. Když jsme si mysleli, že covid ustupuje a že svítá na lepší časy, přišel obrovský konflikt, který bezprostředně zasáhl Evropu a který má celosvětový dopad z hlediska obchodu, služeb, energetiky… Dá se očekávat, že ekonomika nepůjde nahoru. Všichni se musíme připravit na to, že nás to bude stát něco z našeho pohodlí a z našich peněz. Kdybychom nebyli schopni teď reagovat správně na fakt, že tu je válka, může se nám nakonec stát, že skončíme bez svobody, nebo dokonce bez života.

  • Je podle vás v českém zdravotnictví prostor, jak využít stávající příjmy efektivněji?

Vždy se dá pracovat efektivněji. Nevěřím, že by někdo mohl říct, že je jeho nemocnice nebo jeho zdravotnické zařízení tak dokonale zorganizováno, že to nejde lépe. V organizaci péče jsou vždy rezervy, například v návaznosti péče, v tom, aby se nedělala zbytečná vyšetření nebo aby pacient dostal rychle diagnózu efektivními metodami… Bude to jedna z věcí, které budu chtít prosazovat u vedení VZP, aby se dohlíželo na efektivitu a aby se maximálně kontrolovalo, že se neprovádějí vyšetření jen pro vyšetření bez vlivu na léčbu pacienta.

  • Mohlo by být formou úspor urychlení sbližování sazeb DRG shora? Tedy že by nemocnice, které mají vysoké základní sazby, dostaly v příštím roce za stejné výkony podobnější úhrady jako ostatní?

Systém úhrad akutním lůžkovým zařízením je velmi komplikovaný a dlouho nebyl kultivován. Přetrvávají v něm určité zvláštnosti. DRG Restart už nese ovoce, ale při jeho aplikaci do úhrad musíme brát zřetel na to, že by některá zdravotnická zařízení nemusela ustát prudké změny z roku na rok. Musíme trvat na tom, aby se zařízení, která dostávají vyšší úhrady, uskromnila a svůj provoz zefektivnila. Není to ale aplikovatelné ze dne na den.

  • Neohrožují úspory záměr vlády investovat do prevence?

Prevence jako taková není až tak drahá. Drahé je především léčení zanedbaných případů, vyšších stadií nádorových onemocnění, chronické komplikace zanedbaných civilizačních onemocnění a podobně. Důkladná anamnéza, běžná vyšetření, screeningy, to nejsou horentní částky z hlediska výdajů na zdravotnictví. Investice do prevence by se škrtat určitě neměly. Když vláda mluví o podpoře prevence, myslí tím i lepší povědomí o prevenci a stimulování lékařů, aby pacienty, kteří potřebují včasnou léčbu, aktivně vyhledávali. To nemusí stát miliardy navíc.

  • Co ještě by teď mělo být podle vás pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu prioritou?

Pro Českou republiku je důležité, aby tu byl silný stabilní subjekt, který ve zdravotnictví poskytuje jistotu pacientům, že organizace jejich péče bude kvalitní, a zároveň jistotu poskytovatelům, že jim platí včas a neškrtá jim výkony, které provedli racionálně a s prospěchem pro pacienty. VZP má hrát roli stabilizujícího prvku v českém zdravotnictví.

  • Jak si podle vás vede ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek?

Ve svém názoru se mohu opřít o hodnocení práce pana ředitele, které každý rok provádí správní rada v rámci schvalování ročních odměn. Všechna kritéria byla v posledních letech splněna s výjimkou několika, u kterých došlo k nějaké změně zvnějšku a naplnit je nebylo možné. Ve správní radě VZP pracuji osm let, řekl bych, že manažerská práce pana ředitele Kabátka je po celou dobu příkladná.

Sdílejte článek

Doporučené