Přeskočit na obsah

Pneumonie u dětí

Diagnostika
Diagnostika pneumonií se odvíjí od nálezu infiltrátu na skiagramu hrudníku a alespoň dvou následujících symptomů: horečka nad 38 °C, kašel, dušnost s tachypnoí, leukocytóza nad 20 000 leukocytů s více než 15 % nesegmentovaných leukocytů, vysoké CRP cca nad 100 mg/l (obě laboratorní hodnoty platí pro bakteriální pneumonie) a typický poslechový nález chrůpků a rachůtků. Zlatým standardem diagnostiky pneumonie je rtg vyšetření. Pokud jde o rtg nálezy, je třeba se zmínit, že u kojenců a batolat je častější nález bronchopneumonie, u starších dětí pak nález segmentární či lobární pneumonie. Statistická data
Respirační infekce jsou nejčastější příčinou infekčního onemocnění u dětí – tvoří až 70 % všech infekčních nemocí u dětí do pěti let věku. Z tohoto počtu jsou pneumonie zastoupeny cca 10 % a z nich má bakteriální příčinu 10–30 % případů. V rozvinutých zemích je incidence postižení plicního parenchymu udávána u předškolních dětí kolem 40–50/1 000 dětí, u dětí školního věku se výskyt snižuje na cca 10/1 000 dětí za rok. U chlapců je nemocnění častější než u dívek. V příčinách hospitalizace se pneumonie řadí na třetí místo mezi infekčními chorobami. Mortalita u nekomplikovaných pneumonií se udává pod 1 %, avšak při závažném průběhu či komplikacích činí až 5 %. Mortalita je nejvyšší do dvou let věku s maximem mezi 3.–5. měsícem věku, z čehož vyplývá doporučení dítě s pneumonií do dvou let věku hospitalizovat. Epidemiologie
Obecně se původce pneumonií dělí na bakteriální a nebakteriální (zejména virové). V řadě případů jde o infekce smíšené. Pneumonie se nevyskytují v epidemiích, výjimku tvoří mykoplasmové pneumonie. Je na místě uvést, že identifikace vyvolavatele je velmi náročná a sporná; i ve studiích cílených na zjištění etiologického agens u pneumonií zůstává cca 50 % případů neobjasněno. Tento fakt podporuje údaj ÚZIS, podle nichž z 22 000 pacientů s pneumonií hospitalizovaných v ČR za rok bylo agens neznámé u 19 000 případů. Spektrum vyvolavatelů souvisí s věkem dítěte. Pomineme-li novorozenecký věk, za povšimnutí stojí, že v časném dětství jsou nejčastějším vyvolavatelem pneumonií viry. U školních dětí má též významnou úlohu Mycoplasma pneumoniae (viz tab. 1). Zvláštní skupinou jsou novorozenci, u kterých jsou u tzv. časných pneumonií – do 3. dne věku – z bakteriálních agens uváděny nejčastěji streptokoky skupiny B, E. coli, Staphylococcus aureus, méně často klebsielly, enterokoky a listerie. Z nebakteriálních agens jsou zastoupeny cytomegalovirus a herpes simplex virus. U tzv. pozdních pneumonií – od 4. dne věku – k výše zmíněným bakteriálním agens přibývají koaguláza negativní stafylokoky, Pseudomonas aeruginosa – a další rizikové gram-negativní bakterie. Z nebakteriálních agens přibývá candida.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 2/2006, strana 84

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené