Pneumonie u Kulatého stolu Medical Tribune
Pneumonie může mít mnoho různých příčin. Způsobuje ji celá řada patogenů. Jaké jsou rizikové faktory? Jak nákladná je léčba? Lze ušetřit díky prevenci? Co vlastně o nemoci vědí Češi nebo obyvatelé sousedních zemí? Na tyto a mnohé další otázky se pokusili odpovědět účastníci Kulatého stolu Medical Tribune 14. září.
Jako první se ujal slova MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Zahájil smutnými čísly: celosvětová incidence pneumonie čítá na 450 milionů případů, z nichž celé čtyři miliony znamenají počet úmrtí. Co se týká onemocnění dolních cest dýchacích, jde celosvětově o druhou příčinu všech úmrtí. V České republice máme ročně asi 100 000 případů tohoto onemocnění, z nichž 20 000 vyžaduje hospitalizaci, a z tohoto počtu 3 000 pacientů této nemoci podlehnou.
Pneumonie se dělí na komunitní (nejvýznamnější co do počtu případů), nozokomiální a pneumonie u imunokompromitovaných. Hodnotí se podle závažnosti stavu, radiologického nálezu, klinických charakteristik a etiologie. „To, na co bych chtěl upozornit a co je asi nejzávažnějším klinickým stavem, je bakteriemická pneumokoková pneumonie, kdy bakterie (pneumokoky) pronikají do krevního řečiště a vyvolávají sepsi. Jedná se přibližně o 20 procent pneumokokových pneumonií a bohužel i v současné době, kdy máme k dispozici kvalitní léčbu, mají tato onemocnění deseti‑ až třicetiprocentní smrtnost; u pacientů nad 65 let je to dokonce 50 procent,“ konstatoval MUDr. Trojánek.
Co se týká rizikových faktorů pneumonie, na prvním místě je věk: ohroženy jsou zejména krajní věkové skupiny, tedy kojenci, batolata a předškoláci, a na druhé straně spektra lidé nad 50 let, přičemž dramatický nárůst je zaznamenáván u věkové skupiny nad 65 let. „Mezi další rizikové faktory jednoznačně patří vlivy prostředí, tedy nikotinismus, alkoholismus a celá řada dalších chronických onemocnění, mezi něž patří například onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího ústrojí (astma, CHOPN). Významnými predisponujícími faktory jsou jaterní cirhóza, onemocnění ledvin, metabolická onemocnění, stav po prodělané CMP, ev. Alzheimerova demence, nádorová onemocnění, porucha krvetvorby, chemoterapie či imunosupresivní léčba a další,“ konkretizoval MUDr. Trojánek.
Na závěr MUDr. Trojánek uvedl, že pneumonie představuje časté a závažné onemocnění, které významně přispívá k celkové nemocnosti a úmrtnosti, ale jemuž lze předcházet preventivními opatřeními. Z nich zdůraznil větší informovanost veřejnosti, té široké i odborné, dodržování zásad zdravého životního stylu, očkování proti chřipce a pneumokokovým infekcím a v neposlední řadě včasnou diagnostiku a případnou léčbu.
Výsledky evropského průzkumu PneuVUE na téma povědomí o zápalu plic mezi veřejností představil prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., z Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni. Studie obrací pozornost především na stárnutí populace, které přináší větší nároky sociální i zdravotnické; část těchto problémů nepochybně souvisí s větším rizikem pneumonií. V roce 2010 žilo ve světě odhadem 524 milionů lidí starších 65 let. Očekává se, že do roku 2050 se tento počet téměř ztrojnásobí na přibližně 1,5 miliardy, což bude představovat více než jednu desetinu lidí na celém světě. Odhaduje se, že každý rok se jen v Evropě vyskytnou 3 miliony případů zápalu plic, z nichž přibližně 1 milion lidí je hospitalizován.
Studie obsáhla 9 000 účastníků starších 50 let z devíti zemí (ČR, Rakousko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Velká Británie). Jejím cílem bylo zjistit, jak lidé obecně rozumějí pojmu „zápal plic“, a lépe pochopit postoje dospělých s ohledem na rizika a možnosti prevence tohoto onemocnění. Studie probíhala teprve nedávno (od listopadu 2015 do února 2016) a její výsledky se teprve analyzují. V České republice bylo kolem tisíce respondentů a výsledky bohužel ukázaly, že povědomí o zápalu plic a jeho chápání jsou u nás relativně nízké. Všichni respondenti pojem zápal plic znají: 97 procent uvedlo, že ví, o co se jedná, 68 procent označilo zápal plic jako infekci plic a pouze 44 procent si myslí, že některé formy zápalu plic mohou být nakažlivé. „Pro tento typ průzkumů je typická jedna věc: to, že se většina respondentů domnívá, že vědí o nějakém problému, ještě neznamená, že se identifikují s možností, že by se tento problém týkal i jich samotných,“ poukázal prof. Pazdiora. Příkladem je i studie PneuVUE: příslušníci jednotlivých rizikových skupin si myslí, že právě dané skupině sice hrozí vyšší riziko onemocnění zápalem plic, ale jen malé procento z nich považuje za osobu rizikovou i sebe sama. Možnosti prevence lidé znají jen zčásti: 96 procent respondentů udává péči o dobrou kondici a zdravý životní styl, 83 procent nekuřáctví, 64 procent nošení teplého oblečení, 60 procent vyhýbání se dlouhodobému pobytu v klimatizovaných prostorech a 41 procent očkování proti zápalu plic. Proočkovanost naší populace nad 65 let je však ve srovnání s jinými zeměmi žalostná: zatímco například v Německu je to 51 procent, ve Velké Británii 71 procent a v USA 61 procent, u nás se uvádějí pouhopouhá dvě procenta.
Průzkum PneuVUE ukázal, že lidé sice o zápalu plic vědí, ale nedostatečně chápou možnosti prevence a obecně se neobávají toho, že tato nemoc hrozí právě jim osobně. Z toho vyplývá, že je zapotřebí daleko větší informovanost o všech aspektech tohoto onemocnění, a to nejen mezi širokou veřejností, ale i mezi praktickými lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky, kteří hrají klíčovou roli při vysvětlování pacientům, že se musejí před pneumonií chránit. Prof. Pazdiora zdůraznil, že je zapotřebí srozumitelného sdělení klíčových poselství: zápal plic je závažnější onemocnění než pouhé silné nachlazení a některé jeho formy mohou být nakažlivé. Pro lidi starší 65 let představuje reálné riziko, které lze snížit očkováním proti chřipce a pneumokokovým onemocněním.
O tom, kolik nás pneumonie stojí, poreferoval MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment, a jeho prezentace dokázala, jak výmluvná může být i strohá řeč čísel. Roční náklady na dopady komunitní pneumonie v Evropě činí cca 10 miliard eur, z toho největší část – 5,7 miliardy – tvoří náklady na hospitalizaci. V ČR je celkový ekonomický dopad v populaci nad 50 let 12,6 milionu eur ročně. Jedna hospitalizace stojí 17 000 Kč, zatímco ambulantní léčba 2 000 Kč – náklady na ambulanci tedy tvoří pouhých deset procent nákladů na hospitalizaci. V populaci nad 65 let se u nás vyskytuje více než 18 000 hospitalizací a přes 11 000 ambulantních návštěv, přičemž 3 915 úmrtí v nemocnici představuje alarmujících 22 procent a jedná se o nejvyšší mortalitu v regionu.
Pneumonie patří mezi nejčastější hospitalizační diagnózy. Náklady se počítají ve stovkách milionů korun ročně, přičemž nemocniční jsou výrazně vyšší než ambulantní. I z toho tedy vyplývá, jak důležitá je prevence, zejména očkování proti pneumokokovým infekcím a chřipce a zejména u rizikových skupin.
Kdyby se všichni dosud neočkovaní senioři u nás plošně očkovali konjugovanou vakcínou, převýšily by náklady na očkování náklady na léčbu pneumokokových pneumonií? To už byl dotaz z pléna, po němž se rozproudila živá diskuse. MUDr. Doležal k němu uvedl: „To lze jen velmi těžko odhadovat. Je tu totiž jakýsi neuralgický bod, a sice jak se vůbec vakcíny dostávají do systému; dnes je tento problém silně politizován a chybí zákon, který by jej upravoval. Myslím si, že náklady v čistě účetní hodnotě by se nezaplatily, ale takto otázka nestojí – jde o vyčíslení efektivnosti takového kroku. Když se podíváte na zahraniční studie o vakcinaci proti pneumokokovým infekcím či chřipce, zjistíte, že tyto náklady jsou vysoce efektivní…“
Své mínění vyjádřil i prof. Pazdiora: „Opravdu se to dá velmi těžko spočítat. Když – velmi orientačně – mluvíme o tom, že cena vakcín je řádově 2 000 Kč, pak jeden z důvodů, proč zatím politici na tento problém nechtějí slyšet, je, že mají jakousi děsivou představu, že po vyhlášení plošného očkování se senioři nad 65 let zvednou jako jeden muž a zničí ekonomiku tohoto státu obrovskými náklady. To se samozřejmě nikdy nestane – my bychom byli rádi, kdybychom se dostali během několika let aspoň na pět procent ze dvou milionů lidí, kteří u nás pobírají starobní důchod. Jistě nehrozí, že by v roce 2017 přišly dva miliony lidí a požadovaly vakcínu za dva tisíce. A i kdyby – když to vynásobíme a poměříme s cenou jedné stíhačky Gripen, je to zanedbatelná suma.
Jednou z věcí, které významně ovlivňují naši ekonomiku, je nastavení tzv. ceny života, tedy nákladů, které je stát ochoten investovat do jednoho obyvatele. Je třeba si sebekriticky přiznat, že i kdybychom měli sto procent populace očkováno, neznamená to, že sto procent vakcinací bude efektivních. Máme asi 94 sérotypů pneumokoků, v obou vakcínách je zastoupeno 36 klinicky nejzávažnějších a nejčastěji se vyskytujících sérotypů. Již z těchto údajů vyplývá, že nemůžeme slíbit, že plošné očkování lidí nad 65 let odstraní pneumokokové infekce z této části populace. Na druhé straně, a to je doloženo celou řadou studií, je pro nás daleko důležitější, že očkování výrazně sníží počet komplikovaných průběhů, počet hospitalizací i počet úmrtí. A to by se jistě dalo spočítat. Naším cílem není eliminace pneumokokových infekcí u seniorů, ale snížení jejich závažnosti a dopadu těchto infekcí,“ uzavřel prof. Pazdiora.
Zdroj: