Podaří se udržet sestry u lůžka?
V předchozích vydáních MT jsme se podrobně věnovali analýze úbytku sester a plánu, který na sklonku svého funkčního období zveřejnilo MZ. Představa MZ o řešení neuspokojivého stavu se zakládala především na zvýšení platů zdravotních sester, zjednodušení složitého procesu vzdělávání a zlepšení podmínek pro sestry nastupující po mateřské dovolené do zaměstnání. Tyto kroky byly přijaty ve většině případů pozitivně, kritika ze strany vládní opozice, jejího představitele Davida Ratha a předsedy ČLK Milana Kubka směřovala k nedostatečné radikalitě zvýšení a k celkovému zpoždění tohoto závažného kroku.
Otázkou zůstává, zda platová atraktivita a kratší doba studia dokáže přitáhnout sestry ze dne na den a zda jsou tyto změny dostatečně silnou protiváhou dlouhodobé tendenci? Navýšení platů o 15 % uleví zejména stávajícím nemocničním sestrám, ostatní si budou muset na výraznější ohodnocení nadstandardní práce počkat. Podle odhadů MZ chybí okolo tisíce sester, podle ČAS potřebuje české zdravotnictví sester několikanásobně více. Kvůli nedostatku sester musí řada nemocnic omezovat počet lůžek na minimum, nemocných naopak neustále přibývá. Nepřijde do České republiky více sester ze zemí na východ od našich hranic nebo kroky MZ přilákají i české zájemce o tuto profesi? Jak dlouho budou sestry čekat, než jejich situace dosáhne optimální úrovně? Jaké jsou ambice tvůrců návrhu na zvýšení platů sester?
Chtějí postupně pozvednout jejich postavení na úroveň západní Evropy, nebo pouze zamezit nejhoršímu – že se o nás nebude mít, kdo v budoucnu postarat? Tyto otázky asi nejlépe zodpoví vývoj, který bude v následujících letech potvrzovat nebo vyvracet předpoklady tvůrců, a možná i přinášet nové možnosti pro budoucí jednání. Řešení nedostatku sester by ale mělo sahat ještě hlouběji než administrativní kroky MZ, strategie na posílení prestiže sesterského zaměstnání by se měla odehrávat také na půdě vzdělávacích institucí, ze kterých proudí studenti zdravotnických škol.
Zdroj: