Přeskočit na obsah

Pohled na tepenný systém ze všech stran

Bezprostředně před kongresem Evropské aterosklerotické společnosti v Praze (Kongresové centrum) se v hotelu Lindner na Strahově konalo dne 22. 4. 2017   Satelitní symposium České společnosti pro aterosklerózu   podpořené Evropskou aterosklerotickou společností (European Society for Atherosclerosis) a Mezinárodní unií pro angiologii (International Union of Angiology). Jmenovalo se   „Novel Biomarkers of CVD Risk: Focused on Peripheral Atherosclerosis“   a téměř bez nadsázky lze říci, že programem pokrylo většinu aktuální problematiky diagnostiky a léčby tepenných onemocnění, a to z několika pohledů.

Hned v první části předložil   J. Filipovský   (Česká republika), náš přední odborník na tuto problematiku, data o stanovení tuhosti arterií, především měřením rychlosti šíření pulsní vlny. Z hlediska skalních výzkumníků aterosklerózy jde o mírně heretický pohled, nicméně neaterosklerotické postižení cévní stěny se ukazuje jako neméně škodlivé a zjistitelné již zavedenými metodami. Ačkoli stále převažuje výzkumné využití, mohlo by stanovení tohoto parametru být vhodným doplněním určování celkového kardiovaskulárního rizika pacientů. Následovala zdravě skeptická přednáška   J. Maďariče   (Slovenská republika) o stále žhavé až ožehavé problematice využití kmenových buněk, především v léčbě ischemické choroby dolních končetin. Jde stále o zcela otevřené téma, stále nejisté z hlediska klinického využití, ale velice zajímavé z hlediska výzkumu patologických procesů v cévní stěně. Naproti tomu poměrně optimisticky vyzněla přednáška   A. Nicolaidese   (Velká Británie) zaměřená na stanovení nestabilních plátů v karotických tepnách jednoduchým počítačovým programem schopným vyhodnotit běžné ultrazvukové vyšetření na běžně používaných sonografických přístrojích, pouze za cenu důslednější standardizace. Pokud by byl tento přístup ověřen v rozsáhlejší prospektivní studii, mohl by znamenat výrazný přínos pro diagnostiku pacientů ohrožených mozkovými příhodami. Předběžná data vypadají nadějně.

Následné prezentace připomínaly ve svém sledu tobogán či vlnící se hladinu moře. Stoupající naděje v poznání a léčbu aterosklerotického rizikového faktoru, doposud úspěšně vzdorujícího většině léčebných postupů – lipoproteinu( a) – vzbudila prezentace   P. R. Kamstrupa   (Dánsko). Naopak klesající naděje v léčebné ovlivnění HDL cholesterolu pak představil   A. von Eckardstein   (Švýcarsko), následně opět stoupající naděje v používání non‑HDL cholesterolu k prevenci a léčbě aterosklerózy v běžné klinické praxi prezentoval   A. Zambon   (Itálie). Hladinu mezi těmito sděleními klidnil   M. Bobák   (Velká Británie) střízlivou analýzou rozsáhlých epidemiologických dat o úloze ukazatelů oxidačního stresu nejen na cévní systém, ale i na kognitivní funkce; výrazný dopad v zásadě prokázán nebyl. Podřimování po obědě zabránil skvělou, velmi živou a interaktivní přednáškou D. Norata   (Itálie), který uvedl vlastní a zcela nová experimentální data o možném propojení metabolismu lipidů a náchylnosti k diabetes mellitus, a to doslova na buněčné úrovni. V podobném duchu pokračoval   J. A. Hubáček   (Česká republika), který také na vlastních datech analyzoval současný stav genetického výzkumu aterosklerotického procesu a popsal posun od čistě genetických studií ke studiu mechanismů účinku konkrétních genů, obecně zvaném epigenetika.

Obvyklým trikem organizátorů jakékoli vědecké konference je dát přednášky přínosné pro bezprostřední klinickou praxi na konec setkání, a přinutit tak většinu účastníků zůstat až do konce. Toho jsme využili i pro tuto příležitost. Na závěr proto zazněla ryze klinická sdělení zabývající se odhalováním a krocením základních rizikových faktorů poškozujících i periferní tepenný systém – hypertenze, dyslipidémie a vyšší glykémie. Úkolu se s velkou ctí a úspěšně zhostili   P. Nilsson   (Švédsko),   M. Vrablík   (Česká republika) a   I. Pećin   (Chorvatstko).

O odpolední přestávce byla posluchačům poskytnuta možnost vidět na vlastní oči a doslova hmatat na vlastní ruce zobrazovací a funkční metody, které se v současnosti používají k detekci poškození cévní stěny a které navazovaly na některá sdělení. Byly představeny již zavedené zobrazovací sonografické metody detekce preklinické aterosklerózy, dále metody měření tuhosti cévní stěny a také nejnovější zobrazovací metody s doposud méně představitelnými až ohromujícími možnostmi detailního rozlišení cévní stěny jak v experimentálním, tak v klinickém výzkumu.

Čím tedy bylo toto setkání skutečně výjimečné? V zásadě interdisciplinárním a internacionálním charakterem. Přibližně 70–80 účastníků, odborníků z řady zemí od základního výzkumu po cévní chirurgii, mělo možnost se vzájemně informovat o nových poznatcích v oblasti výzkumu a léčby aterosklerózy. Dle průběhu tohoto setkání to skutečně učinili, ať už formou diskuse během prezentací či o přestávkách u dobré kávy.

Na závěr chceme opakovaně poděkovat všem aktivním i pasivnějším účastníkům a v neposlední řadě i sponzorům této akce. Hlavním partnerem byla společnost TEVA, dalšími partnery byly společnosti Servier, EMS a Fujifilm VisualSonics. I díky nim proběhlo velice pěkné, pestré a plodné setkání, které jistě kredit České společnosti pro aterosklerózu na mezinárodní úrovni nepoškodilo.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Asgent aneb Náš život s andělem

28. 3. 2024

Nastává éra genové terapie. Nebo spíše teprve nastane, přestože první přípravky jsou již v klinické praxi. Zatím však nejde o rutinní léčbu. O to,…