Přeskočit na obsah

Pojišťovny plánují úhrady ve shodě s ministerstvem

Shodly se na společném jednání zdravotní pojišťovny s ministerstvem zdravotnictví a Výborem pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny ČR. Novinářům to sdělil prezident Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) ing. Ladislav Friedrich, CSc. „Naším hlavním zájmem je, aby se udrželo vyrovnané financování a aby se rovnoměrně zvyšovaly úhrady mezi hlavními segmenty, jako jsou lůžková a ambulantní péče, za předpokladu, že to přinese výhody i pro pacienty,“ uvedl.

Shoda byla i v tom, jaké oblasti z hlediska nákladů je nutno řešit. Především jde o reformu psychiatrie. Zatím není známo, s jakými náklady bude pro pojišťovny spojena, SZP má zástupce v pracovní skupině, která to bude mapovat. „Očekáváme, že získáme podrobnější informace a že se začnou vykazovat signální kódy nově koncipované psychiatrické péče a my budeme schopni vyhodnotit dopad na veřejné zdroje,“ řekl ing. Friedrich.

Dalším aktuálním tématem je primární a zubní péče. Ve stomatologii jde o dopady evropského nařízení o zákazu nedozovaného amalgámu. Věcně je vše připraveno, teď jde o to, jak to zvládnout finančně. U praktických lékařů pro dospělé i děti a dorost jde o zajištění kvality a dostupnosti. Situaci komplikuje stárnutí lékařů a dílčí výpadky péče v příhraničí. „Je snaha hledat cesty, jak primární péči rozvíjet a udržet její dostupnost a efektivitu,“ řekl ing. Friedrich. Odborná společnost i sdružení praktických lékařů k tomu připravily náměty.

„V zásadě se náměty týkají programů pro některé typy chronicky nemocných, nejvíce se diskutuje o diabeticích a onemocněních kardiovaskulárního systému. Tam se předpokládá větší spektrum různých modelů, jak pojišťovny budou financovat a také sledovat, do jaké míry se praktickému lékaři daří péči o tyto chroniky přebírat,“ popsal ing. Friedrich.

Praktičtí lékaři předpokládají navýšení kapitační platby, úhradu některých výkonů a bonifikace na základě měřitelných výstupů. „To budeme řešit v rámci cenových jednání, myslím si, že kompromis je možný,“ řekl ing. Friedrich.

Řešit je nutno i dostupnost péče. Ministerstvo má dotační program pro praktiky a stomatology. Zdravotní pojišťovny dávají roční prémii lékařům v odlehlých regionech. Dostupnost může zlepšit také větší zapojení elektronické komunikace, s platností eReceptu mohou lékaři vydávat recept „na dálku“.

Shoda mezi pojišťovnami, ministerstvem a poslanci byla i na nutnosti úprav paragrafu 16. Příprava a projednání legislativy zabere delší čas, pojišťovny se zatím snaží průběžně řešit nejproblematičtější případy. Schvalují léky podle paragrafu 16, správná cesta podle ing. Friedricha by ale byla prostřednictvím Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„Jsme přesvědčeni, že každý nový preparát, který přichází pro ucelenou skupinu pacientů, má být rozhodován, pokud jde o jeho úhradu, státním ústavem. Má k tomu kompetence a odborníky, musí posoudit, jestli to do veřejného zdravotního pojištění můžeme zahrnout nebo ne. Zdravotní pojišťovny pak mohou, a jistě i do budoucna budou, posuzovat léčbu, která je něčím mimořádná. Tady předpokládáme vznik zákonodárné aktivity ministerstva,“ řekl ing. Friedrich. Ministerstvo chystá v reakci na nález Ústavního soudu (ÚS) zákonnou úpravu pro zdravotnické prostředky. Pojišťovny se účastní diskuse o vhodném řešení. „Pro nás je důležité, aby legislativa akceptovala požadavky ÚS, ale současně aby to pro rok 2019 nevyvolalo příliš vysoké nárůsty úhrad,“ vysvětlil ing. Friedrich.

Zatím nedořešeny jsou bonusy pro nemocnice. Pojišťovny nyní postupují operativně. „A zřejmě nezbyde nic jiného, než rok 2017 uzavřít jenom na základě jednání mezi nemocnicemi a konkrétními pojišťovnami. Jestli se podaří najít už systémovější řešení pro vyúčtování roku 2018, nebo ho budeme muset hledat v cenových dodatcích pro rok 2019, to nyní není jasné. Ale je dobře, že i ministerstvo má ambici si v rámci své kontrolní pravomoci ověřit, o jaký finanční rozsah se jedná. Na začátku musí být zmapování, kolik bonusy představují celkové úspory pro segment akutní lůžkové péče,“ řekl ing. Friedrich.

Co se týká nákupu přístrojů do nemocnic, přístroje schválené přístrojovou komisí v roce 2016 a 2017 se budou uvádět do praxe letos a v roce příštím. Předběžný odhad pro rok 2019 je 55 přístrojů s dopadem 740 milionů korun pro všechny pojišťovny. „V rámci příprav na jednání o jednotlivých skupinách se snažíme mapovat obligatorní náklady, které musíme pokrýt, a kolik poté zbude na vlastní cenové navýšení,“ popsal ing. Friedrich.

Shoda zatím v obecné poloze je o změnách v seznamu výkonů. „Shodli jsme se s panem ministrem, že by změny měly být maximálně předvídatelné, měly by být předem prodiskutované a finančně ohodnocené,“ shrnul výchozí stanoviska ing. Friedrich.

Informoval rovněž o preventivních programech členských pojišťoven SZP. Je to zatím jediná ze zákona možná konkurence mezi pojišťovnami. Zaměstnanecké pojišťovny plánují v roce 2018 na doplňkové preventivní programy vyčlenit 685 milionů korun, v průměru 150 korun na jednoho pojištěnce. Ze 4,4 milionů jejich pojištěnců čerpá příspěvky jeden až dva miliony lidí, reálně to na různé programy je 300 až 1500 korun.

Pro MT zodpověděl ing. Friedrich tři dotazy, první se týkal bonusů, zda se v jejich řešení shodují pojišťovny s ministerstvem:

Řešení má dvě části, jedna je o penězích, tam by zdravotní pojišťovny rády, v souladu s platnou metodikou, platily jenom nákladové ceny, nikoli ceny maximální. Pak je tam část technická, protože bonusy jsou většinou poskytovány jako celková sleva za nějaký celkový odběr. Nemůžeme obviňovat nemocnici, že v lednu, kdy účtuje první preparáty, netuší, jaký bonus v prosinci od dodavatele dostane. Je potřeba to řešit v rámci konečného vyúčtování, to se obvykle odehrává až v půli následujícího roku. Co v tuto chvíli bychom uvítali, kdyby se hrálo s otevřenými kartami. Aby nám nemocnice rozkryla své bonusy a ty se staly součástí jednání o úhradách. Možná nemocnice poskytovala nějaký typ zdravotní péče, která není dostatečně pokryta úhradovou vyhláškou, a její žádost o zvýšení úhrady je legitimní – pak může být započtena proti bonusům. Ale na druhou stranu v případech, kdy nemocnice využívá parametrů úhradové vyhlášky na maximum, není důvod, proč by tam měly zůstávat nevykázané, respektive nezapočtené bonusy.

Pro ty roky, které už máme za sebou, není nic jiného možné než hledat cestu jednání, pokud možno s poskytnutím seriózních podkladů. Do budoucna se zvažuje úprava, pan ministr zmiňoval centrální soutěže pro jím řízené organizace, stejně tak by tady mohla být varianta soutěží na straně pojišťoven, které by mohly zreálnit cenu. A je tu také SÚKL, protože pokud na některý přípravek je dlouhodobě poskytována vysoká sleva, tak pravděpodobně maximální úhrada stanovená z veřejného pojištění už je zastaralá a je třeba ji revidovat. Věříme, že pokud zdravotní pojišťovny uplatní návrh na revizi ceny právě z titulu zmapování trhu, tak SÚKL se k tomu postaví čelem a pokusí se cenu přehodnotit.

Centrální nákup léčiv, jak to provádějí německé pojišťovny, by byl poměrně velký zásah do českého systému, vyžadovalo by to změnu zákona. Pojišťovny by zřejmě musely vybudovat specializovanou organizaci, která by to prováděla. Pak by úspory zůstávaly v pojišťovnách. Pro tuto variantu by ale bylo nutno nejprve dosáhnout politické shody a poměrně široce založené novely, takže v agendě operativních věcí to zatím zahrnuto není.

K dotazu MT na rozšíření možností konkurence mezi pojišťovnami ing. Friedrich uvedl:

Konkurence v tuto chvíli je nedostatečná. Ministr slíbil podpořit komplexnější přístupy k léčbě chronických pacientů prostřednictvím dohod s jednotlivými lékaři. Tady už pilotní projekty běží. Praktičtí lékaři k tomu namítají, že by rádi získali větší kompetence a odbourali některá preskripční omezení. Já věřím, že dojde k dohodě pro ověřování také v širší praxi, takže to by měl být první krok.

V Poslanecké sněmovně jsou i náměty, že by pojišťovny mohly mít alternativní zdravotně pojistné plány, do kterých by zahrnuly širší rozsah péče, a klienti by se k nim mohli přihlašovat. To už ale jsme v oblasti legislativních úprav.

Takže v tuto chvíli bychom využili toho, co už legislativa umožňuje. A bude trvat několik dalších let, než se tyto programy dostanou do širšího užívání. Pokud by se podařilo jít cestou nabídky konkurenčních zdravotně pojistných plánů, to určitě bychom podporovali, ale po zkušenostech se zdravotnickými poplatky opakovaně říkáme, že každá systémová změna by měla proběhnout jen tehdy, pokud dojde k širší politické shodě. Neradi bychom se dožili toho, že přijde změna, kterou následující vláda okamžitě zruší. To systému nejvíc škodí.

K otázce MT na tvorbu rezerv pojišťoven v době hospodářského růstu ing. Friedrich uvedl:

Problém je skryt v příspěvku státu. Při jeho ustavení se počítalo s tím, že když nebude mít veřejné zdravotní pojištění dost peněz, stát navýší příspěvek za státní pojištěnce. Je tam vytvořena motivace: musíte prokázat státu, že není dost peněz. Pokud nedostatek peněz je skutečný, stát zasáhne, ale až když už jsou problémy, kdy se zpožďují platby, kdy se ukazuje, že některé obory jsou podfinancovány. Problém je i v tom, že účastníci systému jsou motivováni, aby předváděli státu, že peníze nejsou a je třeba přidat. Jedno i druhé je špatně.

Zatím se podařilo problém odsunout tím, že zákon stanovil navýšení pro roky 2018, 2019 a 2020. Nicméně není to správně, bylo by správnější, kdyby tady byl trvalý mechanismus a kdyby účastníci systému věděli, s jakými prostředky na x-let dopředu mohou počítat.

Jsme nyní v období mimořádně příznivého nárůstu pojistného, bohužel velkou většinu peněz jsme okamžitě investovali do spotřeby. Bylo by ideální, kdybychom více akumulovali do rezerv, ale je to vždy otázka možného. Letošní úhrady odrážejí volební rok 2017. Rok 2019 by měl představovat určitou korekci v tom, že rekordní letošní nárůsty už se opakovat nebudou a že bychom se měli začít vracet k rozumnému nárůstu, tj. inflace plus vliv stárnutí populace a nových léčebných metod. Zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven se v tuto chvíli nesnižují, v dobách hojnosti by měly asi růst o něco rychleji, ale je to vždy otázka možného.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…