Pojišťovny zohlední kvalitu péče

Výdaje systému by měly meziročně stoupnout o 13 až 14 miliard a přiblížit se 300 miliardám korun.

Oproti letošku, kdy se počítá s růstem výdajů na zdravotní služby o 18 miliard korun, a tedy s navýšením úhrad v průměru o sedm procent, lze příští rok očekávat růst meziročně nižší o čtyři až pět miliard a navýšení úhrad v průměru o tři až čtyři procenta, řekl na tiskové konferenci před zahájením dohodovacího řízení na rok 2019 prezident Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) ing. Ladislav Friedrich, CSc. „Zdravotní pojišťovny budou nuceny v cenových jednáních mírnit očekávání poskytovatelů,“ konstatoval.

„Předpokládáme, že v některých segmentech budou zástupci poskytovatelů uplatňovat vyšší cenové požadavky. Jsme připraveni se všemi jednat, ovšem jednající strany si musí uvědomit, že čím více jednorázových nákladů pro rok 2019 vznikne, tím větší úspory se budou muset hledat v jiných segmentech,“ podotkl výkonný ředitel SZP Mgr. Martin Balada.

Nárůst výběru pojistného by v roce 2019 měl být využit především na péči o seniory, jejichž podíl v populaci, a tedy jejich potřeba péče roste, na nové léčebné postupy a na alespoň minimální cenové navýšení, jež pokryje většině segmentů předpokládanou míru inflace. „V tuto chvíli nemáme žádný signál, že by rok 2019 měl být problémem,“ shrnul ing. Friedrich.

Největší nárůst výdajů má být pro stomatologii a psychiatrii

Nárůst výdajů ve stomatologii souvisí s tím, že od ledna 2018 se nesmí amalgám užívat u dětí a těhotných a kojících žen, od ledna 2019 by podle návrhu zákona měl být zakázaný i pro zbytek populace. Už letos stouply úhrady za jednu výplň pro vyjmenované skupiny z 270 na 495 korun. Plošný zákaz nedozovaných amalgámů a přechod na jiné výplně by znamenal pro pojišťovny vydat v příštím roce víc o jednu miliardu korun. SZP má neoficiální signály, že stomatologická komora bude žádat za výplně víc než dosavadních 495 korun. Pokud by měly pojišťovny vyslyšet požadavky stomatologů, stouply by jejich výdaje o tři miliardy korun.

„Budeme usilovat o to, aby financování těchto dodatečných nákladů podpořil stát a navýšil platby ze státního rozpočtu. Pokud se tak nestane, budou se muset tyto náklady minimalizovat a snížit disponibilní zdroje pro cenová jednání,“ upozornil ing. Friedrich.

Diskuse se stomatology se dotýkala i toho, že by pacienti měli k dispozici výplň jen bazální a na zbytek si mohli doplácet. „V tuto chvíli zdravotní pojišťovny chtějí dát přednost zcela nezpochybnitelnému výkonu, který by byl plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění, i když předpokládají, že řada lidí jako doposud bude volit placenou variantu,“ řekl Friedrich. Druhou výrazněji rostoucí položkou je očekávané navýšení kapacit v souvislosti s reformou psychiatrické péče. Pilotní projekty byly dosud hrazeny z grantů a peněz EU. Ve druhé půli roku 2019 by se ale už část nových kapacit měla ucházet o úhradu z veřejného zdravotního pojištění. „Jsme rádi, že jsme dostali možnost vyslat zástupce do Výkonného výboru při řízení implementace Strategie reformy psychiatrické péče, abychom se mohli lépe seznámit se situací i finančními dopady,“ řekl Mgr. Balada. Skupina má mít k dispozici výčet investičních akcí a dotovaných programů, pojišťovny by si tak mohly udělat podrobnější přehled kapacit pro rok 2019. Dopad bude několik stovek milionů korun, na to se musejí pojišťovny připravit.

Očekávané nárůsty v dalších segmentech

Pojišťovny předpokládají, že v roce 2019 se potvrdí trend relativně malého růstu výdajů na léky na recept, kalkulují růst pod tři procenta. Cenové relace by neměly růst, zhruba jedno procento nárůstu jde na vrub rozšiřování starších věkových skupin s vyšší potřebou péče. Vysoká dynamika růstu zůstává v centrových lécích vztažených k méně častým a vzácným onemocněním. „Aby byla zajištěna dostatečná dostupnost těchto léků, musíme předpokládat nárůsty výdajů kolem devíti, možná deseti procent,“ upřesnil ing. Friedrich. U úhrad ostatním segmentům je prostor pro vyjednávání mezi třemi až čtyřmi procenty nárůstu, což by pokrylo vliv stárnutí, zavádění nových léčebných metod a cenovou valorizaci.

Friedrich předpokládá, že zasahování státu do dohod mezi pojišťovnami a poskytovateli bude „významně nižší“ než v roce 2017, který byl předvolební a pracoval s mimořádným nárůstem příjmů. „Pro rok 2019 musíme včas vyslat signál, že ekonomika produkuje přiměřený nárůst zdrojů, ale zdaleka ne takový, aby naši partneři mohli uvažovat až o deseti procentech nárůstu úhrad. To je absolutně vyloučeno, bavíme se o nárůstu mezi třemi až čtyřmi procenty po odečtení mimořádných vlivů,“ shrnul výchozí pozici zaměstnaneckých pojišťoven do cenových jednání pro rok 2019 ing. Friedrich

Pojišťovny se chystají ocenit kvalitu

„Pokud v daném segmentu je důvod se domnívat, že zvyšujeme kvalitu nebo efektivitu léčby, jde například o programy pro diabetiky, je na místě směřovat tam cenové navýšení, vyčlenit prostředky pro bonifikace. Kde se nedaří omezit plošný nárůst vykazování výkonů, které se do nějakého, byť malého procenta jeví jako neefektivní a zbytné – míříme v tuto chvíli zejména na komplement, kde se nám zdá, že počty laboratorních vyšetření a jejich rozsah je možná zbytečně veliký – tam předpokládáme, že dokud nenajdeme cestu, jak zvýšit racionalitu čerpání výkonů, se budeme snažit cenu nezvyšovat,“ uvedl Ing. Friedrich.

Cestou malusů zatím pojišťovny jít nechtějí, diskusi o nich ale očekávají. Například u praktických lékařů pojišťovnám vadí, že nejsou schopny sledovat četnost kontaktů pacientů zahrnutých do kapitační platby. „Je určitě správné diferencovat paušální složku úhrady podle toho, jestli se lékař s pacientem setkává, sleduje vývoj jeho zdravotního stavu a poskytuje výkony zahrnuté do kapitací. Nebo opačně, jestli je tam vysoký podíl jenom formálně registrovaných pojištěnců, kteří buď zdravotní problémy nemají, nebo je řeší u ambulantních specialistů. Pak je kapitační platba z hlediska pojišťovny relativně neefektivní,“ popsal ing. Friedrich. Diskuse se povede v rámci cenových jednání, ale nemělo by to znamenat, že pojišťovny hodlají celkově snižovat finanční zdroje pro praktické lékaře. „Pouze se budou snažit přesměrovat část finančních zdrojů, které nejsou dostatečně doloženy z hlediska efektivity, na ty, kde prokazatelně ke zvýšené pracnosti dochází,“ uvedl Friedrich.

SZP podle předsedkyně zdravotní sekce MUDr. Renaty Knorové nehodlá nyní přijít s návrhem malifikace praktických lékařů. Dokud občané nebudou prokazatelně zataženi do péče o své zdraví a nebudou mít povinnost, nejsou malusy řešením, jen rozzlobí lékaře.

„Znamená to, že pro nejbližší období bychom chtěli směřovat spíše k bonifikacím a hledat u nich maximum mechanismu, aby to byly bonifikace za měřitelné a doložitelné benefity pro pojištěnce,“ shrnul ing. Friedrich.

Zdroj: Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Zdroj: MT