Pokračování „kauzy“ centrálního úložiště dat
Zákon č. 378/2007 Sb. uložil Státnímu ústavu pro kontrolou léčiv (SÚKL) povinnost zřídit nejpozději k 31. prosinci 2008 centrální úložiště dat, které má umožnit vznik e-preskripce a elektronického lékového záznamu pacienta. Přestože ke stejnému dni vznikla lékárnám povinnost se k tomuto úložišti elektronických receptů připojit, v prvních měsících letošního roku tak učinilo jen několik z nich. Svou roli v tom hrálo jednak odmítavé stanovisko České lékárnické komory (ČLnK), jednak i problémy technického charakteru s připojením jednotlivých lékáren. Po určité benevolenci v prvním čtvrtletí letošního roku však SÚKL rozhodl, že všechny lékárny musejí být k centrálnímu úložišti dat připojeny do 30. dubna. Důvodem je skutečnost, že od 1. května přešly léčivé přípravky s obsahem pseudoefedrinu (jedná se o Aspirin Complex, Daleron proti chřipce a nachlazení, Modafen, Nurofen StopGrip, Panadol Plus Grip a Paralen Plus, zkráceně LP s PSE) do kategorie výdeje léčiv bez lékařského předpisu s omezením. Výdej těchto přípravků podléhá omezení počtu vydaných balení a nutnosti identifikace pacienta. Proto mají lékárníci nově při výdeji těchto přípravků povinnost evidence základních identifikačních údajů pacienta a množství vydaného přípravku s pseudoefedrinem bez lékařského předpisu do centrálního úložiště dat (výdejů vázaných na recept se tato omezení netýkají).
Počáteční kolaps systému
Bezprostředně po nabytí účinnosti nových pravidel v prvních květnových dnech prošlo centrální úložiště dat skutečnou praktickou zkouškou funkčnosti. Podle prohlášení ČLnK však během prvních dvou dní provozu systém opakovaně kolaboval. SÚKL nicméně tvrdí, že se nejednalo o kolaps systému, ale pouze o jeho zpomalení pod kritickou mez. To mělo za následek v 77 případech odmítnutí obsloužení pacienta s požadavkem na výdej léčiva obsahujícího pseudoefedrin ve 46 lékárnách. Vzhledem k tomuto stavu vydal následně SÚKL tiskové prohlášení, že léčivé přípravky bez lékařského předpisu s omezením s obsahem pseudoefedrinu mohou lékárníci vydávat bez lékařského předpisu a současně bez nutnosti elektronické kontroly (dle ustanovení § 39 odst. 3 zákona o léčivech je možné vydat jedné osobě maximální takové množství léčivého přípravku, aby celkové množství vydaného pseudoefedrinu v LS s PSE během jednoho kalendářního měsíce nepřesáhlo 1 800 mg pseudoefedrinu). Dle představitelů ČLnK je toto rozhodnutí protizákonné, a proto doporučila lékárníkům vydávat LS s PSE pouze na lékařský předpis (a to také z důvodu, že podle ČLnK „zákon, jiné právní předpisy, pokyny SÚKL ani samotná rozhodnutí neobsahují zmocnění farmaceuta k přístupu do centrálního úložiště dat za účelem zjištění množství vydaných léčivých přípravků pacientovi“).
Nesouhlas ČLnK s úložištěm trvá
ČLnK celkově nesouhlasí s nastavením centrálního úložiště dat. Ve svém prohlášení ze 4. května říká: „Rozsah údajů požadovaných SÚKL přesahuje zákonné zmocnění, protože obsahuje i osobní údaje nebo údaje jinak ztotožňujících pacienty, lékaře a farmaceuty. Zákonem zamýšlená databáze o vydaných léčivých přípravcích by se tak měla stát databází o medikaci každého pacienta v České republice.“ K tomu se připojuje Česká lékařská komora, jak dokládá výrok jejího prezidenta MUDr. Milana Kubka: „ Podle ustanovení § 67 odst. 10 písm. p) zákona č. 20/1996 Sb. o péči o zdraví lidu, na které je ve zmíněném pokynu odkazováno, mají zaměstnanci SÚKL právo nahlížet do zdravotnické dokumentace pacienta, avšak pouze v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu (např. kontroly). Uvedené právo zaměstnanců Státního ústavu pro kontrolu léčiv nelze interpretovat jako právo na automatické poskytování údajů o zdravotním stavu pacienta a jeho dalších osobních údajů lékárnami.“ V reakci na tato slova ředitel SÚKL PharmDr. Martin Beneš cituje i znění jiných zákonů, ze kterých vyplývá mimo jiné, že povinností SÚKL je shromažďovat údaje o léčivých přípravcích a jejich používání a současně zajistit informační propojení s EU. S touto povinností je spojena potřeba a oprávněnost SÚKL tyto informace sbírat a nakládat s nimi v rámci svých kompetencí daných zákonem.
Spory uvnitř lékárnické obce
Každopádně je od 4. května celé centrální úložiště dat plně v provozu. Lékárníci, kteří do něj mají přístup, by měli data o pacientech do úložiště odesílat, a to i přes doporučení ČLnK, aby to nedělali. Dle vyjádření SÚKL je povinností lékáren, které nemají přístup k elektronickému zpracování receptů, si tento přístup bezodkladně zajistit (vychází z § 77 odst. 1 písm. f)) s tím, že nedodržení této povinnosti se SÚKL podle PharmDr. Beneše chystá v brzké době sankcionovat.
Zavedení centrálního úložiště elektronických receptů vítá i Grémium majitelů lékáren (GML), kteří v tom vidí zvyšování svých pravomocí. Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren, k tomu říká: „Pro budoucnost vidíme jednoznačně pozitivní funkci úložiště elektronických receptů, protože tak se může zabránit tzv. směřování pacientů do předem vybrané lékárny….“ Nesouhlas ČLnK a některých lékařů s tímto úložištěm považuje za „obrannou reakci, protože především nechtějí předávat údaje o svých chybách v předepisování léčiv.“
K situaci se hezky vyjádřil informační portál Apatykář.info, který celou situaci označil za „souboj tiskových zpráv“, správně zapochyboval o nutnosti SÚKL vydávat pomocí tiskového prohlášení, které nemá právní hodnotu, doporučení nerespektovat zákon a poukázal na spory uvnitř lékárnické obce.
Zdroj: