Přeskočit na obsah

Pokrok v cílené léčbě akutní myeloidní leukémie

Biologické podtypy akutní myeloidní leukémie (AML) jsou definovány mutacemi v patogeneticky relevantních genech, včetně IDH1 (isocitrát dehydrogenáza 1), která předznamenává nepříznivý klinický výsledek. V multicentrické studii III. fáze byl hodnocen inhibitor IDH1 ivosidenib (IVO) u dříve neléčených pacientů s AML s mutací IDH1, kteří nebyli vhodní k intenzivní indukční chemoterapii. Celkem 146 pacientů bylo randomizováno k podávání azacitidinu (AZA) i.v. nebo subkutánně buď s perorálním IVO v dávce 500 mg/den, nebo s placebem. Léčba pokračovala až do progrese nebo nepřijatelné toxicity. Primárním cílovým ukazatelem bylo přežití bez příhod (EFS), definované jako absence kompletní remise do 24. týdne, relaps nebo úmrtí z jakékoli příčiny.

Dvanáctiměsíční míra EFS byla významně vyšší ve skupině IVO/AZA než ve skupině placebo/AZA (37 % vs. 12 %; poměr rizik 0,33; p = 0,002).

Medián celkového přežití byl rovněž významně vyšší ve skupině IVO/AZA (24,0 vs. 7,9 měsíce; p = 0,001). Toxicita byla v obou skupinách podobná, kromě vyššího výskytu diferenciačního syndromu ve skupině IVO/AZA (14 % vs. 8 %).

Výsledky dále ukazují, že terapeutické zacílení na akční mutace, jak bylo dříve zavedeno u AML s mutací FLT3, může zlepšit výsledky i při deeskalaci cytotoxické chemoterapie.

Ukázalo se, že přidání ivosidenibu k azacitidinu významně zlepšilo výsledky a přežití u pacientů s AML s mutací IDH1. Výsledky nové studie tak podporují použití kombinace IVO/AZA u pacientů s mutací IDH1, kteří nejsou kandidáty na intenzivní indukční chemoterapii.

Zdroj: Montesinos P et al. Ivosidenib and azacitidine in IDH1‑mutated acute myeloid leukemia. N Engl J Med 2022 Apr 21;386:1519.

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…