Pololetí regulačních poplatků
V obecném úvodu breefingu ministr konstatoval, že předkládané údaje reprezentují úplný souhrn dat ze všech zdravotních pojišťoven k 30. červnu. Dále uvedl, že jak nominální hodnota vybraných poplatků, tak i oblasti jejich systémového dopadu prakticky odpovídají odhadům a prognózám, které ministerstvo vyslovilo již v 1. pololetí loňského roku. Úspěšnost regulačních poplatků je podle T. Julínka podmíněna i tím, že souběžně s jejich zavedením byla podchycena a upravena i oblast doplatků za léky. Přestože 1. kvartál letošního roku byl do určité míry poznamenán např. masivní snahou občanů předzásobit se léky, jakož i jistou „vyděšeností“ veřejnosti vzešlou z negativních předpovědí a katastrofických scénářů části politické scény, pololetní výsledky považuje ministr zdravotnictví za jednoznačné potvrzení správně zvolené cesty k zamezení plýtvání ve zdravotnictví. V důsledku regulačních poplatků došlo k omezení zbytných návštěv na pohotovosti, u ambulantních lékařů a zbytných ošetřovacích dnů v lůžkových zdravotnických zařízeních. Tento trend je prý po šesti měsících stabilní a trvalý.
V oblasti spotřeby léků trvá efekt snížení výdajů za levné přípravky (např. Aspirin, Paralen) který zdravotním pojišťovnám umožnil zlepšit přístup k moderní účinné léčbě ve specializovaných centrech.
Ministr Julínek shrnul vliv regulačních poplatků do pěti následujících bodů:
1. Nikomu nebyl znemožněn přístup k potřebné zdravotní péči.
2. Došlo k vytvoření úspor, které mohou být použity pro skutečně potřebné pacienty.
3. Zdravotníci mohou věnovat více času těžkým pacientům.
4. Byl zaveden poplatkový limit jako univerzální nástroj ochrany chronicky nemocných.
5. Poprvé jsou v České republice systematicky sbírána data o finanční spoluúčasti potenciálně zranitelných skupin, což umožňuje ochránit je cílenými opatřeními (např. regulacemi v cenové politice Státního ústavu pro kontrolu léčiv).
Dopady regulačních poplatků
Celkem bylo na regulačních poplatcích za pololetí vybráno více než dvě a půl miliardy korun (ministerský odhad pro celý letošní rok činí 4,5 mld.). Tabulka č. 1 ukazuje strukturu této celkové částky a odhad uspořených financí, resp. prostředků, které mohou být použity k léčbě více nemocných pacientů.
Výrazné meziroční změny byly zaznamenány v poptávce po zdravotních službách. Návštěvy ambulancí specialistů poklesly v 1. kvartálu o téměř 20 %, ve druhém o více než 17 %, návštěvy lékařské služby první pomoci (LSPP) v prvním čtvrtletí o zhruba 37 % a ve druhém pak téměř o 35 procent. O necelých 10 procent vzrostl v prvním pololetí počet dispenzárních prohlídek a asi o 2 % počet výjezdů záchranné služby.
V nemocnicích se nepatrně (v řádu 1 procenta) snížil počet hospitalizovaných pacientů, ale o téměř 5 % poklesl počet ošetřovacích dnů. V zařízeních následné péče se zhruba o 2 % zvýšil počet hospitalizovaných a asi o 7 % klesl počet ošetřovacích dnů. (Pozn. red.: statistiku dopadu regulačních poplatků na spotřebu léků a údaje o tom, jak se v 1. pololetí vyvíjely jejich úhrady, přinášíme v příloze MT Pharma.)
Sociální dopad změn
Výdaje českých domácností na zdraví patří podle mezinárodních statistik stále k nejnižším v zemích OECD. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českým statistickým úřadem (ČSÚ) analyzovalo i dostupnost změn ve zdravotnictví pro jednotlivé typy domácností. Porovnávanými kategoriemi byly rodinné výdaje na zdraví (pro srovnání i výdaje na alkohol a tabák), mezikvartální nárůst výdajů na zdraví a mezikvartální nárůst čistého měsíčního příjmu daného typu rodiny. Přehled poskytuje tabulka č. 2.
Zásadním prvkem pro sociální únosnost zavedení regulačních poplatků je podle Tomáše Julínka ochranný pětitisícový limit, který chrání především chronické pacienty a osoby trpící více chorobami. V prvním pololetí překročilo tento limit 1 306 pojištěnců (z toho během prvního čtvrtletí 199), ke konci srpna ale již 4 000 lidí a tento počet do konce roku exponenciálně poroste.
Dostupnost špičkové zdravotní péče
Podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo ve druhém letošním pololetí na moderní léčbu ve specializovaných centrech vydáno celkem o 800 milionů korun více než před rokem. Zvýšil se počet pacientů těchto center, např. u nádorů prsu o 120 %, Bechtěrevovy choroby o přibližně 85 %, nádorových onemocnění hlavy a krku o téměř 55 %, Crohnovy nemoci přibližně o 45 %, osteoporózy 25 %, roztroušené sklerózy o 18 % a podobně.
Vzrostl i počet operačních zákroků dříve zatížených dlouhými čekacími dobami – například Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR nasmlouvala na rok 2008 o 7 350 (tj. o 35 %) více kyčelních a kolenních náhrad než loni, což znamená, že na tuto péči bude věnována miliarda korun navíc. Jako jeden z dalších příkladů uvedl ministr Julínek fakt, že vyšší financování zdravotnické záchranné služby umožní zahájení provozu 44 nových výjezdových stanovišť.
Zdroj: