Popáleninový úraz u dětí
Při popáleninovém úrazu jde o poškození kůže teplem, chemikáliemi, elektrickým proudem nebo zářením. U dětí jde nejčastěji o poškození kůže teplem. Děti mladší než 15 let představují asi 15 % celé naší populace, ale ze všech osob léčených pro popáleninový úraz činí 40 %! Do pěti let věku se jedná o úraz způsobený vřelou tekutinou – opařením (88 %), u dětí starších než pět let o úraz způsobený plamenem (42 %) a případně vdechováním zplodin hoření. Kůži může poškodit expozice tekutině o teplotě vyšší než 50 °C. U závažného popáleninového úrazu se rozvíjí nemoc z popálení, která ohrožuje nemocného na životě zpočátku popáleninovým šokem a posléze sepsí. Závažnost popáleninového úrazu
Závažnost popáleninového úrazu je dána především jeho rozsahem. U dětí do dvou let života je závažná popálenina, která postihuje plochu > 5 % tělesného povrchu, u dětí ve věku 2 až 10 let jde o plochu > 10 % a u dětí starších než 10 let (stejně jako u dospělých) o plochu > 20 % tělesného povrchu. Plocha ruky – dlaň a napjaté prsty – odpovídá 1 % tělesného povrchu. Závažné jsou popáleniny na obličeji, rukou, nohou, perineu, hýždích a genitálu. Popáleninový úraz elektrickým proudem je závažný bez ohledu na rozsah popálené plochy a lokalizaci. Hloubka a stupeň popáleniny nehrají při úvaze o závažnosti popáleniny nejdůležitější roli. Její určení může být obtížné, navíc se může během času měnit, bohužel i horšit, především v souvislosti s kvalitou péče. Každý závažný úraz má co nejdříve ošetřit odborník: pediatrický chirurg, chirurg s atestací 2. stupně, pediatr s atestací 2. stupně. Při rozpacích, zda jde nebo nejde o závažný úraz, je nutné vždy volat rychlou lékařskou pomoc a zařídit odbornou péči. Dítě se závažným popáleninovým úrazem patří do centra pro léčbu popálenin, do pediatrického traumacentra nebo na pracoviště dětské chirurgie. Jestliže by takové centrum nebylo dostupné do 60 minut po úraze, pak je třeba na nejbližším chirurgickém oddělení nebo pediatrické jednotce intenzivní péče provést základní zajištění dítěte (viz dále) a rozhodnout o tom, kde a jak bude dále léčeno. Patofyziologie
K poškození kůže dochází působením tepla (záření, elektrický proud, chemikálie). Záleží na teplotě, jíž je kůže vystavena, a na době expozice škodlivině. Kožní postižení může pokračovat od hyperémie a zvýšené cévní propustnosti přes zónu ischémie se závažnými cirkulačními změnami až po ireverzibilně zničenou, nekrotickou tkáň. Klinicky vidíme povrchní popáleniny (zarudlá, citlivá kůže s dobrým návratem prokrvení po ischémii), puchýře a horší prokrvení (návrat oběhu po anemizaci je obleněn) až po popáleniny postihující celou kožní vrstvu. Z popálené kůže a podkoží postižených poruchou oběhu se uvolňují masivně mediátory, jako leukotrieny, prostaglandiny, kyslíkové radikály, kalikrein, bradykinin, histamin a další. V popředí je difuzní postižení cévního endotelu a zvýšená permeabilita cév jak v místě a okolí popáleninového úrazu, tak postupně vlivem systémové zánětlivé reakce v celém organismu. Uniká plazma, klesá intravaskulární onkotický tlak. Tekutina se ztrácí z popálené kůže na povrch a sekvestruje se v popáleninovém otoku (zvýšená cévní propustnost + klesající intravaskulární onkotický tlak). Tekutina může být lokalizována i v retroperitoneu. Rychle, během desítek minut, klesá efektivně cirkulující krevní objem a rozvíjí se popáleninový šok. U závažné popáleniny to může být již za několik desítek minut od úrazu.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 2/2005, strana 39
Zdroj: