Poraďte pacientovi - Po šestém měsíci přikrmovat, i když dítě prospívá

Plně kojím a moje dítě prospívá. Skutečně je musím začít po šestém měsíci přikrmovat. Nešlo by ještě dva tři měsíce zůstat pouze u kojení?

Po půlroce věku dítěti už pouhé mateřské mléko nestačí. Nejde jen o to, že by takto živené dítě mělo nízký příjem energie. Chyběly by mu i některé důležité prvky, především železo. V druhém půlroce také nastává senzitivní perioda, kdy je dítě připraveno se naučit polykat tuhé kousky. Pro svůj komplexní vývoj potřebuje různé chuťové stimuly, má se naučit vnímat jiné chuti. Ideální je, když se tento proces završí tím, že kolem jednoho roku už dítě sedí u stolu s rodinou a všichni jedí tzv. family food – tedy jídlo, které z hlediska zdravé výživy vyhovuje všem členům domácnosti. Těžko se dítě naučí jíst zdravě, když tatínek vedle něj má na talíři pravidelně bůček. Prevence kardiovaskulárních onemocnění začíná už tady.

Je vůbec možné kojení dítěti v prvních měsících věku nějak plnohodnotně nahradit?

Složení počátečních formulí je dnes takové, že dokáže plně uspokojit nutriční potřeby dítěte. Na trhu je přibližně deset takových výrobků. Dříve byla tato mléka určena do čtyř měsíců věku, podle současných doporučení mohou být podávána do půl roku. O eventuálním dřívějším zavedení pokračovacích mlék, tedy tzv. dvojek, by měl rozhodovat lékař. Nikdy by se s nimi nemělo začít dříve, než se zavede nemléčná porce stravy. Obtížné je nahradit imunologický efekt kojení, tedy to, co mateřské mléko přináší z hlediska rozvoje imunity. S tím souvisí i otázka alergií. Pokud dítě nemůže být kojené a u jednoho z rodičů nebo u staršího sourozenec se projevila alergie v jakékoliv formě, mělo by do půl roku dostávat hypoalergenní (HA) formule, tedy formule s částečně naštěpenými bílkovinami. Alergie na bílkovinu kravského mléka se může projevit výsevem na pokožce, průjmem, zvracením. Pokud k tomu dojde, HA formule už nestačí, ale je nutné podávat extenzivně hydrolyzované léčebné formule, aby se překlenul první projev alergie. Bohužel tato mléka mnohdy dětem příliš nechutnají. Zpravidla se čeká, až se zavedou tři nemléčné příkrmy a mezi prvním a druhým rokem se zkouší, zda už dítě kravské mléko snáší. Tato alergie se může objevit i u kojených dětí vzhledem k tomu, že matka konzumuje běžné mléko, ze kterého mohou alergeny přestoupit do mateřského mléka.

Jedenáctiměsíční syn začíná odmítat mléko? Co s tím mohu dělat?

V tomto věku je to poměrně běžné. Nejsnazší je zkusit jogurt, smíchat jej třeba napůl s ovocnou přesnídávkou. Dítě tak dostane lehce stravitelnou bílkovinu, srovnatelnou s mlékem. 

Pořád se mluví o tom, že přibývá případů celiakie. Není lepší počkat s různými kašemi, až bude dítěti alespoň rok?  

Ke vzniku celiakie je svými antigeny disponováno asi třicet procent populace. Skutečně ji má jen jedno procento dětí. Lepek by se do potravy neměl dostat dříve než ve čtvrtém měsíci věku, ale také ne později než v sedmém měsíci. U disponovaných jedinců jak příliš časná, tak i pozdní expozice zvyšuje riziko onemocnění. I z tohoto důvodu není oddalování přidání kaší rozumné. Takové opoždění může přispět především ke vzniku oligosymptomatické formy celiakie, kdy je dítě třeba jen drobnější a mívá pocit plného břicha. Stanovit správnou diagnózu v takovém případě bývá obtížné.

Syn má již potvrzenou diagnózu celiakie. Skutečně musí vynechat všechny potraviny s lepkem? Nešlo by je jen nějak omezit?

Ne, stupňovat při celiakii omezení lepku prostě nelze. Celiakie rovná se bezlepková dieta, ať už jsou symptomy jakékoli. Dokonce i asymptomatičtí příbuzní, pokud mají poškozenou sliznici, mají dodržovat bezlepkovou dietu. Hlavním důvodem této restrikce i při minimálních příznacích je riziko vzniku dalších nemocí. Neléčená celiakie vede k vyšší pravděpodobnosti vzniku zhoubných nádorů zažívacího traktu a autoimunitních onemocnění.

S manželem si pravidelně kupujeme v lékárně multivitaminy. Mají tam i spoustu přípravků pro děti. Jaké vitaminy bychom měli přidávat našemu čtyřměsíčnímu synovi?

Dítě od dvou týdnů až do skončení kojeneckého věku by mělo dostávat vitamin D, a to bez ohledu na to, zda je kojeno či ne. Zpočátku doporučujeme 600 až 800 mezinárodních jednotek denně. Později se dávka upravuje podle množství v konkrétním mléce. Do jednoho měsíce věku také podáváme jednou týdně 1 mg vitaminu K. U plně kojených dětí v tom pokračujeme až do půl roku, a to jednou měsíčně. Pokud kojící maminka není extrémní vegetariánka, respektive veganka, není potřeba nic jiného dítěti přidávat.

Osmnáctiměsíční dcera zkonzumuje pozoruhodné množství jídla. Chutná jí všechno, k čemu se dostane. Neměla bych ji začít nějak opatrně omezovat? 

Do dvou let proti ateroskleróze nebojujeme, což mimo jiné znamená, že dětem dáváme plnotučné mléko. Potřebují energii, protože rychle rostou, potřebují cholesterol na dozrávání centrálního nervového systému. Nabízíme jim ale to, co je pro ně vhodné – ovoce, zeleninu, vlákninu, kvalitní bílkoviny. Naprostá většina malých dětí dokáže udržet příjem a výdej energie v rovnováze. Když se jednou najedí hodně, další jídlo omezí. Jsou ale jedinci, kteří mají výrazně úsporný metabolismus a kteří začínají přibývat už v batolecím věku. U těch by se měl kalorický příjem od dvou let hlídat.  

Dvouletý syn je v jídle hrozně vybíravý. Mnohem více toho nejí, než jí. Pro celou rodinu to znamená určitý stres. Jak docílit toho, aby svůj jídelníček rozšířil?

Když chceme naučit dítě jíst něco, co je zdravé, nejlepší cesta je, když vidí starší děti, které to jedí. V tomto ohledu představuje školka ideální prostředí. Jinak je lepší se nevysilovat marným bojem. Důležité je, jestli dítě prospívá. Častou a relativně snadno odstranitelnou chybou je vysoký příjem sladkých nápojů, a to včetně koncentrovaných džusů. Dítě se jimi zasytí a už nechce hodnotnou stravu.

Moje půlroční dcera si ublinkává po každém jídle. Vím, že to kojenci dělají, ale někdy mám pocit, že toho víc vyzvrací, než vypije. Také moc nepřibývá na váze…

Regurgitace je u kojenců běžný jev, alespoň jednou denně má regurgitaci 70 procent z nich. U těch dětí, které neprospívají, je vhodné podávat antirefluxní formule, které zvyšují viskozitu mléka v žaludku. Samozřejmě je v takovém případě nutné další vyšetření. Zvláště u regurgitací, které nereagují na obvyklá dietní a režimová opatření, je třeba se zaměřit na možnost alergie na bílkovinu kravského mléka. Proto se doporučuje podat terapeutické extenzivní hydrolyzáty (eHF) na jeden až dva týdny s následným zhodnocením klinického efektu.

Roční syn už několik týdnů má tři i více dost řídkých stolic za den, zdá se ale, že jinak prospívá a nic mu nechybí, jí s chutí, je čilý, nemá ani teploty. Musí se to nějak řešit? 

Pokud se vyloučí jiné příčiny, které by mohly vést k časté a neformované stolici (infekční průjem, užívání projímadel, infekci močových cest, stav po antibiotické terapii) s velkou pravděpodobností může jít o tzv. funkční průjem. U těchto dětí často zjišťujeme vysoký příjem džusů a jiných nápojů s velkým obsahem cukrů. Nějaká restriktivní dieta není vhodná. Často stačí, když dítě přestane pít sladké nápoje. Funkční průjem ustupuje spontánně mezi druhým a čtvrtým rokem věku. Později tyto děti častěji trpí zácpou.

Zdroj: