Pořídit si lepší zrak? Dnes už to není problém

Existují tři druhy operací, při nichž lékaři vyměňují lidskou čočku za umělou. První je tzv. RLE (Refractive Lens Exchange) – výměna čočky za účelem korekce dioptrií. Druhou je PRELEX (Presbyopic Lens Exchange) – výměna čočky za účelem léčby presbyopie neboli vetchozrakosti (neschopnosti zaostřit na čtení), obvykle ve věku nad 40 let. Jednoznačně nejčastější je ovšem výměna čočky kvůli šedému zákalu. Ta se provádí k předešlým dvěma v poměru až 1 : 10.

„V roce 2015 bylo na českých klinikách odoperováno více než sto tisíc očí s kataraktou. To je prakticky desetinásobek oproti roku 1988,“ říká MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha, a dodává: „Lidská populace stárne a šedého zákalu se dožívá stále více lidí. Ve věku nad 65 let už má kataraktu každý druhý. Dnes je už naštěstí výměna čočky naprosto rutinní, bezpečnou a bezbolestnou záležitostí a v 95 procentech se provádí ambulantně.“ Přitom ještě před dvaceti lety bylo podle České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie (ČSRKCH) ambulantních zákroků pouze jedenáct procent. Ve zbylých případech museli být pacienti hospitalizováni v nemocnici i několik dní.

Jak se dnes operuje a jaké čočky se nabízejí?

V současné době se více než 98 procent implantací umělých čoček provádí takzvanou fakoemulzifikací. Během ní chirurg za pomoci ultrazvukové vlny poškozenou přirozenou čočku rozmělní, diamantovým nožem vytvoří miniaturní nářez oka a podtlakovou pumpou čočku odsaje. Pomocí speciálního injektoru se pak do oka vloží čočka umělá. Ta se v oku rozvine a pomocí bočních „paciček“, tzv. haptik, se usadí v pouzdře, kde byla původně přirozená čočka. Právě tyto zákroky plně hradí pojišťovna.

Moderní kliniky však nabízejí i operace pomocí femtosekundového laseru zvaného LenSx. V takovém případě probíhá operace zcela bez skalpelu. „Tím se vylučují chyby způsobené manuálním vytvářením řezů,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, oční chirurg a primářka kliniky DuoVize, a dodává: „Výzkumy prokázaly, že laser je desetkrát přesnější než člověk.“ Laser může případně provést i rohovkové nářezy, které odstraňují astigmatismus. Mikrořezy vytvořené laserem jsou dvojitě lomené a samotěsnící. Samotný zákrok tak trvá jen 40–50 vteřin. Tato šetrná metoda vyjde pacienta přibližně na 15 000 korun.

Volbou metody, jakou si nechá pacient čočku vyměnit, však dilema nekončí. Ještě důležitější je vybrat vhodnou novou čočku. A zde se nabízí hned několik možností.

První jsou monofokální čočky, které poskytují vidění bez brýlí na jednu vzdálenost – na blízko nebo do dálky. Odstraní tedy pacientovi pouze jednu zvolenou vadu, tu druhou je třeba nadále korigovat brýlemi. Obvykle umělá čočka řeší vidění do dálky, na blízko nosí pacient brýle. Právě tento nejjednodušší typ sférických monofokálních čoček hradí pojišťovna. Volí ho proto přibližně 30 procent pacientů. Pokud je pacient ochoten připlatit si 3 000 až 7 000 korun za jedno oko, může si pořídit monofokální čočky asférické. Ty fungují stejně jako ty předešlé, ale díky svému speciálnímu asférickému povrchu zlepší vidění za špatných světelných podmínek.

Zhruba o dalších pět tisíc korun dražší (8 000 až 12 000 korun za jedno oko) jsou monofokální čočky torické, které navíc korigují astigmatismus.

Monofokální čočky patří mezi nejčastěji implantovaný typ čoček, a to především díky relativně nízké ceně či dokonce úplnému hrazení od pojišťovny. Implantují se v 93 procentech operací.

Další možnost představuje skupina multifokálních čoček. Patří sem čočky bifokální, které korigují zrak na více než jednu vzdálenost; pacient pak lépe vidí na blízko i do dálky. Asférický povrch pro špatné světelné podmínky je zde samozřejmostí.

To nejlepší, co lze v současné době pro svůj zrak udělat, jsou trifokální čočky. Kromě všech výhod čoček bifokálních navíc zlepšují i vidění na střední vzdálenost, tedy především na obrazovku počítače. V případě obou druhů multifokálních čoček (tedy bifokálních i trifokálních) se doplatky pohybují mezi 20 000 a 30 000 korun za jedno oko.

Češi se učí investovat do kvality života

Kvalitní multifokální čočky, za které si musejí pacienti připlatit, se implantují zhruba ve třech procentech případů šedého zákalu. Problém je v tom, že pojišťovny hradí pouze operaci těch nejlevnějších (monofokálních) čoček. Podle doc. Šárky Skorkovské, specialistky na operace šedého zákalu a primářky oční kliniky NeoVize, je ale dobrá zpráva, že toto procento pomalu narůstá. Češi si uvědomují, že zrak a zdraví jsou to poslední, na čem by měli šetřit. Vždyť umělá čočka vydrží svému nositeli až do konce života bez nutnosti výměny a právě dobré vidění hraje v kvalitě života nezanedbatelnou roli. „Čím dál více pacientů se chce během jednoho nitroočního zákroku rovnou zbavit kromě šedého zákalu i dioptrií či astigmatismu, aby neztráceli čas střídáním různých dioptrických brýlí. Velké množství našich pacientů žije i ve vyšším věku velmi aktivním životem: čtou, luští křížovky, pracují na počítači, věnují se práci na zahradě, procházkám nebo nějakému sportu. Po operaci proto chtějí fungovat bez brýlí,“ uzavírá doc. Skorkovská.

Nová metoda znamená naději pro pacienty s VPMD

Na konci června provedl chirurg Očního centra Praha doc. MUDr. Jiří Pašta, CSc., FEBO, unikátní implantaci Schariothovy makulární čočky. Jedná se o první operaci svého druhu na soukromých klinikách v ČR. Novinka představuje velkou naději pro pacienty s dosud neléčitelnou věkem podmíněnou makulární degenerací (VPMD), která je nejčastější příčinou těžké ztráty zraku u starších lidí. Zejména její „vlhká“ forma postupuje velmi rychle a dokáže zničit zrak během několika týdnů či měsíců. Toto onemocnění patří k nejzávažnějším onemocněním sítnice a v rozvinutých zemích je nejčastější příčinou praktické slepoty. Nedá se dosud léčit, pouze zpomalovat.

Řešení pro pacienty s VPMD spočívalo až dosud v rehabilitačních pomůckách pro slabozraké, jako jsou brýle, lupové brýle, lupy a jiné zvětšovací pomůcky či elektronická zařízení. Mají ovšem řadu nevýhod – obtížná manipulace, redukce zorného pole, vysoká cena; zároveň pacientům vadí i společensky. Druhou možností dosavadní léčby bylo pro pacienty chirurgické řešení speciálními nitroočními čočkami, které jsou sice funkční, ale rovněž mají řadu nevýhod, jako je například redukce vidění na dálku, zmenšení zorného pole, problém s adaptací vidění nebo možnost implantace jen v kombinaci s operací šedého zákalu.

Schariothova makulární čočka je zcela nová nitrooční čočka, která pacientům s VPMD přináší novou šanci na vidění. Jedná se o snadné a bezpečné chirurgické řešení, při němž je pacientovi do lepšího oka implantována bifokální nitrooční čočka s centrální optikou. Výhodou Schariothovy makulární čočky je dostatečné zvětšení, které zachovává zorné pole a neovlivňuje vidění do dálky. Ačkoli zatím bylo těchto nitroočních čoček implantováno ve světě i v Evropě jen velmi málo, podle dosavadních výsledků se zdá, že by právě ony mohly být pro pacienty s VPMD novou šancí na lepší vidění. V současné době stojí operace Shariothovy makulární čočky přibližně 40 000 Kč. Probíhají však jednání s pojišťovnami, které by měly zákrok v blízké budoucnosti hradit.

MĚLI BYSTE VĚDĚT...

Trocha historie…

První operace očí probíhaly podle dochovaných materiálů už zhruba dva tisíce let před naším letopočtem ve starověké Indii, kdy se tehdejší léčitelé pokoušeli odstranit šedý zákal probodáním zakalené čočky jehlou či dokonce jejím protlačením do sklivce. Takové zákroky samozřejmě často končily slepotou. Teprve v roce 1747 začal Francouz Jaques Daviel skrze velký řez zcela odstraňovat zakalenou čočku z oka a až v roce 1949 provedl sir Harold Ridley první implantaci umělé plastové čočky. Nápovědou mu bylo, že některým válečným letcům, kteří byli zasaženi plastovou střepinou z kokpitů letadel do oka, se střepina v oku zahojila a nevyvolala žádnou reakci organismu. Dnešní čočky se vyrábějí ze špičkových umělých materiálů přesně na míru jednotlivým pacientům.

Zdroj: MT