Porovnání časného a opožděného podání eptifibatidu u akutního koronárního syndromu
Do sledování bylo zařazeno 9 492 pacientů, jimž byl diagnostikován akutní koronární syndrom bez ST elevace a kteří byli indikováni k provedení invazivního výkonu. Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Pacienti v první skupině (časné podání eptifibatidu) dostali eptifibatid 12 a více hodin před výkonem. Druhá skupina (opožděné podání léčiva) dostala eptifibatid až po provedení angiografie, avšak před PCI (perkutánní koronární intervence). Použito bylo obvyklé dávkování – bolus v dávce 180 µg/kg, kontinuální infuze v dávce 2 µg/kg/min, přičemž zkoušející lékař mohl dávku hodnoceného přípravku upravit, pokud clearance kreatininu byla nižší než 50 ml/min, nebo v případě krvácení. K dvojitému zaslepení studie bylo použito placebo.
Časné podání nemělo signifikantně lepší výsledky
Primárním parametrem účinnosti byl sumární výskyt úmrtí, infarktu myokardu, rekurentní ischemické příhody vyžadující urgentní revaskularizaci nebo výskyt trombotické komplikace během perkutánní koronární intervence (Percutaneous Coronary Intervention – PCI), a to v prvních 96 hodinách. Klíčový sekundární parametr účinnosti byl souhrnný výskyt úmrtí nebo infarktu myokardu v prvních třiceti dnech. Hlavním parametrem bezpečnosti byl počet krvácení a podaných krevních transfuzí v průběhu prvních 120 hodin po randomizaci. Výsledky studie prokázaly, že primární cíl byl dosažen u 9,3 % pacientů při časném podání léčiva a u 10,0 % při opožděném podání léčiva. Při hodnocení ve 30. dnu se úmrtí nebo infarkt myokardu vyskytly v 11,2 % případů při časném podání přípravku a ve 12,3 % při opožděném podání eptifibatidu. Při vyhodnocení bezpečnosti hodnoceného přípravku se ukázalo, že časné podání léčiva vedlo k vyššímu počtu nezávažných krvácivých komplikací i krevních převodů. Ve výskytu závažných krvácivých komplikací ani ve výskytu závažných non-hemorrhagických nežádoucích příhod nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl mezi oběma větvemi.
Závěrem tedy autoři konstatují, že časné podání eptifibatidu (tj. 12 a více hodin před angiografií) nebylo u vysoce rizikových pacientů s akutním koronárním syndromem bez ST elevace superiorní opožděnému podání tohoto léčiva po angiografii. Časné podání eptifibatidu bylo naopak spojeno se zvýšeným rizikem krvácení (bez ohrožení života) a zvýšenou potřebou krevních transfuzí.
Zdroj: