Porty – úleva a komfort pro pacienty i personál
Intravenózní port zajistí bezpečný a snadný
přístup do krevního řečiště, který může být
využíván po řadu let. Při správném ošetřování
vydrží membrána portu 2 000 až 5 000
vpichů. Port se zavádí v lokální anestezii,
výkon trvá kolem dvaceti minut a lze jej
provést ambulantně. Přes všechny tyto výhody
v Česku port dostává jen menší část
z pacientů, kteří by z něj mohli profitovat.
Tato technologie je zde využívána mnohem
méně než v jiných vyspělých zemích.
Na onkologii NNH se ale snaží dát port každému,
u koho je předpoklad, že bude mu
set
absolvovat několik cyklů chemoterapie.
„Záleží také na konkrétní diagnóze, třeba
pacienti s kolorektálním karcinomem jej
dostávají skoro všichni. Spolupráce s anesteziology
je v tomto směru výborná,“ uvádí
staniční sestra onkologického oddělení
Nemocnice Na Homolce (NNH) Eva Burgersteinová.
Pacienta přitom tento systém omezuje
v jeho běžných aktivitách jen zcela minimálně.
„Může dokonce chodit plavat, může
sportovat. I v jiných ohledech pro něj port
znamená maximální komfort, důležité je
i to, že samotný vpich nemocného téměř
nebolí,“ vysvětluje Eva Burgersteinová.
Kromě cytostatické léčby lze port s výhodou
využít pro aplikaci parenterální výživy,
na opakované podávání analgetik
nebo krevních přípravků. „Jednou z výhod
portu je, že se z něj dají dělat i opakované
odběry krve s minimální zátěží pro
pacienta. Jen vzorek na vyšetření koagulace
tímto způsobem odebrat nelze,“ říká
E. Burgersteinová.
Samotný port stojí několik tisíc korun.
Tento výdaj se ale vrací, vezmeme‑li v úvahu
například náklady na léčbu flebitid periferního
řečiště, o nákladech na léčbu
katetrových sepsí při běžné katetrizaci
centrální žíly ani nemluvě. U portů
se pohybují septické komplikace
v řádu desetin procenta. Ke komplikacím,
i když vzácněji, může samozřejmě
u tohoto systému dojít také. Paraportální
aplikace cytostatika způsobí nekrózu
okolní tkáně stejně jako paravazální,
v místě uložení komůrky může dojít
ke vzniku dekubitu, komplikací je i rotace
komůrky. „Pro minimalizaci těchto
komplikací má kvalitní ošetřovatelská
péče zásadní význam. Pokud k něčemu
takovému přesto dojde, ihned voláme
lékaře anesteziologického oddělení,“
vysvětluje staniční sestra.
Pacienti si porty nemohou
vynachválit
Ze začátku mohou pacienti port přijímat
s nedůvěrou. „Lidé z toho mají
strach, nikdy o nějaké takové komůrce
neslyšeli. Pak si ho ale nemohou vynachválit,
zvláště ti, kteří mají zkušenost
s tím, když sestry opakovaně a neúspěšně
zkoušely získat přístup do periferního
řečiště. Pro nás je to také přínosné,
nemusíme pokaždé hledat vhodné žíly.
Nemusíme se také tolik bát, že si pacient
během aplikace žilní vstup třeba neopatrným
pohybem zničí – to se u kanyly
stane snadno, s portem je pacient o poznání
volnější,“ popisuje své zkušenosti
sestra z onkologického oddělení NNH
Eva Blahovcová.
V této problematice se sestry z onkologie
dále vzdělávají. „Podílíme se také
na tvorbě standardu péče o porty, který
by měl být v nejbližší době dokončen,“
říká Eva Burgersteinová.
Rádi poradíme
Onkologické oddělení NNH vlastní lůžka
nemá, v případě potřeby využívá lůžka
jiných primariátů. Setkat se s portem
tak může sestra na kterémkoli oddělení.
„Pokud si sestra není jistá, jak při jeho
ošetřování postupovat, může nám zavolat
na onkologii. Rádi přijdeme a vše
ukážeme a vysvětlíme,“ nabízí Eva Burgersteinová.
Důležité je především dodržovat
aseptický postup ošetřování
a vědět, že pro jakýkoli vstup do portu
je nutné používat speciální Huberovu
jehlu (ať už zahnutou nebo rovnou),
která má zkosenou špičku, a tak
při průchodu membránou nevyřezává
kousky materiálu. „V dubnu bychom
rádi na našem oddělení uspořádali seminář
pro sestry, které budou mít zájem
o proškolení v této oblasti,“ uzavírá
E. Burgersteinová.
Zdroj: