Poruchy paměti mohou být zdraví nebezpečné, upozorňují experti
Každý někdy zapomněl doma klíče nebo mobil. U lidí trpících poruchami paměti způsobenými Alzheimerovou nemocí však nejde o bezvýznamnou drobnost, ale o vážný problém a v mnohých případech doslova o život. Pacientům se už v počínajících fázích nemoci může stát, že zapomenou užívat důležité léky, nebo se jimi naopak předávkují. I proto lékaři upozorňují, jak je důležité, aby nemoc mohli objevit co nejdříve a naučili s ní pracovat nejen samotného pacienta, ale také jeho blízké. Včasná diagnostika a rychlý přístup k moderní léčbě jsou také předmětem nových doporučených postupů.
Počty pacientů s Alzheimerovou nemocí či jiným druhem demence dlouhodobě rostou – v ČR s demencí žije 140 000 lidí, z toho přibližně 60 % má Alzheimerovou nemoc. Velké množství nemocných o své chorobě ale podle lékařů neví, a reálné číslo tak může být až o polovinu vyšší. Poruchy paměti jsou podle expertů jedním z prvních příznaků Alzheimerovy nemoci. „Velmi často se setkáváme se situací, kdy člověk, který trpí byť jen mírnou poruchou krátkodobé paměti, udělá chybu při užívání svých léků. Tím spíš, pokud žije sám, tehdy se to může stát opravdu snadno. Špatné užití léků pak člověka může snadno ohrozit na životě nebo vést k jeho hospitalizaci,“ popisuje MUDr. Hana Vaňková, Ph.D., členka výboru České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP. Proto je podle ní klíčová včasná diagnóza, na jejímž základě lze započít léčbu a také lépe porozumět potřebám nemocného i rizikům, která jeho nemoc provázejí.
Do komplexní péče při Alzheimerově nemoci patří i podpora správného užívání léků, ať už ji poskytuje poučená rodina, nebo komunitní služby. „Typickým příkladem je senior, který žije sám a už několik let se mu horší paměť – lidé v jeho okolí si problém uvědomí až ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně. Takové stavy přitom není radno podceňovat,“ říká primářka MUDr. Vanda Franková, místopředsedkyně gerontopsychiatrické sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
Podle expertů je však systém péče o pacienty s demencí v Česku stále roztříštěný – změnit by to měl nový tzv. mezioborový konsenzus. „Loni vláda schválila také tzv. Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN). Ten kromě nových doporučených postupů počítá s vytvořením specializovaných center pro léčbu Alzheimerovy nemoci, kde by se kvalitně diagnostikovaní pacienti dostali i k nejmodernější biologické léčbě, která u nás bude, jak doufáme, brzy k dispozici,“ říká doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Alzheimerova nemoc podle dostupných dat postihuje zhruba 2 % populace ve věku nad 65 let. Každých pět let se pak podle odborníků procentuální výskyt dvojnásobí – v 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 16 %, v 90 letech přes 40 %. Nemoc více zasahuje ženy, zhruba dvakrát častěji než muže.
