Poruchy sluchu u dětí – z pohledu diagnostiky sluchové vady a její korekce
Sluch je nejdůležitější lidský smysl a jeho trvalá porucha nebo vada může způsobit poruchu v komunikačním procesu – dochází k poruše ve vývoji řeči. Proto je velmi důležitá včasná diagnóza sluchové vady. Vrozená nebo získaná těžká sluchová vada může způsobit u dítěte poruchu vývoje řeči, pokud nebude zajištěna její korekce sluchadly nebo kochleárním implantátem s následnou speciální rehabilitací. Včasné vyšetření sluchu je důležité u novorozenců s rizikovou anamnézou. Mezi prenatální rizika poruchy sluchu patří: výskyt dědičné vady sluchu v rodině; zarděnky a spalničky u matky nebo jen kontakt s nimi v I. trimestru těhotenství; toxoplasmóza; syfilis matky; možnost poškození plodu léky užívanými během těhotenství; Rh-ABO inkompatibilita rodičů. Mezi perinatální a postnatální rizika poruchy sluchu patří: porodní trauma; asfyxie delší než 5 minut; nízká porodní hmotnost – pod 1 500 g; nedonošenost – porod před 37. týdnem těhotenství; těžká novorozenecká žloutenka; novorozenecká sepse; anomálie uší, krku a hlavy; meningitida a encefalitida; podání ototoxických léků; úraz hlavy. Vyšetřit sluch je nutné všem rizikovým dětem, ale i dětem, které nemají v anamnéze rizikové údaje, ale jejichž rodiče nebo jiný člen rodiny má podezření na poruchu sluchu, a též všem dětem, u kterých vznikne podezření na poruchu sluchu během screeningového vyšetření.Vyšetřování sluchu u dětí
Před vlastním vyšetřením sluchu je velmi důležité zjištění anamnézy od rodičů dítěte se zaměřením na možné příčiny vady sluchu – především na rizika prenatální, perinatální a postnatální. Též se ptáme rodičů na jejich názor, co si myslí o stavu sluchu jejich dítěte. Před vlastní sluchovou zkouškou je důležité otoskopické vyšetření uší, aby se vyloučila možná mazová zátka ve zvukovodu, která by způsobila převodní poruchu sluchu. Pro vlastní vyšetření sluchu se používá klinická sluchová zkouška, která je podle potřeby doplněna na specializovaných pracovištích audiometrickým vyšetřením (u dětí starších než tři roky) nebo vyšetřením otoakustických emisí, event. vyšetřením evokovaných sluchových potenciálů (SSEP, BERA).
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 5/2006, strana 57
Zdroj: