Posílení kompetencí lékárníků přináší úspory

Dr. rer. pol. Eckart Bauer, který působí při Federální unii německých svazů lékárníků v Berlíně (ABDA), uvedl, že ke konci loňského roku v Německu fungovalo 20 760 veřejných lékáren a 632 jejich poboček, v nichž pracovalo přibližně 137 000 osob. V roce 2004 došlo k některým změnám ve zdravotním pojištění, např. k vyjmutí velkého množství volně prodejných léků z úhrad zdravotních pojišťoven, vyšší spoluúčasti pacientů a k povolení dodávek volně prodejných léků i léků na předpis poštou. S tím byla spojena diskuse o platbách lékárnám a byl vytvářen politický tlak na úspory ve výdajích za léčiva. Nový systém odměňování lékáren v Německu nyní vychází z toho, že hodnota lékárny nespočívá v tom, za jaké ceny prodává léčiva, ale jaké doplňkové služby, např. poradenství, k nim poskytuje. Pokud jde v německých lékárnách o konkurenci, nespočívá v rozdílných cenách, ale v oblasti kvality služeb. Zároveň se v Německu objevil projekt „domácí lékárny“, což znamená, že pacient je ve většině případů zvyklý chodit do jedné lékárny. Personál zná medikační historii pacienta, ví, jaké má problémy, jaké užívá volně prodejné léky a podle toho k němu individuálně přistupuje. Snaha zavést jednotné ceny léčiv v lékárnách vedla k pevné sazbě za jedno balení ve výši 8,10 € plus tříprocentní přirážka k velkoobchodní ceně pro léky na předpis. Pokud pojišťovny platí lékárně ve lhůtě splatnosti, mohou si odečíst slevu 2 € za balení. Nový způsob odměňování vedl u zdravotních pojišťoven k úsporám přibližně 800 milionů €. V roce 2007 by se měl zavést systém inteligentních elektronických karet, které by obsahovaly kompletní data související s léčbou a medikací každého pacienta. Ten by fungoval na bázi dobrovolnosti.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2005, strana 17

Zdroj: