Poslanci se přou o vozíky

Zdravotní výbor sněmovny podpořil novelu zákona o zdravotním pojištění, která mění pravidla stanovování úhrad zdravotnických prostředků. Podle poslanců výboru by ji sněmovna měla schválit v podobě předložené ministerstvem zdravotnictví, jen s menšími úpravami.

Postoj výboru obvykle napoví, jak hladce může návrh projít sněmovnou. Ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, (nestr. za ANO) může být v tomto ohledu spokojený, návrh jde do druhého čtení na zářijovou schůzi pléna sněmovny se silnou podporou.

Při projednávání na zdravotním výboru se mluvilo zejména o financích na invalidní vozíky. Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR (NROZP) Mgr. Václav Krása upozornil na výboru na dva z jeho pohledu problematické body. První se týká oprav invalidních vozíků, které jsou v majetku uživatele. Podle původního návrhu by opravy hradil sám uživatel. Poslanec MUDr. Jiří Běhounek (ČSSD) předložil na podnět Krásy a po dohodě s ministerstvem zdravotnictví návrh, který zavádí určitý budget na opravy hrazený pojišťovnami. Tento návrh výbor podpořil. Podle Krásy ale věc neřeší dostatečně a snažil se s podporou poslance Víta Kaňkovského (KDU‑ČSL) přesvědčit výbor o štědřejším modelu. Podporu výboru nezískal.

Další debata se točila kolem limitu na úhradu druhého vozíku. Většinou se jedná o mechanický vozík, který člověk používá doma, zatímco dražší elektrický vozík využívá na cesty ven. Navržený limit úhrady 14 tisíc korun na druhý vozík považuje NROZP za nedostatečný. „Je tam stanovena nízká cena, mechanický vozík si klient musí koupit prakticky celý sám,“ uvedl Krása.

Podle ministra Vojtěcha je ale navržená úprava dostatečná. Podotkl, že i tak jde nad rámec současného stavu. „Dnes nemají vozíčkáři nárok na žádný druhý vozík. Myslíme, že limit 14 tisíc není nutné navyšovat. Mechanický vozík nemusí být v té úplně nejlepší kvalitě, pacient ho používá v rámci svého domácího prostředí. Je hrazen elektrický vozík, který je mnohem kvalitnější,“ řekl Vojtěch poslancům.

Kaňkovský s tím nesouhlasí a upozorňuje, že na mechanickém vozíku stráví jeho uživatelé často více času než na elektrickém, a proto jsou jeho individuální úpravy nebo třeba protidekubitní podložky nezbytností. „Když na něm člověk sedí několik hodin denně, můžou z něj bolet záda,“ uvedl Kaňkovský.

Nakonec poslanci výboru zrušení limitu na druhý vozík nepodpořili. Na plénu může ještě přijít debata o navýšení limitu místo jeho zrušení.

NROZP kromě toho prosazovala, aby poslanci touto novelou také zavedli nižší ochranný limit na doplatky na léky pro lidi, kteří pobírají plný invalidní důchod. Poslanec Běhounek ale po konzultacích svůj návrh v této věci stáhl.

Poslanci výboru také souhlasili s rozšířením nároku na bionické protézy, který předložila poslankyně Andrea Brzobohatá (nestr. za ANO).

Poslanci prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, (TOP 09), a prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., (nestr. za ANO), nadnesli podnět, že by měly mít opravny povinnost poskytnout klientovi náhradní vozík po dobu opravy, ale konkrétní návrh z toho zatím nevzešel. „Člověk má mít jistotu a vědět, že o něj bude postaráno,“ uvedla Adámková.

Návrh nového systému stanovování úhrad zdravotnických prostředků na poukaz vytváří kategorizační strom zdravotnických prostředků. Každý zdravotnický prostředek vydávaný na poukaz bude zařazen do úhradové skupiny, která bude mít stanovenou indikaci, preskripční omezení, maximální úhradu a limit množství na pacienta. Při vstupu nového zdravotnického prostředku na trh výrobce ohlásí, do jaké skupiny jeho výrobek patří. Pouze v případě nejasností a rozporů rozhodne o zařazení do úhradové skupiny Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Dosavadní systém, kdy o maximálních cenách a o regulovaných úhradách zdravotnických prostředků rozhodovala Všeobecná zdravotní pojišťovna, zrušil Ústavní soud s účinností ke konci letošního roku. Pokud se novela nestihne schválit do konce letošního roku, nastane tedy v úhradách zdravotnických prostředků vzduchoprázdno. „Pojištěnci by museli doplácet na většinu zdravotnických prostředků 25 procent z jejich koncové ceny, což by bylo pro mnoho z nich mimořádně tvrdé. Současně by nemohly zdravotní pojišťovny provádět průzkumy trhu a hledat v jednotlivých skupinách produktů ekonomicky nejméně náročné varianty zdravotnických prostředků. Celý systém by se tak podle všeho prodražil,“ upozornil Ing. Ladislav Friedrich, CSc., prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotnické prostředky vydávané na poukaz činí zhruba 6,5 miliardy korun ročně.

Pokud bude novela přijata, zůstanou prozatím zachovány dosavadní ceny a úhrady a SÚKL bude postupně vypočítávat nové. Dodavatelé zdravotnických prostředků budou mít určitý čas (podle původního návrhu do konce června 2019) na jejich ohlášení do nějaké skupiny, jinak přestanou být hrazeny. Zdravotní pojišťovny ověří cenovou úroveň zdravotnických prostředků, které do dané skupiny patří. Finanční limit bude stanoven tak, aby byla zajištěna plná úhrada alespoň poloviny zdravotnických prostředků ze skupiny. Limit může být navýšen, pokud je skupina hodně heterogenní a hrozilo by, že na plnou úhradu nedosáhnou skupiny pacientů v určité indikaci.

Novela umožňuje uzavřít dohodu pojišťovny s dodavatelem o nejvyšší ceně, pokud dodavatel garantuje pokrytí alespoň poloviny trhu. SÚKL pak sníží úhradu v celé kategorii. Zdravotní pojišťovny budou také moci požádat SÚKL o vypsání cenové soutěže. Vítězný výrobek bude vyňat z preskripčních limitů lékařů. Pokud se podaří uspořádat soutěž v nejvýznamnějších skupinách, mohlo by podle odhadu ministerstva zdravotnictví dojít k úsporám desítek až stovek milionů korun.

Kategorizační strom se bude aktualizovat jednou za rok. Nové výrobky budou zařazovány každý měsíc, zatímco dosud přicházely jednou za půl roku.

Návrh podpořili kromě zdravotních pojišťoven i někteří zástupci pacientů a Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. „V daném čase jde o umění možného, z něhož budou v první řadě profitovat pacienti, a to při zachování elementární udržitelnosti systému zdravotního pojištění. V neposlední řadě dochází po více než dvaceti letech existence zákona o veřejném zdravotním pojištění poprvé k tomu, že jsou stanovena transparentní procesní pravidla stanovování úhrad zdravotnických prostředků,“ uvedl předseda ČLS JEP prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA. „Za mnoho posledních let bych jen těžko hledal příklad legislativního návrhu, který by si získal tak masivní podporu všech dotčených stran, jakož i uznání a respekt odborné veřejnosti,“ dodal.

K VĚCI…

Co to koho bude stát

Podle odhadu ministerstva zdravotnictví klesne roční spoluúčast pacientů o stovky milionů korun proti stávajícímu stavu.

Zdravotní pojišťovny sice zaplatí za některé zdravotnické prostředky více, protože klesne spoluúčast pacientů. Zároveň se některé prostředky dostávají nově do úhrad. Pojišťovny ale mohou na druhé straně ušetřit, pokud se dohodnou s dodavateli na nejvyšší ceně nebo pokud se podaří realizovat cenové soutěže. Ministerstvo i Všeobecná zdravotní pojišťovna předpokládají, že dopad do rozpočtu zdravotního pojištění bude minimální.

Náklady SÚKL stoupnou o 18 milionů korun ročně, a to zejména na 25 nových pracovníků, kromě toho bude muset jednorázově vydat odhadem sedm milionů korun na software. Tyto náklady půjdou ze státního rozpočtu. Dalších sedm pracovních míst má vzniknout na ministerstvu zdravotnictví. Celkově očekává ministerstvo v prvním roce náklady 30 milionů korun.

Zdroj: MT