Postup při úmrtí provozovatele nestátního zdravotnického zařízení
Především není v zákoně č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o zdravotní péči“), výslovně uvedeno, jakým způsobem osvědčení k provozování nestátního zdravotnického zařízení zaniká. Jedinou explicitně uvedenou možností je zrušení registrace orgánem příslušným k registraci (ustanovení § 13).Přitom živnostenský zákon upravuje mnohem vhodnějším způsobem, kdy živnostenské oprávnění zaniká: smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové nebo správce dědictví, uplynutím doby, pokud živnostenský list nebo koncesní listina byly vydány na dobu určitou, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění.Přestože to zákon o zdravotní péči výslovně neuvádí, je zřejmé, že smrtí provozovatele dochází k zániku zdravotnického zařízení.
Podstatnějším problémem však je neexistence ustanovení upravujících možnost pokračovat v provozování nestátního zdravotnického zařízení dědici (alespoň dočasně) a tím zachovat kontinuitu poskytování zdravotní péče. Opakovaně byla v tomto smyslu navrhována novelizace zákona č. 160/1992 Sb., ovšem do platného právního řádu se ji doposud nepodařilo prosadit. Samozřejmě, že v této situaci by bylo podmínkou zajištění kvalifikovanéhozdravotnickéhopracovníka (odborného zástupce).
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 1/2005, strana 34
Zdroj: