Přeskočit na obsah

Potravinové doplňky u onkologických pacientů

Používání potravinových doplňků vede k zhoršené adherenci k protinádorové léčbě a snižuje přežití nemocných s vyléčitelnými fázemi zhoubných nemocí.

Většina onkologů musí ve svých ordinacích znovu a znovu sahat až na dno své pokory. Mnoho nemocných a jejich blízkých nám totiž dává opakovaně najevo, že ne standardní protinádorová léčba, podložená objektivní evidencí, ale tisíce, které investují do podpůrných potravinových doplňků, jsou důvodem stabilizace, zlepšení nebo vyléčení jejich malignity. Hlavní příčinou je jistě masivní reklama na tyto produkty, která pomíjí nedostatek doložitelných objektivních údajů o účinnosti nabízených doplňků, na jedné straně, a na druhé straně také zákaz reklamy na standardní protinádorovou terapii. Dalším důvodem je pro laika komplikovaná, málo srozumitelná a nejistá léčebná strategie zhoubných nádorů, kterou raději nahrazuje jednoduchými reklamními vysvětleními mechanismu účinku a sliby o nepochybném úspěchu léčby. Významnou roli hraje i snaha nemocných a jejich blízkých aktivně se zapojit do procesu léčby a nečekat se založenýma rukama, jestli ta oficiální, často nepříjemná terapie skutečně zabere. Někdy je ale hlavním hybatelem i zoufalství, že oficiální léčba není dost účinná.

Když nám nemocní vyprávějí, jak je pravidelné popíjení čaje, pojídání homeopatických pilulí s časově náročným rituálem aplikace nebo jiné zaručené metody zachraňují, zatímco naši terapii kritizují pro její nežádoucí účinky, předem defétisticky pochybují o jejím účinku a domáhají se nějaké nadstandardní „netoxické“ terapie, skřípáme zuby. Jsme totiž přesvědčeni, že jim komplementární léčba nepomůže. Nyní máme k dispozici novou informaci o tom, že taková terapie může naše pacienty dokonce poškodit. V polovině července vyšla v časopise JAMA studie amerických autorů, která to dokazuje.

Tato retrospektivní studie využila údaje z Národní databáze zhoubných nemocí od 1 901 815 pacientů z 1 500 onkologických center ve Spojených státech, kteří měli mezi lety 2004 až 2013 diagnostikovaný karcinom prsu, prostaty, plic nebo tlustého střeva bez vstupního nálezu metastáz, tedy v kurabilní fázi nemoci. Cílem bylo porovnat adherenci ke standardní léčbě a celkové přežití nemocných ve skupině léčené pouze standardní onkologickou terapií proti skupině využívající také doplňkovou léčbu. Obě skupiny byly vyvážené z hlediska věku, klinického stadia, komorbidit, typu pojištění, rasy, typu zhoubného nádoru i data primární diagnózy. Konvenční onkologická léčba byla definovaná jako chirurgický zákrok, radioterapie, chemoterapie, hormonální nebo cílená léčba indikovaná odborným personálem. Ve druhé skupině byli nemocní, kteří k některé z těchto konvenčních metod využívali ještě také doplňkovou terapii s neprokázaným protinádorovým účinkem.

Celá kohorta zahrnovala 1 901 815 pacientů s malignitou (258 pacientů ve skupině s doplňkovou léčbou a 1 901 557 pacientů v kontrolní skupině). V hlavních analýzách po shodě bylo 258 pacientů (199 žen a 59 mužů) s průměrným věkem 56 let ve skupině s doplňkovou terapií a 1 032 pacientů (798 žen a 234 mužů) s průměrným věkem 56 let v kontrolní skupině. Pacienti, kteří používali podpůrnou léčbu, neměli větší zpoždění zahájení standardní terapie, ale daleko častěji odmítali operaci (7,0 % [18 z 258] vs. 0,1 % [1 z 1 031], p < 0,001), chemoterapii (34,1 % [88 z 258] vs. 3,2 % [33 z 1 032], p < 0,001), radioterapii (53,0 % [106 z 200] oproti 2,3 % [16 ze 711], p < 0,001) a hormonální léčbu (33,7 % [87 z 258] oproti 2,8 % [29 z 1 032], p < 0,001). Použití doplňkové léčby bylo spojeno s horším celkovým pětiletým přežíváním ve srovnání s kontrolní skupinou (82,2 % [95% CI 76,0–87,0] vs. 86,6 % [95% CI 84,0–88,9], p = 0,001) a bylo nezávisle spojeno také s větším rizikem úmrtí (poměr rizika [HR] = 2,08; 95% CI 1,50–2,90) v multivariantním modelu, který nezahrnoval zpoždění nebo odmítnutí léčby. Nebyla však významná souvislost mezi doplňkovou terapií a přežíváním, jakmile bylo do modelu zahrnuto opoždění léčby nebo její odmítnutí (HR = 1,39; 95% CI 0,83–2,33).

V této studii pacienti, kteří dostávali doplňkovou léčbu, s větší pravděpodobností odmítli některou ze standardních modalit a měli vyšší riziko úmrtí. Výsledky naznačují, že riziko úmrtí spojené s doplňkovou léčbou bylo pravděpodobně způsobeno odmítnutím nebo nedostatečným dodržováním standardní léčby.

V současné době máme omezené množství informací o dopadu doplňkové terapie na osud onkologických pacientů. Proto jsou výstupy této studie tak důležité. Praktické poselství vyplývající ze závěrů této analýzy by asi měl být vzkaz pro onkologické nemocné. „Jestli chcete investovat do doplňkové terapie, je to vaše věc. Pokud ale touto léčbou nahradíte doporučené standardní protinádorové terapeutické postupy, zkrátíte si zbytečně život!“


Literatura: Johnson SB, Park HS, Gross CP, Yu JB. Complementary Medicine, Refusal of Conventional Cancer Therapy, and Survival Among Patients With Curable Cancers. JAMA Oncol. Published online July 19, 2018. doi:10.1001/jamaoncol.2018.2487

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Pardubice mají nový pavilon psychiatrie

23. 11. 2021

Nový pavilon psychiatrie přináší důstojné prostředí pro léčbu duševních onemocnění a větší kapacitu. V Pardubické nemocnici byl po dvou letech…

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…