Potřebujeme předoperační funkční vyšetření plic?

Funkční vyšetření plic, prováděné ve snaze zjistit možné faktory a příčiny, které ovlivňují výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi vzduchem a krví pacienta, slouží převážně k odhadu operačního rizika a pooperačních plicních komplikací u nemocných plánovaných k operační léčbě. Na jeho základě pak může být zvážena jak nutnost operace ve vztahu ke zjištěnému riziku, tak vhodný způsob anestezie, a také poskytnuta adekvátní předoperační, peroperační a pooperační péče. Při předoperačním hodnocení rizik existují významné rozdíly mezi jednotlivými druhy operačních zákroků. Funkční vyšetření plic má z tohoto pohledu největší význam u operací plic, zvláště tam, kde se předpokládá odstranění větší části plicního parenchymu (lobektomie, pneumonektomie). Významné je však i u hrudních operací, při kterých nedochází k narušení viscerální pleury (operace srdce, hrudní stěny, mediastinoskopie apod.), a také při břišních operacích. Nejmenší význam má funkční vyšetření u operací končetin. Vyšetření před plicními resekcemi
Vyšetření funkce plic umožňuje hodnotit funkční rezervu plicního parenchymu, respektive kardipulmonálního systému jako celku a umožňuje tak kvalifikovaněodhadnout rozsah plicní tkáně, která může být z diagnostických či terapeutických důvodů odejmuta, aniž by pacienta resekce invalidizovala. Resekční operace plic jsou nejčastějšími výkony, které se obvykle provádějí v rámci radikální léčby karcinomu plic či méně často odstranění jiných infiltrativních plicních procesů, respektive jejich morfologické diagnostiky (TBC plic, neověřené periferní ložiskové léze apod.).Základním a screeningovým vyšetřením respiračních funkcí je spirometrie prováděná metodou měření křivky průtok/objem, při které jsou hodnoceny přímo měřitelné plicní objemy a kapacity, zejména pak vitální kapacita plic a usilovně vydechnutý objem vzduchu za první vteřinu (FEV₁).
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19A/2005, strana 6

Zdroj: