Poučení dospívajících o antikoncepci
Počet těhotenství u dospívajících dívek je ze všech průmyslově vyspělých zemí nejvyšší v USA a dosahuje každým rokem více než jeden milion. Pediatři mohou pomoci snížit počet těhotných mladých dívek rozšiřováním jejich znalostí o antikoncepci a během preventivních prohlídek diskusí o sexuálním chování a užívání antikoncepce. Většina dospívajících začíná být sexuálně aktivní během období střední nebo pozdní adolescence. Diskuse o sexuálním chování by tedy měla začít již v časném období pohlavního dospívání, většinou ještě před prvním sexuálním stykem. Touto cestou mohou pediatři zabránit nechtěnému otěhotnění a jeho případným následkům. Rozhovor by měl zahrnovat dotazy týkající se názorů a znalostí o sexuálním chování a příslušné poučení o prevenci pohlavně přenosných chorob, o sexuální odpovědnosti a antikoncepčních metodách. Cílem poučení o antikoncepci je odpovědné rozhodování v sexuálním životě. Abstinence pohlavního styku by měla být brána jako nejbezpečnější a nejzdravější prevence otěhotnění a pohlavně přenosných chorob. Rozhovor s adolescentem by měl být soukromý a vzájemná důvěra taktikou jeho vedení. Je důležité, aby pediatr zahájil diskusi o antikoncepci již před začátkem sexuálního života dospívajících, neboť přibližně 35 % mladých nepoužívá při prvním pohlavním styku žádnou antikoncepci, přičemž období mezi prvním sexuálním stykem a vyhledáním lékaře z důvodu předepsání antikoncepce trvá v průměru 12 měsíců. Bohužel však v průběhu prvního měsíce sexuálních aktivit otěhotní přibližně 20 % dospívajících dívek a celkem 50 % otěhotní v průběhu prvních šesti měsíců po prvním pohlavním styku. Mezi nejčastější důvody pozdního vyhledání lékařské pomoci patří strach z rodičů, kteří by se mohli dozvědět o sexuálních aktivitách svého potomka, neochota nebo zdráhání se rozhovoru o sexuálních aktivitách a klamný pocit „nezranitelnosti“. Mnoho dívek se také obává gynekologického vyšetření nebo mají mylné představy o bezpečnosti a účinnosti jednotlivých antikoncepčních metod. Spolehlivost antikoncepce je dána stanovením počtu nechtěných těhotenství za jeden rok při současném užívání dané metody antikoncepce. Přibližně 85 % sexuálně aktivních žen, které nepoužívají žádnou antikoncepci, otěhotní během jednoho kalendářního roku. Spolehlivost jednotlivých antikoncepčních metod během prvního roku užívání ukazuje tabulka 1. Ideální neboli nejnižší očekávanou míru selhání (nechtěná těhotenství za rok) udává počet těhotenství, která můžeme očekávat při bezchybném používání dané antikoncepční metody. Míra selhání při tzv. typickém užívání je na rozdíl od toho dána počtem nechtěných těhotenství vzniklých při typickém užívání antikoncepce a zahrnuje jak selhání dané vlastní metodou, tak selhání z nesprávného užívání této metody. Antikoncepční metody, které nevyžadují významnou a častou spoluúčast uživatelky (např. injekční hormonální antikoncepce), mají téměř shodnou ideální a typickou míru selhání. Na rozdíl od toho metody, které vyžadují od pacienta každodenní užívání pilulky (např. perorální antikoncepční metody) nebo použití pomůcky při každém pohlavním styku (např. kondom), mají míru selhání při typickém užívání mnohem vyšší než ideální míru selhání. U mladších žen lze předpokládat vyšší hodnoty míry selhání při typickém užívání než u žen starších. Například typická míra selhání perorální hormonální antikoncepce u dospívajících vystupuje až k 15 % během prvního roku užívání, zatímco typická míra selhání u žen jakéhokoli věku se pohybuje do 3 %. Tento znatelný rozdíl je způsoben zapomnětlivostí mladších pacientek každodenně užít pilulku. Vynechání dvou a více pilulek v průběhu posledního menstruačního cyklu uvádí 28 % dospívajících dívek ve věku mezi 15. a 17. rokem.
...
Komentář
Autor: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc.
Není sporu o tom, že antikoncepce u mladých dívek je v medicíně závažná oblast a že čeští pediatři v ní tápají. Téma je tedy vysoce aktuální a potřebné. Ovšem situace v České republice, a dokonce v Evropě vůbec, je jiná než v USA. Na trhu jsou jiné přípravky a co víc, zatímco v USA je antikoncepce volně prodejná, u nás ji předepisuje gynekolog. S tím např. souvisí méně chyb v užívání antikoncepce a následně méně selhání, než uvádějí americké zdroje. Nezbývá než vzít článek odstavec po odstavci a tabulku po tabulce a porovnat vše s poměry v České republice. Začneme tabulkou 1, která hovoří o spolehlivosti antikoncepce. V tomto komentáři je upravena s čísly uváděnými v České republice. Kromě dostupnosti některých metod, jak vyplývá z tabulky 1, je hlavní rozdíl ve spolehlivosti kombinovaných pilulek u typické uživatelky. Zdá se, že americké dívky jsou velmi lehkomyslné, české dívky jsou pečlivé, někdy až obsedantní, a kromě toho poučené (např. opatrnost při současném užívání antibiotik je mladou populací až přeceňována). Pro českou populaci rozhodně neplatí, že 28 % dospívajících dívek zapomene během jednoho cyklu dvě nebo víc tablet v cyklu. Jak je uvedeno výše, situace na českém (resp. evropském) trhu je jiná než v USA. Složení dostupných přípravků ne vždy odpovídá, a pokud odpovídá, jsou na trhu bez výjimky s jinými názvy. V ČR jsou dostupné přípravky s obsahem 15–50 µg ethinylestradiolu. Na trhu není žádný přípravek s dříve užívaným mestranolem. Užívaných progestinů je celá řada. Domnívám se, že pro neendokrinologa je užitečnější a srozumitelnější rozdělení progestinů podle jejich androgenní (resp. antiandrogenní) a antimineralokortikoidní aktivity, než rozdělení podle chemické struktury. Používané progestiny s reziduální slabou androgenní aktivitou jsou v ČR: levonorgestrel (daleko převládá), lynestrenol, norethisteron acetát.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 0/2004, strana 4
Zdroj: