Pouliční preventivní akce přilákají i ty, kdo k lékaři nechodí

Na pouličních preventivních akcích si lidé mohou nechat změřit tlak, cholesterol a cukr v krvi, dát si vyšetřit zrak, poučit se o příznacích cévní mozkové příhody i o zdravém jídelníčku. Bez objednávání se dostanou na vyšetření k předním profesorům. Mnohdy jsou tato vyšetření součástí sportovních a kulturních akcí. Přilákají na preventivní vyšetření i ty, kdo k lékaři nechodí. Jsou ale jen doplňkem spektra, pravidelnou prevenci nahradit nemohou. Zeptali jsme se lékařů, a tentokrát také občanů, potenciálních pacientů, kteří zavítali na první Den zdraví pořádaný v sobotu 23. června Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci s přímo řízenými pražskými nemocnicemi: V čem vidíte přínos pouličních preventivních akcí typu Stan proti melanomu či Den zdraví a proč řada lidí spíše než do ordinace přijde za vyšetřením a poradou na tyto preventivní akce?

• Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,MBA,

rektor Univerzity Karlovy

Myslím si, že tyto akce jsou velmi důležité. Člověk jde kolem, nechá si změřit krevní cukr, zkontrolovat mateřské znaménko, poradí se o výživě. Je to takový jednorázový kontakt. Často lidé chodí k lékaři, jen když jsou nemocní, nikoli když jsou zdraví. Nemají čas, nechtějí. Takže tyto akce jsou velmi důležité, mohou odhalit závažné onemocnění ve fázi, kdy je člověk ještě nepociťuje. Ve Všeobecné fakultní nemocnici pořádáme akci ke Světovému dni ledvin ve spolupráci s Klinikou nefrologie, kdy vyšetřujeme základní parametry, a část vyšetřených přechází do péče nefrologů, řadě se pak výrazně zlepší kvalita života. Takže jsou to akce, které doplní portfolio prevence poskytované veřejnosti.

• Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA,

přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV

Dělali jsme si před dvěma roky průzkum v průběhu Stanu proti melanomu, protože 12 let na nás stojí fronta na Václavském náměstí, a přitom do ordinací chodí lidé mnohem méně, i když samozřejmě v dermatologii je jich také požehnaně. Průzkum ukázal, že když pacient jde do zdravotnického zařízení, už má pocit, že se jedná o nějakou chorobu, a podvědomě se toho bojí. Když je na Václavském náměstí, nebo třeba v městském parku, je ve svém prostředí, my přicházíme k němu a nabízíme službu, která je srovnatelná s tím, co poskytuje zdravotnické zařízení, ale je to nezávazný kontakt. Když mu neřekneme dobrou diagnózu, jako že většinou dobrou diagnózu říkáme, tak pořád ještě od nás může utéct, může si to někde zkonzultovat a má víc času, aby si promyslel, zda se rozhodne tím správným směrem. Je to nabídka, která ho ve zdravotnickém zařízení do určité míry svazuje, ale tady je to dobrovolné, otevřené, jak vyplynulo z našeho průzkumu. V případě Stanu proti melanomu máme přímou návaznost, což v Praze je naše Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a v Brně, Ostravě a Hradci Králové tamní odborná pracoviště, a pacienty přímo objednáváme.

• Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.,

děkan 1. LF UK

Každopádně si myslím, že na veřejnosti prezentované preventivní akce jsou skvělá věc, protože spousta lidí si v takovémto kontaktu poprvé uvědomí, že něco jako prevence existuje a že se můžeme přesvědčit o něčem, co by nás v budoucnosti mohlo ohrozit, a můžeme to díky tomu řešit včas. Já osobně tyto akce nevyužívám, tím, že patřím mezi zdravotnické profesionály, volím raději cestu, která je vyloženě profesionální. Ale myslím si, že mnoho lidí právě takováto akce dovede k tomu, že se nechají profesionálně vyšetřit.

• Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FASN,

přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN

Nabídka vyšetřovat lidem některé parametry nebo kontrolovat některé nálezy (my v nefrologii máme podobně pravidelné vyšetřování funkce ledvin na Světový den ledvin) je důležitá, protože upozorňuje na význam určitých nálezů a existenci asymptomatických onemocnění a zvyšuje širší informovanost o některých nemocech. Na druhé straně akce typu Den zdraví nelze označit za preventivní, protože jsou pochopitelně z principu zcela nesystematické a často na ně docházejí i pacienti, kteří již mají diagnostikované onemocnění (nechají se zkontrolovat ještě jednou na jiném místě). Zásadní smysl mají pravidelné (zpravidla pojišťovnami podporované) screeningové akce zaměřené např. na karcinom prsu nebo karcinom tlustého střeva.

• Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.,

Onkologická klinika 1. LF UK a VFN

Medicínské osvěty a edukace není nikdy dost. V podobě pouličních akcí přichází až za potenciálními pacienty, kterým v extrémním případě může zachránit zdraví, nebo dokonce život. Časný melanom, drobná rezistence v prsu, mírně snížená funkce ledvin, to jsou většinou dobře vyřešitelné problémy, pokud se odhalí včas. Člověk, který odkládá návštěvu lékaře, tak mimoděk může vyřešit svůj potenciálně závažný problém. Myslím, že je třeba ocenit, že i řada významných českých medicínských kapacit si uvědomuje význam těchto osvětových kampaní a osobně se jich účastní. V rámci těchto akcí se může člověk z ulice také potkat se špičkami české medicíny.

• MUDr. Eva Hendrychová,

Oční oddělení Nemocnice Na Bulovce

Zvýšený zájem na akcích pro veřejnost určitě pozorujeme. Na Dni zdraví pořádaném ministerstvem zdravotnictví jsme se zaměřili na záchyt zvýšeného nitroočního tlaku, protože v dnešní době pořád ještě následkem glaukomu i v naší zemi slepnou lidé a máme nediagnostikované pacienty. Při pouličních akcích vždy zachytíme lidi, kteří mají neléčený vysoký nitrooční tlak. Spíše než do ordinace přijdou lidé na takovouto akci, protože se koná v sobotu a je to pro ně příjemnější prostředí. Vydat se do nemocnice vyžaduje v pracovní době někam dojít, naplánovat si to. Tady jdou okolo, je to dostupnější a přátelštější prostředí, což je přijatelné obzvlášť pro odmítače lékařské péče.

• Sestra bez uvedení jména,

Všeobecná fakultní nemocnice, stánek s měřením tlaku a glykémie

Většinou se lidé zastaví u stánku cestou okolo, zaujme je, že se tu něco děje. Hodně jich přijde cíleně, slyšeli pozvánku v médiích. Stává se, že zjistíme u lidí vysoký tlak, dokonce jsme na minulé akci dvakrát volali záchranku. Lidé si neudělají čas, aby šli k lékaři, naštěstí na akcích pro veřejnost „na ulici“ mají možnost nechat se vyšetřit. 

• Věra Šilerová,

Český národní registr dárců dřeně

Na akcích pro veřejnost informujeme lidi o registru, za jakých podmínek je možno do něj vstoupit a jaká je pravděpodobnost, že budou darovat kostní dřeň. Máme internetové stránky, lidé se ptají, telefonují, informovanost je docela velká, mladí lidé mají o vstup do registru zájem. Motivace k darování kostní dřeně je projevem dobré vůle, sociálního cítění. Dárce motivuje to, že mohou být tím jediným člověkem na světě, který může konkrétnímu pacientu pomoci.

• Milan Fišer,

návštěvník Dne zdraví

Přišel jsem, protože mám lupénku. Byl jsem u stánku Revmatologického ústavu, chtěl jsem se zeptat, jestli mě vezmou dřív než v říjnu, na kdy jsem objednaný. Nejde to, není volný termín, budu muset počkat. Tak jsem si alespoň nechal u všech stánků zkontrolovat všechno ostatní.

• PharmDr. Hana Šindelářová,

Státní ústav pro kontrolu léčiv

My jako SÚKL mluvíme u našeho stánku s lidmi o tom, jak bezpečně zacházet s léky, protože z našich průzkumů vychází, že lidé nečtou příbalové letáky a splachují léky do záchodu. Myslíme si, že je potřeba dělat velkou osvětu. Lidé se ptají na exspirace, jak je poznají a jestli léky, když proexspirují, musejí zlikvidovat. Ptají se i na eRecept, je vidět, že je léky zajímají.

• MUDr. Soňa Czemyová,

Centrum pro závislé na tabáku 2. LF UK a FN v Motole

U stánku se lidé informují o možnostech léčby, ptají se i nekuřáci, což je potěšitelné, a berou si kontakty pro své známé kuřáky. Je vidět, že mezi lidmi je snaha o zdravý život a o zbavení se jedné ze závislostí. Zájemce u stánku v krátkosti informujeme, jak kouření může negativně ovlivnit jejich zdravotní stav, dostanou jednoduchý návodný leták a kontakt a doufám, že tato akce bude pro naše centrum v nemocnici znamenat příliv nových klientů. Určitě tady lidé nemají takové zábrany jako v ordinaci, je to v jejich volném čase, spojené s dalšími kulturními akcemi, je to nenucenější a pro první správnou informaci je to správné místo.

• Prof. MUDr. Marie Kunešová, CSc.,

vedoucí Obezitologického centra 1. LF UK a VFN

Pro řadu lidí je návštěva pouliční preventivní akce nezávazným způsobem, kterým se mohou dozvědět nebo blíže ujistit třeba o svých tušeních, podezřeních, která ještě nemají nějak jednoznačně definovaná, nevedou je k lékaři, ale mají pocit, že něco není úplně dobře. Řada lidí určitě chodí z toho důvodu, že se opravdu zajímají o prevenci a domnívají se, že se u specializovaných stánků dozvědí, co potřebují, že získají komplexní informaci z řady oborů, kterou by tak jednoduše v jednom půldni jinde nezískali. U našeho stánku měříme složení těla, obsah tuku v těle, podle toho dostanou lidé rady. Radíme také ohledně jódového zásobení, onemocnění štítné žlázy, příjmu jódu, ohledně diet k redukci hmotnosti apod.

• Lenka Hušová,

sestra specialistka, neurologická JIP Nemocnice Na Homolce

Na akci pro veřejnost jsem podruhé a musím říct, že jsme nečekali tak velký zájem lidí. Tu první akci jsme pořádali v nemocnici, lidé chodili od lékaře k lékaři. U venkovních stánků to není tak uniformní jako v ordinaci. Lidé jdou kolem a využijí možnosti vyšetření. Od návštěvy nemocnice je někdy odrazuje syndrom bílého pláště, je pro ně přijatelnější nechat se vyšetřit na akci, kde nejsme v bílých pláštích, je to tu neformálnější a přátelštější. Možná i proto se lidé nebojí zeptat, zatímco v ordinaci jsou svázaní prostředím a nemocniční uniformitou.

• MUDr. Zarina Karimova,

Poradna pro očkování Nemocnice Na Bulovce

Na pouličních akcích se lidé informují o možnostech očkování, ale hodně chodí i do našeho centra na Bulovce. V očkovacím centru téměř není syndrom bílého pláště, protože většina očkování je nadstandardních nebo do ciziny, jsou nepovinná, nemůžeme je lidem nutit. Podáme informaci o možnostech na základě našich znalostí, oni si dobrovolně vyberou, jestli zdravotně, finančně, časově jim to vyhovuje, jestli to uznají za nutné, je to u nás spíše partnerský vztah. U stánku se lidé občas zeptají i na kontakt, zda mohou přijít do centra.

• Pacientka bez uvedení jména,

stánek Revmatologického ústavu, vyšetření a samovyšetření kloubů

Takové akce určitě význam mají. Přišla jsem na vyšetření očí, to už jsem absolvovala, všechno bylo v pořádku, a protože mě bolí klouby na nohou, zeptala jsem se revmatoložky, jestli je to nějaká velká komplikace, jestli přežiju. Dozvěděla jsem se, že přežiju. Chtěla jsem vědět, jestli s mými problémy mám jít k ortopedovi. My jako rodina chodíme na všechna potřebná preventivní vyšetření. Jsem určitě dobře zabezpečená, ale občas se něco vymkne kontrole, tak jsem si říkala, že se podívám, co na Dni zdraví všechno je, a kdybych něco neměla vyšetřeného, tak že se tu nechám vyšetřit. Jinak jsem vzorná pacientka, chodím každé dva roky na prevenci k praktikovi. Dokonce chodit musím, pracuji v domě dětí a mládeže, máme vzornou personalistku, ta nás na prevenci honí.

• Marie Ředinová,

České ILCO – stánek pacientských organizací na Dni zdraví

Takové akce jsou velmi důležité, aby lidé poznali, že pacientské organizace jsou a že pomáhají lidem zvládat různá onemocnění. Pacientských organizací je hodně, víc než sto. Každý je zodpovědný za své zdraví, pacienti se obyčejně o své zdraví starají. České ILCO chodí na nejrůznější preventivní akce, aby se lidé nebáli vyšetření, nebáli se operace, protože co se včas zjistí, je snadno řešitelné. Lidé se onemocnění střev bojí. Loni jsem u stánku v Praze 13 mluvila s paní, která se bála kolonoskopie. Přesvědčila jsem ji, ať se nebojí, vysvětlila, co má dělat před vyšetřením, co potom, jaký je průběh. Po roce mi přišla poděkovat, že jsem ji přesvědčila, aby tam šla. Našli jí karcinom v prvním stadiu, vyoperovali, ani jí nemuseli dávat zajišťovací léčbu – to pro mě je velká odměna, že díky takovéto radě z pouliční osvětové akce se zachránil život.

• Ludmila Havrdová,

návštěvnice Dne zdraví

Šly jsme s dcerou nechat jí vyšetřit znaménko, protože Stan proti melanomu jsme nestihly. A využijeme toho, že je tu možností k vyšetření víc, vyšetření očí, BMI, rady k očkování. Je to určitě super možnost dát se vyšetřit zdarma a nemuset nikam do čekárny. Tady je to snazší, jít k lékaři je složitější, člověk se musí objednat, myslet na to, vzít si volno v práci, čekat. Takže tyto volné akce hodně využíváme.

• Karel Rubeš,

návštěvník Dne zdraví

Našel jsem si informaci o Dni zdraví na facebooku, takže jsem byl zvědavý, jak taková akce vypadá, plus jsem si chtěl některé věci změřit, cíleně se poradit o výživě. Popsal jsem svůj denní režim, co snídám, obědvám, večeřím, byl jsem docela pochválen. Co se týče pohybu, vím, že musím něco shodit, v tom mě ujistili, že ano. Byl jsem u stánku kardiologů a na očním vyšetření. Kdybych šel k praktickému lékaři, k očnímu nebo na kardiologii, musel bych obcházet víc lékařů, víc ordinací, zabralo by to hodně času, tady je všechno na jednom místě.

• Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch,

ministr zdravotnictví, na Dni zdraví

Myslím, že ministerstvo zdravotnictví by se mělo věnovat prevenci. My se často zabýváme tím, jak je poskytována zdravotní péče, jak fungují nemocnice atd. Nejlepší je taková nemoc, která vůbec nevznikne, a pokud vznikne, tak je nutné ji podchytit co nejdříve. Protože čím dřívější záchyt, tím větší šance, že člověk se vyléčí, respektive předejde fatálním důsledkům. Prevence je obrovsky nutné téma, osvěta pro pacienty je také důležitá, proto jsme se rozhodli uspořádat tento první Den zdraví a věříme, že se z toho stane tradice.

Zdroj: MT