Povolání: špičkový kardiolog a znalec dobrých vín
Doc. MUDr. Miloše Táborského, CSc., FESC, MBA, přednostu Oddělení kardiologie pražské Nemocnice Na Homolce, zřejmě není nutné představovat jako špičku v oboru. Jak se však říká, nejen prací živ jest člověk. Docent Táborský je totiž kromě uznávaného lékaře i vynikajícím znalcem italských vín, a to včetně jejich pěstitelských lokalit. „Spojuji tak příjemné zážitky související s degustací vína s poznáváním nových míst,“ říká docent Táborský s úsměvem. „Cestuji po italských vinařských oblastech a poznávám stále nová a zajímavá vína a jejich producenty. Vozím si je domů a musím říct, že rád u jejich popíjení s přáteli relaxuji.“
Víno může být lékem, pije se tisíce let
Docent Táborský přicházel ušlechtilému vínu podle vlastních slov na chuť postupně. Zajímala jej i historie tohoto unikátního nápoje. Vinná réva má svůj původ v Zakavkazsku, a to už osm tisíc let před Kristem. Víno se pěstovalo také v Mezopotámii či v Egyptě, kde asi pět tisíc let před naším letopočtem dobytá Galie dala Římanům podněty k založení vinic. Tisíciletou tradici mají i slavná vína z okolí Loiry a Rhôny, v knihách Danteho a Shakespeara lze číst o uznání, jakého se dostávalo v té době vínu jakožto tekutému slunci.
„Protože jsem kardiolog, zajímaly mě i pozitivní vlivy vína na prevenci kardiovaskulárních onemocnění a sleduji výsledky studií v této oblasti. Pravdou je, že dobré víno a jeho pití může pro konzumenta obecně znamenat celkovou relaxaci spojenou s konzumací dietnějších příloh jako například oliv, zeleniny, sýrů a podobně. To vše může také kladně ovlivňovat zdravotní stav konzumenta,“ říká docent Táborský.
Podle odborníků působí příznivě na lidský organismus především resveratrol, flavonoidní přirozená součást vína, a samozřejmě celá řada dalších unikátních látek. Dva decilitry vína obsahují přibližně 600 mikrogramů resveratrolu. Tato dávka by mohla svým účinkem působit preventivně proti vzniku koronárních onemocnění, má antikancerogenní efekt a také jí jsou přisuzovány pozitivní účinky při léčbě Alzheimerovy choroby.
Révu pěstují i mniši vysoko v Alpách
Na rozdíl od mnoha znalců dobrého vína, které přitahuje Francie, se Miloš Táborský specializoval na Itálii. „U mě je důvod celkem jednoduchý. Francouzských pěstitelů, regionů a odrůd je tolik, že nemám podle mého názoru šanci všechny skutečně dobře poznat. To by bylo i vzhledem k mému povolání příliš časově náročné. Itálie není v tomto směru tak složitý „vinařský terén“, vskutku proslulých pěstitelských oblastí je zde méně, přibližně šest. Zajímavé je, že víno se pěstuje i vysoko v horách, prakticky kousek za hranicemi s Rakouskem, za Brennerským průsmykem. Je tam klášter, kde mniši na strmých svazích pěstují révu a vyrábějí z ní pak vynikající víno. Prý jim během zimy velké procento keřů uhyne. Jen díky tomu, že jde o klášter a o práci mnichů, se v pěstování révy na tomto místě pokračuje. Kdyby šlo o její ryze komerční využití, už dávno by to majitelé vinic museli vzdát…,“ pokračuje docent Táborský.
Osobně má prý nejraději vína bílá, suchá, rád si ale pochutná i na dobrém polosladkém muškátovém víně.
K vínu patří dobré jídlo a naopak
„Víno se pije podle jídla, které k němu konzumujete. Je vůbec příjemné, když součástí dobrého jídla je i dobré víno, bílé, červené, zkrátka podle situace a jídelníčku. Osobně mám rád i vína barikovaná, charakteristická vůní vanilky a příchutí dubu. Zrají ve speciálních sudech z dubového dřeva,“ vysvětluje docent Táborský.
Barikování obecně je procesem, při kterém víno ležící v nových dubových sudech přejímá ze dřeva třísloviny, jež se stanou součástí jeho chuti. Dřívější generace vinařů říkaly, že taková vína mají „duběnku“, a považovaly to za chybu. Některá vína jsou ale dostatečně silná a kvalitní na to, aby aromatické látky z dubu přijala, a ještě tak získala na kvalitě a zajímavosti.
Vína v Čechách jsou předražená
Co považuje docent Táborský v Čechách za problém, je cena dobrých vín. „Součástí mého koníčka, dá-li se to tak říct, je nejen poznávání vín, ale také cestování k jejich pěstitelům. Piji vína jen odtamtud, kde jsem osobně byl, viděl jsem vinice a poznal lidi, kteří révu pěstují. Proto také znám ceny vína a mohu je odpovědně srovnávat s tím, za kolik se prodávají u nás. Marže představují neuvěřitelných sto až tři sta procent, a proto se rozhodně vyplatí si víno raději přivézt ze zahraničí osobně a ušetřit tak nemalé částky. Podobně to dělají i mí přátelé – vozí si vína z ciziny.
Přitom je to podle mě škoda. Trpí tím možnost zušlechťovat vinnou kulturu národa. Vždyť jak už jsem zmínil, konzumace vína představuje i určitou inklinaci ke zdravějšímu způsobu stravování. Nehledě na rovněž zmíněný pozitivní vliv kontrolovaného pití vína na prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Údaje jsou sbírány na reprezentativních souborech pacientů. Obecně platí, že jako prevence může sloužit konzumace vína maximálně pětkrát týdně. U žen jde o maximálně dva decilitry nápoje, u mužů o tři decilitry. Podstatným pravidlem je, že člověk konzumující víno musí být zdravotně v takové kondici, aby pro něj pití vína, byť v kontrolovaných dávkách, nepředstavovalo jakékoli zdravotní a sociální riziko. A vždy je nutné mít pití alkoholu pod skutečnou kontrolou,“ dodává docent Táborský.
Zdroj: