Povrchové flebitidy jsou stále podceňovány
Snahou organizátorů bylo kromě prezentace tradiční angiologické problematiky upozornit také na některá málo diskutovaná témata. Jedním z těch neprávem opomíjených je i problematika povrchových flebitid. Je potřeba si uvědomit, že k jejich vzniku vedou mnohdy stejné faktory, jaké se podílejí na vývoji hlubokých žilních trombóz, a proto by tito pacienti měli být vyšetřováni stejným způsobem, na což se v běžné praxi často zapomíná. „Pacient by měl být vyšetřen duplexní sonografiíatakébychom se měli snažit testovat přítomnost eventuálního trombofilníhostavustejně jako u hlubokých žilních trombóz,“ upozorňuje MUDr. Debora Karetová z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF a VFN v Praze. Řada z těchto případů může mít i vážný průběh, hlavně při přestupu trombózy do hlubokého žilního systému, a není vyloučena ani embolizace do plicního řečiště. V této souvislosti účastníci sjezdu přivítali rozšíření terapeutických možností v podobě liposomálního heparinového spraygelu. Jedny z prvních zkušeností s touto aplikační formou heparinu prezentoval MUDr. Stanislav Šárník z I. interní kardioangiologické kliniky LF MU a FN Brno. Multicentrická randomizovaná studie, které se účastnilo 46 pacientů rozdělených do větve léčené liposomálním heparinovým spraygelem (čtyři vstřiky třikrát denně odpovídající denní dávce 5500 IU) nebo nízkomolekulárním heparinem (40 mg enoxaparinu s.c. jednou denně), došla k závěru, že účinnost a bezpečnost liposomální sprayové formy a tradičního nízkomolekulárního heparinu v léčbě povrchové tromboflebitidy jsou srovnatelné. V budoucnosti je třeba tyto výsledky ověřit v dalších studiích na větším souboru pacientů.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2005, strana 11
Zdroj: