Povzbudivé výsledky studie UPLIFT

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je velmi časté a celosvětově rozšířené onemocnění. Jeho prevalence je v mnoha zemích, a zejména mezi ženami na vzestupu. Ke stratifikaci závažnosti onemocnění se užívá široce uznávaná klasifikace GOLD (Globální iniciativa pro obstrukční plicní nemoci), která rozlišuje čtyři stupně, od lehkého až po velmi těžké, a to hlavně na základě hodnot spirometrických parametrů (FEV₁, FVC). Volba odpovídající terapie se pak hlavně odvíjí od stadia onemocnění. U pacientů ve stadiu I lze obvykle vystačit s krátkodobě působícími β₂-mimetiky podávanými dle potřeby. Od stadia II je obvykle nutná pravidelná, udržovací terapie dlouhodobě působícími léky. Zde je na výběr mezi dlouhodobě působícím anticholinergikem tiotropiem a dvěma dlouhodobě účinkujícími β₂-mimetiky salmeterolem a formoterolem.

Tiotropium je nejnovějším přírůstkem do arzenálu léčiv pro terapii CHOPN a zároveň jediným, v současnosti dostupným preparátem ve své kategorii. Od jeho uvedení na trh byly účinky tiotropia předmětem řady klinických studií, které u pacientů s CHOPN prokázaly příznivý vliv na řadu sledovaných parametrů. Studie UPLIFT (Understanding of the Potential Long-term Impact on Function of Tiotropium) byla navržena s cílem ověřit dlouhodobé účinky léčby tiotropiem na průběh CHOPN. Výsledky této studie byly předneseny během kongresu Evropské respirační společnosti v Berlíně a následně v ucelené formě publikovány v prestižním časopise The New England Journal of Medicine (N Engl J Med 2008;359:1543–1554).

UPLIFT byla multicentrická, randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná, paralelně probíhající klinická studie, do které byli zařazeni pacienti (celkem téměř 6 000 účastníků) se středně těžkou až velmi těžkou formou CHOPN, tj. stadium II-IV. Primárním sledovaným parametrem byl roční pokles hodnoty FEV₁. Sekundárními parametry pak byly roční pokles hodnot FVC, SVC, čas do první exacerbace, čas do první exacerbace vyžadující hospitalizaci, počet exacerbací a kvalita života hodnocená pomocí respiračního dotazníku Nemocnice Sv. Jiří (St. George Respiratory Questionnaire, SGRQ). Pacienti dostávali tiotropium jednou denně nebo placebo pomocí inhalačního systému. Z pochopitelných etických důvodů byla povolena veškerá další medikace pro léčbu CHOPN s výjimkou jiných inhalačních anticholinergik. Studijní návštěvy, jejichž součástí byla spirometrická vyšetření, probíhaly dle protokolu po celé čtyřleté období. Analýzou výsledků studie bylo zjištěno, že zlepšení hodnot primárního sledovaného parametru (pokles FEV₁) zůstalo v porovnání s placebem zachováno v průběhu celého čtyřletého období. Po 30 dnech od ukončení studie pak již rozdíly mezi oběma skupinami ve smyslu míry poklesu FEV₁ nebyly signifikantní. V rámci studie UPLIFT byly identifikovány dvě podskupiny nemocných, u kterých byl prokázán významný účinek tiotropia ve srovnání s placebem na omezení poklesu hodnot FEV₁. První skupinu zastupovali pacienti, kteří nebyli léčeni ani inhalačními kortikoidy, ani dlouhodobě působícími β₂-mimetiky, druhou skupinu tvořili pacienti s CHOPN ve stadiu II. Ve stadiu II je roční pokles FEV₁ obecně největší a příznivý účinek tiotropia se zde ve srovnání s ostatními stadii projeví nejvíce, což podporuje indikaci tiotropia již od stadia II. Co se týče sekundárních parametrů, bylo ve skupině s tiotropiem zjištěno snížení rizika exacerbací, s tím souvisejících hospitalizací a riziko respiračního selhání. Průměrné celkové SGRQ skóre bylo rovněž lepší ve skupině s tiotropiem.V rámci studie byla velmi bedlivě sledována bezpečnost léčby tiotropiem. Celkový výskyt nežádoucích účinků byl v obou skupinách přibližně stejný, ale u tiotropiové skupiny byl nižší výskyt vážných a fatálních nežádoucích účinků. Studie prokázala statisticky významné snížení mortality při léčbě tiotropiem (pokles o 11 až 16 %). Ve skupině užívající tiotropium bylo potvrzeno snížení rizika fatálních i nefatálních kardiovaskulárních příhod, výskyt CMP byl v obou skupinách přibližně stejný.

Závěrem je možno konstatovat, že studie UPLIFT prokázala při dlouhodobé terapii tiotropiem přínos ve formě zlepšení plicních funkcí, zlepšení kvality života a snížení počtu akutních exacerbací u nemocných s CHOPN, přičemž nejúčinnější je léčba tiotropiem v časných stadiích (tj. stadium II), kde je možno tento přípravek považovat za lék první volby. Rovněž bezpečnostní profil v dlouhodobé léčbě CHOPN je velmi příznivý; v průběhu studijního období tiotropium snížilo kardiovaskulární a respirační morbiditu a celkovou mortalitu. Na druhou stranu ani tato studie neprokázala signifikantní vliv léčby tiotropiem na dlouhodobý pokles hodnot FEV₁. Z toho je patrné, že žádná současná farmakologická léčba není schopna příznivě ovlivnit dlouholetý přirozený průběh CHOPN.  

Zdroj: