Pozor, zdravotníku, jde po tobě Velký bratr!

Ministerstvo zdravotnictví chce vytvořit obří databázi osobních údajů všech zdravotníků v ČR. Úředníci tak budou mít přístup ke všem citlivým datům lékařů a sester. Tato zpráva přitom přichází v době, kdy se zvýšeně ukazuje, jak snadno lze zneužít a zpeněžit důležité informace o lidech.

Zdravotníci se již brzy stanou zřejmě jedinou skupinou, která bude mít povinnost dávat veřejnosti k dispozici údaje o své osobě. Rodné číslo, datum a místo narození, adresa bydliště, datum získání odborné způsobilosti, údaje o ztrátě oprávnění k výkonu zdravotnického povolání, údaje o ztrátě bezúhonnosti. Tyto a další informace bude shromažďovat takzvaný Národní registr zdravotnických pracovníků, který má vzniknout v rámci zákona o zdravotních službách. Většina z těchto údajů bude volně dostupná na webových stránkách ministerstva. Rodné číslo a adresu bydliště každého zdravotníka úřad zveřejňovat nebude, nicméně je bude od zdravotníků požadovat. Vznikne tak rozsáhlá databáze klíčových informací.

ČLK je proti

Ukazuje se přitom, jak cenné tyto údaje jsou a jak snadno se dají zneužít. Unikají dokonce z řad policistů. V úterý přinesl deník MF Dnes zprávu o policejních důstojnících, kteří za pár korun vynášeli citlivá data z databází lidí do kriminálního prostředí. Inspekce Policie ČR v této souvislosti obvinila dva detektivy Mariana Hudce a Kateřinu Vavřovskou. „Žádané jsou informace o bydlištích, rodině či rodných číslech – ty jsou cenné. Pokud znáte něčí adresu, víte, kde ho najít,“ cituje deník náměstka šéfa inspekce Dušana Brunclíka.

V případě zdravotníků nebudou střežit tyto informace ani policisté, ale „obyčejní“ úředníci. Znepokojivé je, že není zákonem definováno, kdo bude mít ke kompletním datům přístup.

Na dotaz redakce Medical Tribune, které osoby budou mít ke kompletním údajům přístup, ministerstvo neodpovědělo. Úřad dále nevysvětlil ani to, zda bude citlivé údaje zpracovávat ministerstvo zdravotnictví nebo externí firma nebo jaké sankce zdravotníky čekají v případě, že údaje odmítnou zaslat.

Veřejnost si bude moci zjistit o každém pracovníkovi ve zdravotnictví, kdy a kde se narodil, kdy a kde získal atestaci, zda svou zdravotnickou činnost někdy v minulosti nepřerušil, zda byl souzen, popřípadě na jak dlouho nesmí zdravotnickou činnost vykonávat. Zdravotníci budou muset uvádět přesné identifikační údaje všech zařízení, u nichž pracují, včetně místa, kde se zařízení nachází. Cizinci budou povinni uvádět údaje o ověření znalosti českého jazyka.

Vedle národního registru zdravotnických pracovníků má vzniknout také Národní registr poskytovatelů zdravotní péče. Tam budou zdravotnická zařízení zasílat množství identifikačních údajů, včetně ordinačních hodin, seznamu zdravotních pojišťoven, s nimiž má uzavřenou smlouvu, informace o tom, kolik má lůžek – akutních, následné péče a podobně.

Proti vzniku obou registrů důrazně vystupuje Česká lékařská komora. Nechápe, proč právě zdravotníci mají na rozdíl od ostatních občanů dát k dispozici všechny svoje osobní údaje. Prezident ČLK Milan Kubek zároveň upozorňuje, že plánovaný vznik registru zdravotnických pracovníků může narazit na vážný právní problém. „ČLK považuje za dostatečný registr lékařů, jejž vede podle zákona č. 220/1991 Sb. Národní registr zdravotnických pracovníků považujeme za diskriminační zásah do osobních práv zdravotníků, neboť údaje mají být veřejně přístupné na internetu, přičemž pro jiné občany ČR obdobné povinnosti neplatí. Je vhodné připomenout, že se zřízením těchto registrů nesouhlasí rovněž Úřad pro ochranu osobních údajů, s nímž ministerstvo zdravotnictví své návrhy řádně neprojednalo.“

MZ: údaje potřebujeme pro různé statistiky

Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje potřebnost těchto databází nutností vzniku jednotné evidence všech zdravotnických pracovníků vykonávajících zdravotnické povolání. Dosavadní registry (lékařské komory, zubních lékařů, farmaceutů apod.) považuje MZ pouze za dílčí. „Ministerstvo musí mít přehled o počtu pracovníků s odbornou, specializovanou a zvláštní odbornou způsobilostí, kteří vykonávají zdravotnické povolání na území ČR, aby mohlo ve spolupráci s univerzitami, komorami a odbornými společnostmi stanovovat počet rezidenčních míst a kalkulovat výhledově náklady na specializační vzdělávání. Národní registr zdravotnických pracovníků bude sloužit zejména k ověřování oprávnění k výkonu zdravotnických povolání pro osoby v ČR a v EU a bude též podkladem pro rozhodování o přidělení přístupových práv ke zdravotním registrům,“ odpovídá na dotaz Medical Tribune tiskové oddělení MZ.

Ministerstvo tvrdí, že registr bude z hlediska přístupu k informacím zcela bezpečný. Prý bude zaručen „omezený přístup jednotlivých subjektů oprávněných do registru nahlížet na základě vydání certifikátů s přístupovými hesly, sledování historie provedených nových záznamů, změn stávajících záznamů či nahlížení do registru“.

Zdravotníky nejvíce zaráží, proč potřebují úřady ke sběru dat kompletní údaje včetně rodného čísla a bydliště. Ministerstvo tuto nutnost vysvětluje následovně: „Protože každý zdravotnický pracovník může pracovat u více poskytovatelů zdravotních služeb, v průběhu praxe získávat různou odbornou a specializovanou odbornost v různých oborech a profesích, je nutno používat jednotný identifikátor osoby, aby bylo možno dohledat v registru všechny údaje, které se ke konkrétní osobě váží.“

Registry mají podle MZ poskytovat údaje o oprávnění k výkonu zdravotnického povolání a kvalifikaci zdravotnických pracovníků, informace o počtech a skladbě zdravotnických pracovníků z hlediska demografických (věk, pohlaví) charakteristik a odborných kvalifikačních kritérií ve vztahu k vykonávané činnosti (poskytovatel, obor), údaje pro mezinárodní statistiky (Eurostat, DG SANCO, WHO, OECD, atd.) o personálních kapacitách, informace a podklady pro plánování, rozhodování a predikci počtu pracovníků ve vztahu k počtu obyvatel, přijímání do pregraduálního a postgraduálního vzdělávání, specializačních kursů.

Bude také registr kuchařů?

Zprávu o vznikajícím obřím registru přijímají samotní zdravotníci s velkými rozpaky. „Vždyť ty informace přece již existují. Jen nechápu, proč je mám posílat někomu já. Má je krajský úřad, komora, i další instituce. Bude taky registr pekařů, právníků a redaktorů? Opravdu mi připadá, že někteří legislativci už nevědí, jak lidi otrávit,“ odpověděl na dotaz MT MUDr. Igor Mazoch, praktický lékař z Olomouce.

Rozhořčení vyjadřují také ostatní lékaři. Sdružení ambulantních specialistů (SAS) zásadně nesouhlasí s tím, v jak velkém rozsahu plánuje ministerstvo sbírat informace o jednotlivých osobách pracujících ve zdravotnictví. „Rada SAS důrazně nesouhlasí s tím, aby byla jakákoli soukromá data těchto osob zveřejňována, a to včetně webu MZ. Záměr zveřejňovat je považuje za diskriminaci zdravotníků, potenciálně nebezpečný vůči soukromí těchto osob, ohrožující jejich majetek, zdraví i život,“ uvedl pro MT předseda sdružení Zorjan Jojko.

„Registr zdravotnických pracovníků je pro mě dalším důkazem, že být zdravotníkem v této zemi znamená být diskriminován. Proč nemáme registr kuchařů, abych se přesvědčila, že jídlo v restauraci mi nevaří bacilonosič?“ ptá se Lenka Šnajdrová, administrátorka zdravotnického serveru Ošetřovatelství.info a dodává: „Statistické údaje by šly získat i anonymním způsobem. K čemu je veřejnosti informace, kde jsem se narodila a jaké mám vzdělání? Bez patřičného vzdělání nemám ve zdravotnictví co dělat… A za naprostý vrchol ztráty soukromí považuji veřejný údaj o ztrátě zdravotní způsobilosti. Když nebudu zdravotně způsobilá, nikdo mě nezaměstná, a ještě ke všemu to musí vědět celý svět? Údaj o ztrátě bezúhonnosti nebudu ani komentovat, byla bych sprostá.“

Zdroj: Medical Tribune