Práce ve věznici? Bezpečnější to být nemůže
Práce ve věznici je pro zdravotníka nebezpečná. Navíc mu hrozí, že se u něj každou chvíli objeví vši nebo se nakazí svrabem, ne-li něčím horším… Ani jedno z předcházejících tvrzení není pravda! To však ještě neznamená, že vězeňské zdravotnictví nemá své zvláštnosti. První z nich je patrná hned u vstupu do objektu Vazební věznice Praha-Pankrác. „Mobil musíte nechat tady. Ano, diktafon a notebook také. A fotoaparát máte? Ani ten dál nesmí,“ říká strážný a vydává číslo, pod kterým jsou všechny věci uschovány. Mobilní telefony uvnitř nesmějí mít ani zdravotníci. Dál vede jediná cesta – přes dvoje mříže a bezpečnostní rám, stejný jako na letišti.Nikdo z nás napaden nebyl
Lůžkovou část Nemocnice s poliklinikou Vazební věznice Praha-Pankrác tvoří čtyři ošetřovací jednotky. Dvě, určené interně nemocným, jsou v té části traktu, která pro účely lékařské péče ve vězeňství slouží už více než sto let. Rozlehlá chodba je prázdná. Je zde přítomen pouze příslušník ostrahy. Návštěvy sem nemohou a vězni jsou zamčeni na pokojích. Pokud něco potřebují, mají k dispozici signalizaci, která je vyvedena do pracovny sester. Zdravotníci klíče od pokojů nemají. Když chce sestra nebo lékař vstoupit do pokoje, musí jim dveře otevřít dozorce. Ten pak také stojí celou dobu mezi dveřmi. A pokud lze předpokládat agresivní chování, dozorců je na místě více. „Prakticky se nestává, že by zdravotník byl s pacientem o samotě, jen například psychiatři to potřebují. A i v takovém případě je příslušník nablízku,“ vysvětluje vrchní sestra Jana Heinrichová. K verbální agresivitě občas dojde, fyzické napadení zdravotníka tady ale nepamatují.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 29/2006, strana 20
Zdroj: