Přeskočit na obsah

Pravidla elektronizace zaostávají za praxí

Ministerstvo zdravotnictví pracuje na novele vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, která podpoří vedení elektronické zdravotnické dokumentace. Má jasně definovat její technické parametry a podmínky skartování. Na konferenci Distanční medicína, současnost a perspektiva, novinky ve zdravotnických aplikacích pořádané Academy of Health Care Management to koncem dubna uvedla JUDr. Mgr. Vladimíra Těšitelová, zástupkyně ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Ta se za ústav a ministerstvo zásadní měrou podílela na přípravě zákona o elektronizaci zdravotnictví.

Do vyhlášky se doplňují technické parametry zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě a také popis životního cyklu elektronické zdravotnické dokumentace.

„Přáli bychom si, aby letošní rok přinesl signifikantní změnu k elektronicky vedené zdravotnické dokumentaci. Abychom letos došli k tomu, že elektronicky vedená dokumentace nebude raritou, ale bude jasným trendem,“ řekl na stejné konferenci Ing. Martin Zeman, ředitel odboru IT a elektronizace zdravotnictví ministerstva zdravotnictví. „Chystáme se vydat změnu vyhlášky o zdravotnické dokumentaci s účinností od příštího roku,“ upřesnil.

 

Čekání na další legislativní posuny

Novela vyhlášky o zdravotnické dokumentaci počítá s přijetím zákona o elektronizaci a doprovodných novel. Tyto předpisy by mohly, pokud budou Parlamentem schváleny, mimo jiné legislativně ukotvit integrované datové rozhraní, které vzniká na ÚZIS, a dát ministerstvu zdravotnictví pravomoc stanovit standardy elektronického zdravotnictví, kterými se budou muset poskytovatelé zdravotních služeb řídit.

Novela zákona o zdravotních službách, které provází zákon o elektronizaci zdravotnictví, ale oproti očekáváním neobsahuje definici distančních zdravotních služeb. Ta v praxi chybí. „Právní úprava stagnuje. Po více než ročním užívání telemedicíny přitom máme jediný doporučený postup praktických lékařů. V době pandemie mohou být standardy a nároky na péči lege artis poníženy, nemůžeme ale přebrat stávající praxi do běžného provozu. Potřebujeme odpovědi, co je a co není lege artis telemedicína,“ poznamenala na konferenci MUDr. Mgr. Jolana Těšinová, Ph.D., přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva. „Chybějí bazální pravidla, jak ověřit totožnost pacienta, jak si vyžádat souhlas, jak si vyžádat reverz, pravidla ochrany soukromí,“ uvedla. Obává se, že nejasná právní úprava může vést k soudním sporům.

Jak poznamenal MUDr. Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR, s legislativní nejistotou souvisejí také obavy lékařů, nakolik jim distanční služby kryje pojištění profesní odpovědnosti.

„Zpočátku stačilo, že česká legislativa zavádění telemedicíny vyloženě nebrání. Postupně se ale dostáváme tak daleko, že už by to nějakou právní úpravu chtělo. Doufám, že se jí dočkáme, zatím se nám to nedaří,“ uvedl také Ing. Zeman.

 

Vznik pravidel podpoří dotace

Ministerstvo zdravotnictví v loňském roce ve skupině s Českou lékařskou společností JEP zahájilo diskusi o distanční péči, uvedl Ing. Zeman. Z práce společné komise vznikly dva dokumenty, Použití telekonzultací ve zdravotních službách v ČR a Požadavky na telekonzultační vybavení a související technické služby určené pro využití ve zdravotních službách. Druhý z nich obsahuje 26 problémových okruhů s návrhy řešení a má sloužit jako pracovní podklad do dalších jednání.

Národní telemedicínské centrum ve Fakultní nemocnici Olomouc se s podporou Technologické agentury České republiky (TAČR) zabývá výzkumem provozního a ekonomického modelu poskytování telemedicínských služeb.

Na digitalizaci zdravotnictví a na telemedicínu myslí také aktuální Národní plán obnovy, který je součástí evropského plánu Next Generation EU. Jedná se o investiční nástroj pro restart evropské ekonomiky po pandemii COVID-19. V Česku z tohoto fondu půjde celkem 190 miliard korun do digitalizace, chytré energetiky a dopravy, dekarbonizace, vzdělání a sociálních služeb.

Národní plán obnovy je koncipován jako soustava reforem v jednotlivých oblastech. Na podporu telemedicínských aplikací a m-health se počítá řádově se stovkami milionů korun, uvedl Ing. Zeman. Národní plán obnovy by měl konkrétně podpořit definici organizačního a legislativního rámce telemedicíny, formulaci pravidel pro posuzování a certifikaci telemedicínských aplikací, formulaci pravidel vstupu výkonů s telemedicínskými službami do seznamu hrazených výkonů a nakonec také ověření navržených pravidel pilotními projekty. „Je to podpora systémového přístupu státu, měla by se stanovit pravidla pro indikace, certifikace přístrojů a systém oceňování nákladů a kalkulací pro začlenění do úhrad. Cílem je nasadit telemedicínu do standardní péče. Návrh Národního plánu obnovy je ve fázi meziresortního připomínkového řízení. Následovat bude schvalování Evropskou komisí, které osobně očekávám v průběhu května,“ uvedl Ing. Zeman.

V této oblasti se chystá kromě Národního plánu obnovy i další finanční podpora. Velkým úkolem ministerstva zdravotnictví bude v příštích letech koordinace dotací na e-health. Na digitalizaci včetně kybernetické bezpečnosti je připravena podpora celkem v objemu miliard korun. „Chceme čerpat prostředky nejen z Národního plánu obnovy, ale i IROP 2 a Operačního programu Zaměstnanost a dalších přímých nástrojů, jako je Horizon a DG REFORM, kde už peníze čerpáme, ale představujeme si to v mnohem širší míře,“ uvedl Ing. Zeman.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Pardubice mají nový pavilon psychiatrie

23. 11. 2021

Nový pavilon psychiatrie přináší důstojné prostředí pro léčbu duševních onemocnění a větší kapacitu. V Pardubické nemocnici byl po dvou letech…

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…