Právní poradna: Řidičský průkaz a zbrojní pas

Tato situace, kdy lékař dospěje k názoru, že pacient by neměl řídit motorová vozidla, je poměrně častá. Pokud se jedná o lékaře specialistu, často oznámí tuto skutečnost registrujícímu praktickému lékaři s tím, aby ten zajistil odebrání řidičského průkazu. Bohužel právě to však žádný lékař zajistit nemůže.V podstatě jde věcně o srovnatelnou situaci, jako když lékař zjistí, že držitel zbrojního průkazu nesplňuje zdravotní podmínky pro držení zbraně. Ale postupy dané předpisy v těchto dvou obdobných situacích se zcela zásadně liší.Jak tedy řešit situaci, kdy „lékař zjistí nebo nabude důvodné podezření, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, který vylučuje nebo omezuje řízení motorových vozidel (držení nebo nošení zbraně)“?Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních, v platném znění, ukládá v § 20 odst. 4 každému lékaři, který zjistí nebo nabude důvodné podezření, že držitel zbrojního průkazu trpí nemocí, vadou nebo stavem, který vylučuje nebo omezuje držení nebo nošení zbraně, povinnost poučit pacienta o této skutečnosti a současně tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu posuzujícímu lékaři (jedná se o registrujícího praktického lékaře, kromě zbrojních průkazů skupiny D, kdy je tímto lékařem závodní lékař). Tento posuzující lékař pak provádí nové posouzení zdravotní způsobilosti. Určí držiteli zbrojního průkazu termín prohlídky a držitel zbrojního průkazu je povinen se dostavit (resp. má možnost se v případě závažných důvodů dostavit později, nejpozději však do jednoho měsíce od termínu určeného lékařem).
…

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2005, strana 27

Zdroj: