PRÁVNÍCI PWC LEGAL RADÍ NAŠIM ČTENÁŘŮM. Sestra pod odborným dohledem

• V souvislosti s novými platovými tabulkami, a tím i zvýšenými náklady zaměstnavatelů na platové náklady, přibývá situací, kdy zaměstnavatel převádí sestry do devátých platových tříd – tedy pod dohled s tím, že nad nimi odborný dohled vykonává lékař. Jde o akutní lůžkový provoz. Zajímá mě, zda je opravdu možné, aby nad sestrami v lůžkové péči vykonával odborný dohled lékař. Měla jsem za to, že v ošetřovatelských odborných činnostech smí odborný dohled nad sestrou vykonávat zase pouze sestra, a to registrovaná. Jak to tedy je?

Za výkon povolání pod odborným dohledem se podle § 4 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník (nebo jiný odborný pracovník) způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. Z toho vyplývá, že odborný dohled nad činnostmi „neregistrované“ sestry skutečně může vykonávat sestra „registrovaná“, která je způsobilá k výkonu předmětných činností bez odborného dohledu.

Stejné ustanovení zákona nicméně dále výslovně říká, že odborný dohled může vykonávat také lékař, zubní lékař nebo farmaceut, a to v rozsahu své způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Možnost výkonu odborného dohledu lékařem tedy zákon jednoznačně předpokládá; podmínky tak nejsou nastaveny tím způsobem, že by nad „neregistrovanými“ sestrami mohly odborný dohled vykonávat vždy výhradně „registrované“ sestry. Nicméně, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že kompetence lékařů v souvislosti s výkonem dozoru nad nelékařským zdravotnickým personálem nejsou jednoznačně vymezeny vzhledem k tomu, že se v současnosti čeká na vydání prováděcí vyhlášky k zákonu č. 95/2004 Sb., o lékařích. Zákon o lékařích stanovuje způsoby získávání atestace lékařů, ale zatím nestanovuje konkrétní výkony, které může s danou atestací lékař výlučně dělat.

Mgr. Petr Glogar

• Setkala jsem se s následujícím případem. V Karlových Varech (domnívám se ale, že tomu bude stejně v celém západočeském lázeňském trojúhelníku – Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně) pracují jako lékaři absolventi zahraničních škol z východních zemí. To je asi v pořádku, pokud mají tzv. nostrifikaci vzdělání. Tito „lékaři“ však používají u svého jména akademický titul MUDr., ale ze zákona o vysokých školách smějí akademické tituly v České republice udělovat (přiznávat) pouze a jen tuzemské vysoké školy. České vysoké školy a univerzity zahraniční absolventi nevystudovali, neabsolvovali. A co se týče procesu uznávání zahraničního vzdělání ministerstvem školství (příp. ministerstvem obrany u vojenské medicíny), nelze přece zahraničním absolventům uznávat tuzemský titul ministerstvem, když mu to ze zákona vůbec nepřísluší. Co si o této praxi myslíte?

Spolu s uznáním zahraničního vysokoškolského vzdělání (tzv. nostrifikací) se uznává pouze akademický titul, který absolventovi přiznala zahraniční vysoká škola. Držitel zahraničního diplomu má v té souvislosti právo užívat výhradně ten akademický titul či jiné označení absolventa vysoké školy, který je uveden v jeho diplomu, nikoli jeho český ekvivalent. Jedinou výjimkou jsou akademické tituly dosažené ve státech, s nimiž má Česká republika uzavřené tzv. ekvivalenční dohody (aktuálně pouze Slovensko, Německo, Polsko, Maďarsko a Slovinsko).

Pokud určitá osoba užívá titul MUDr. v rozporu s výše popsanými pravidly, a tedy neoprávněně, lze takové jednání považovat za nepřípustné nejen z morálního, ale též z právního hlediska. Pamatuje na ně především současný přestupkový zákon, dle kterého se jedná o přestupek proti pořádku ve státní správě, za jehož spáchání hrozí pokuta do výše 3 000 Kč.

Mgr. Petr Glogar

• Mám dotaz ohledně kompetencí k zajištění intraoseálního vstupu do cévního řečiště. Podle § 17 vyhlášky č. 55/2011 Sb. může na indikaci lékaře zajišťovat intraoseální vstup zdravotnický záchranář. Všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí sestra pro intenzivní péči nemá v § 55 tento výkon ve svých kompetencích uveden. V bodě (2) však stojí: „V rámci přednemocniční neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby, poskytuje specifickou ošetřovatelskou péči a neodkladnou diagnosticko‑léčebnou péči podle § 17.“ Může tedy sestra se specializací v intenzivní péči (např. s ARIP) v případě, že bude členem posádky ZZS, zajistit na indikaci lékaře intraoseální přístup do cévního řečiště pacienta? Setkal jsem se totiž s různými výklady a nejsem z toho úplně moudrý.

Správně uvádíte, že podle § 55 odst. 2 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, smí sestra pro intenzivní péči poskytovat určité úkony dle § 17 této vyhlášky. Na základě tohoto odkazu se § 17 stává pro sestru pro intenzivní péči speciálním ustanovením vůči § 55, a tedy se aplikuje přednostně. Nutno je ovšem posoudit, v jakém rozsahu.

Ustanovení § 55 odst. 2 totiž na § 17 u sestry pro intenzivní péči odkazuje jen tehdy, má‑li poskytovat:

• v přednemocniční neodkladné péči (včetně letecké záchranné služby);

• specifickou ošetřovatelskou péči nebo neodkladnou diagnosticko‑léčebnou péči.

Podmínka přednemocniční neodkladné péče nevyvolává pochyby.

Nutno ovšem posoudit, zda zajištění intraoseálního vstupu spadá do definice „specifická ošetřovatelská péče“ nebo „neodkladná diagnosticko‑léčebná péče“.

Na základě gramatického výkladu ustanovení § 17 odst. 2 vyhlášky, kdy „bez odborného dohledu na základě indikace lékaře“ je možno vykonávat „činnosti při poskytování diagnostické a léčebné péče. Přitom zejména může…“ v písm. g) zajišťovat intraoseální vstup, lze dovodit, že zajištění intraoseálního vstupu je příkladem diagnostické a léčebné péče.

Z této intepretace vyplývá, že sestra pro intenzivní péči je bez odborného dohledu na základě indikace lékaře v přednemocniční neodkladné péči, včetně letecké záchranné služby, oprávněna zajišťovat intraoseální vstup.

Zdroj: MT