Před nádory kůže je potřeba se chránit od dětství. Ochrana před sluncem nestačí
I když v roce 2020 došlo k poklesu incidence maligního melanomu (MM) a mohlo se zdát, že se konečně po 15 letech podařilo výskyt tohoto onemocnění zvrátit, tento dočasný trend byl v minulých dvou letech velmi rychle vyrovnán a incidence tohoto onemocnění opět narůstá. Za dalších 25 let má stoupnout o 40 procent.
To, že za 25 let vzroste výskyt nádorů kůže o 40 procent, vychází z údajů Národního onkologického registru, který v České republice funguje už přes půl století. „Kontinuálně stále stoupá počet nových případů – od začátku statistických přehledů se například u melanomu zdesetinásobil. Kdyby se stávající trend nezměnil k lepšímu, na čemž dlouhodobě pracujeme mimo jiné našimi Stany proti melanomu, je tento odhad dokonce velmi konzervativní,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP, který je duchovním otcem preventivní dobročinné akce Stan proti melanomu.
Tuto skutečnost podle něho pocítí hlavně mladá generace, která by si měla znaménka také nechávat co nejdříve vyšetřovat, ale hlavně se v rámci primární prevence proti UV záření chránit. „Primární prevence založená na 3K – klobouk, košile, krém – je dosud tím nejúčinnějším. I když 30 procent pacientů ví, že by s tímto onemocněním měli něco dělat, máme zde pořád 70 procent těch, kteří si riziko odmítají připustit, např. s tvrzením, že ochranné krémy nepotřebují, protože se dobře opalují,“ uvedl prof Arenberger s tím, že chránit se před sluncem je potřeba již od indexu UV 3. Navíc je potřeba si uvědomit, že se dožíváme stále vyššího věku a kůže si pamatuje – dávky UV záření nasčítá a zhoubné onemocnění se vyvine třeba za 30 let po spálení kůže.
I když ČR patří ke světové špičce zemí, kde se daří držet úmrtí na MM pod kontrolou, a to právě díky osvětovým a preventivním akcím, umírá v ČR s touto diagnózou okolo 450 lidí ročně. A to je vzhledem k tomu, že se jedná o preventabilní onemocnění, zbytečné. Od vzniku Stanu proti melanomu bylo v rámci této akce vyšetřena 62 000 osob a diagnostikováno přes 1 000 případů maligního melanomu. Stany nabízející bezplatné vyšetření kožních znamének se letos otevřely 28. a 29. 4. v Praze, 5. 5. v Brně a 13. 5. v Ostravě.
Jak prof. Arenberger zdůraznil, při včasném záchytu onemocnění (stadium I) je dnes stoprocentní šance na úplné vyléčení, u stadia II je pětileté přežití cca 70 procent. Avšak u stadia III je šance na pětileté přežití jen 66 procent a u stadia IV pouze 51 procent.
Rizikem jsou i solária nebo gelová manikúra
Dvě desetiletí existence Euromelanoma Day ukázala Evropanům, že i malá skvrnka na kůži může zabíjet, a také že její včasné odstranění může zachránit život. „Kožní nádory jsou plně preventabilními nádory, 95 procent nemelanomových kožních nádorů, jako je bazaliom nebo spinaliom, vzniká působením UV záření. Na vzniku melanomu se toto záření podílí 85 procenty, zbylých 15 procent je dáno geneticky. Pokud ale své chování na slunci nezměníme, stoupne počet nových melanomů za následujících 15 let zbytečně o dalších 40 procent,“ upozornila prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV, odborná garantka Euromelanoma Day v České republice. Zároveň varovala před UV zářením z umělých zdrojů, kterými jsou nejčastěji solária a UV lampy.
Již od roku 2008 v ČR odborníci usilují o regulaci solárií, minimálně na úrovni věkového omezení do 18 let, což je zcela běžné v řadě zemí USA, Brazílii, Austrálii nebo Velké Británii. Podle dat WHO totiž záření ze solárií jednoznačně zvyšuje riziko zhoubných onemocnění stejně jako kouření nebo azbest. „V ČR k tomuto opatření není dostatečná podpora. Ze studie, kterou jsme na naší klinice prováděli již v roce 2018, vyplývá, že 56 procent českých žen od 20 do 30 let věku navštíví solárium více než desetkrát za rok. Nejvíce je potřeba cílit na mladé ženy, protože velké studie potvrzují, že ženy, které před 35. rokem věku navštěvovaly solárium, si zvýšily riziko vzniku kožních nádorů o 75 procent,“ varuje prof. Arenbergerová.
Zároveň upozornila i na riziko plynoucí z aplikace gelových nehtů tvrzených UV lampou, kde se lékaři setkávají s nádory v oblasti konce prstů nebo nehtů. „Ukazuje se, že karcinogenní jsou i UV lampy, které se používají v nehtových salonech, ale dnes již často i doma. Toto nové téma je předmětem rozsáhlejších studií, které již potvrdily, že UV lampy skutečně mohou poškodit DNA jak v keratinocytech, tak i fibroblastech, a mohou být odpovědné za vznik kožních nádorů,“ vysvětlila prof. Arenbergerová.
Lékaři proto doporučují i zde používat krémy s SPF a speciální protektivní rukavice. Navíc ženy, které nosí gelové nehty, by měly pravidelně docházet ke kožnímu lékaři, zejména v případě jakékoli kožní změny. Zatím není dostatek dat pro další opatření, proto by ženy měly být alespoň seznámeny s existujícím rizikem. Regulace UV lamp v nehtových studiích je podle lékařů, stejně jako u solárií, nutná a měla by být dodržována alespoň věková restrikce.
Včasný záchyt šetří životy i finance
V roce 2022 se trend obrátil a počty nově diagnostikovaných nádorů opět vzrostly na hodnotu kolem 3 000, která je vyšší než v období před epidemií covidu-19. V roce 2023 bylo v ČR nově diagnostikováno 3 132 pacientů s MM, na který ve stejném roce zemřelo 447 osob.
„Podle posledních dostupných údajů se v České republice diagnostikovalo za rok více než 3 100 pacientů s invazivním melanomem, naštěstí stále více v počátečním stadiu. Sedmička nemusí být vždycky šťastným číslem. Každý sedmý pacient na melanom umírá. Kožní malignity jsou zdaleka nejčastějším zhoubným onemocněním v České republice a samotný melanom je opět sedmým nejčastějším nádorem v ČR. Pokud nezměníme svoje chování na slunci a přístup k prevenci, bude podle predikcí v roce 2040 melanom nejčastějším nádorem na světě u mužů a druhým nejčastějším nádorem u žen,“ připomněl RNDr. Jan Mužík, Ph.D., ÚZIS.
Jak dále ukazují data ÚZIS, incidence MM i mortalita na něj je vyšší u mužů než u žen. Zatímco incidence je vyšší o 17 procent, mortalita dokonce o 54 procent. Právě u mužů po 50. roce věku prudce narůstá četnost onemocnění. Zatímco u žen převažuje výskyt MM v nižších věkových kategoriích, u mužů po 50. roce narůstá riziko vzniku melanomu v porovnání se ženami násobně více (viz graf). Rozdíly mezi muži a ženami jsou i v místě výskytu melanomu, zatímco u žen to bývají častěji končetiny, u mužů je výskyt zpravidla v oblasti trupu (2× častěji než u žen).
„Ačkoli nejvyšší výskyt melanomu pozorujeme u pacientů ve věku 70–79 let, jde o onemocnění rizikové i pro mladší ročníky. Zhruba 35 procent nových onemocnění a 17 procent úmrtí na MM nastává u osob do 60 let věku. I když v ČR narůstá počet včas zachycených případů onemocnění (66 % záchytů), stále existují rezervy – 14 procent onemocnění je zachyceno pozdě,“ uvedl RNDr. Mužík.
V roce 2024 se s některým typem melanomu léčilo víc než 17 000 klientů VZP. Vzhledem k závažnosti onemocnění je to vysoké číslo, které navíc neustále mírně stoupá. Zhruba tisícovka z těchto pacientů byla vloni léčena pomocí biologické léčby. Před deseti lety to přitom bylo jen asi 150 lidí. Jedná se o nejmodernější a také nejdražší dostupnou léčbu, kterou dnes v Česku zajišťuje 19 komplexních onkologických center. „Náklady na léčbu jediného pacienta se pohybují v řádu stovek tisíc korun, v souhrnu vloni činily 620 milionů, tedy 87 procent celkových nákladů VZP na léčbu této zákeřné nemoci,“ uvedl Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP ČR pro služby klientům.
„Díky novým a účinným lékům pro imunoterapii a další cílenou léčbu se situace stále zlepšuje a pojištěnci mají šanci na lepší a kvalitnější život. Naše pojištěnce se snažíme motivovat, aby nepodceňovali preventivní vyšetření kožních znamének. V případě indikace kožním lékařem jsou hrazena tři vyšetření ročně. Pokud si vyšetření vyžádá klient sám a uhradí je jako samoplátce, přispíváme na vyšetření z fondu prevence,“ uvádí Zdeňka Salcman Kučerová ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Jestliže v roce 2019 dosahovaly výdaje této ZP na léčbu MM 75 361 766 Kč, v roce 2024 to byl již téměř dvojnásobek – 136 043 050 Kč.
Jak se odborníci shodují, stále se v čase zvyšující hodnoty 5letého relativního přežití odrážejí rostoucí efekt včasného záchytu onemocnění a zlepšující se kvalitu léčebné péče o pacienty se zhoubnými novotvary v ČR.