Předvolební čtení z Ericha Fromma
Erich Fromm v knize Escape from Freedom, vydané v New Yorku roku 1941(Strach ze svobody, vydalo Naše vojsko roku 1993 v překladu Vlastislavy Žihlové), napsal: „…působí i metody politické propagandy na individuálního voliče. Opakování sloganů a zdůrazňování věcí, jež nemají s předmětem vůbec nic společného, sázejí na znecitlivění jeho kritických schopností. Jasný a srozumitelný apel na jeho myšlení je v politické propagandě spíše výjimkou než pravidlem – dokonce i v demokratických zemích.
Jednotlivý volič, postavený tváří v tvář moci a velikosti strany, jak se ukazuje v propagandě, je bezmocný proti pocitu malosti a bezvýznamnosti. To všechno však neznamená, že politická propaganda bezvýznamnost jedince zdůrazňuje. Právě naopak, lichotí mu tím, že v něm vzbuzuje zdání jeho důležitosti a že apeluje na jeho kritický úsudek.
Všechna tato předstírání jsou však v podstatě metodou otupování pochybností jedince a jen napomáhají k tomu, aby se považoval za osobnost, která se rozhoduje individuálně. Přirozeně tato propaganda, o níž jsem právě hovořil, není úplně iracionální a v závažnosti racionálních hledisek propagandy různých stran existují rozdíly.“
Jméno Ericha Fromma najdeme v každém dobrém filosofickém slovníku a encyklopedii. Užitečnější je začíst se alespoň do některých jeho myšlenek. V březnu letošního roku uplynulo 110 let od jeho narození a 30 let od jeho smrti. Rodák z Německa, emigroval před nacismem do Spojených států v roce 1933, přednášel tam na univerzitách do roku 1950, jako vysokoškolský učitel pokračoval v Mexiku a od roku 1974 žil ve Švýcarsku.
Psal o problémech konzumně orientovaného světa a kritizoval komercializaci všech hodnot. Co považoval za hlavní pro lidský život, to je částečně zřejmé z názvů jeho prací. V češtině vyšly knihy Umění milovat (1966), Lidské srdce (1969), Mít nebo být (1992), Budete jako bohové. Radikální interpretace Starého zákona a jeho tradice (1993), Umění být (1994) a další. Fromm je zcela srozumitelný dodnes. Při zkoumání patologických společenských jevů volil historický přístup, řečeno medicínsky, etiopatogenetický přístup.
Pohyboval se na pomezí sociologie, psychologie a filosofie. Varoval před ideologickými podvody a klamy. Je v pravém slova smyslu humanistou. Pro lékaře, především pro psychiatra, může být zajímavé, jak psychoanalytik Fromm kriticky hodnotil psychoanalytika Freuda a co od něho převzal.
Za originální považuji některé jeho „okrajové“ poznámky, které se týkají lékařství. Citaci v úvodu vzatou ze známé Frommovy práce jsem volil samozřejmě záměrně, jsme před parlamentními volbami. Mám za to, že Fromm nám i po sedmdesáti letech vzkazuje: Jděte k volbám, nepovažujte se za nicky, které nemohou nic ovlivnit (slyšíme takto naříkat spoustu lidí, i vzdělaných).
A půjdete‑li k volební urně s hlasovacím lístkem, nedejte příliš na vlastní emoce, ale spolehněte se raději na svůj vlastní rozum, svědomí, zkušenosti i potřeby. Nebezpečí „útěku od svobody“ do světa moci a peněz nebo k závisti a destruktivitě není passé. A jak si počínat dnes a denně? Nechtějme ovládat druhé ani se nenechme ovládat druhými.
Zdroj: Medical Tribune