Preeklampsie a funkce štítné žlázy

Ženy, u nichž byla během těhotenství diagnostikována preeklampsie, čelí zvýšenému riziku hypothyreoidismu. Vyplývá to z výsledku dvou studií shrnutých do jedné publikace zveřejněné předním lékařským časopisem BMJ (dřívější British Medical Journal).

První prokázala, že ženy s diagnostikovanou preeklampsií mají sníženou aktivitu štítné žlázy v posledním týdnu těhotenství.

Druhá studie prokázala zvýšenou četnost hypothyreoidismu u žen s diagnostikovanou preeklampsií za dvacet let po porodu. Autoři vyzývají lékaře, aby počítali se zvýšeným rizikem hypothyreoidismu u pacientek, které mají v anamnéze preeklampsii.

Ženy s diagnostikovanou preeklampsií měly na počátku těhotenství stejnou úroveň funkce štítné žlázy jako ženy, u nichž preeklampsie diagnostikována nebyla. Na konci těhotenství však u nich byly prokázány výrazně zvýšené hladiny TSH.

Zároveň jim stouply v krvi i hladiny kinázy sFLT1, která potlačuje účinky růstového faktoru VEGF. Pokles hladin VEGF provází některé způsoby léčby nádorových onemocnění. Někdy se u těchto léčebných postupů jako vedlejší účinek projevuje i hypothyreoidismus.

Tato studie nesledovala zdravotní stav pacientek v dalším období. Proto tým vedený americkým epidemiologem Richardem Levinem z National Instute of Child Health and Human Development analyzoval data získaná v devadesátých letech v Norsku během plošného testování žen na funkci štítné žlázy.

Epidemiologové vybrali data 7 121 žen, které porodily po roce 1967, a zjistili, že ženy, u nichž byla během první gravidity diagnostikována preeklampsie, čelily 1,7krát vyššímu riziku zvýšených hladin TSH než ženy, jimž nebyla během první gravidity preeklampsie zjištěna.

Ženy s diagnostikovanou preeklampsií u první i druhé gravidity mají šestkrát častěji zvýšené hladiny TSH. Průměrná doba, která uběhla mezi graviditou a testováním funkce štítné žlázy, byla u sledovaného souboru žen dvacet let.

Zdroj: Medical Tribune