Převážně k nám přicházejí zdravé ženy

Markéta Boháčová z Mamma centra DTC Praha hovoří o svých profesních zkušenostech radiologické asistentky na specializovaném pracovišti.

Chtěla jste vždycky pracovat ve zdravotnictví, nebo byla volba povolání spíše otázkou náhody?

Na gymnáziu patřila k mým nejoblíbenějším předmětům fyzika. Pohrávala jsem si s myšlenkou jít ji dál studovat, ale přece jen jsem si nedovedla představit budoucí uplatnění. Učit nebo bádat v laboratoři mě opravdu nelákalo. Současně jsem si prohlížela učebnice své kamarádky, která chodila na střední zdravotnickou školu, a občas jsem i zalitovala, že jsem dala přednost gymnáziu. Pak jsem objevila nástavbu pro radiologické laboranty a poznala, že to je opravdu práce, kterou hledám. V tomto oboru se spojily oba moje zájmy a nikdy jsem vážně svého rozhodnutí nelitovala.

Co je náplní práce radiologické asistentky v Mamma centru?

Těžiště naší práce představuje rutinní screeningová mamografie. Musíme si umět poradit se všemi odlišnostmi habitu žen, které k nám přijdou, a zhotovit kvalitní snímky. Ne vždy je dané vyšetření dostačující, a pak je třeba prs ještě vyšetřit pomocí speciálních projekcí. Stále častěji se na preventivním vyšetření objevují ženy po kosmetické úpravě prsu. Zde samozřejmě volíme jinou techniku snímkování a bereme ohled i na strach pacientky, abychom implantát nepoškodili.

Důležitou součástí naší práce je asistence lékaři u stereotakticky naváděných intervenčních výkonů. Zde je práce radiologického asistenta nezastupitelná a často rozhoduje o úspěšnosti výkonu. Příprava pacienta na vyšetření, zaměření a lokalizace léze v hůře přístupných oblastech prsu vyžaduje značnou zkušenost a kreativitu. Již v roce 2005 jsme u vakuových biopsií začali používat z důvodů lokalizace léze i mediolaterální či lateromediální projekce, při kterých směřuje mamotomická jehla kraniokaudálním směrem. Tuto metodu od nás převzaly i ostatní mamotomické týmy a v současnosti se stala standardně používanou variantou vyšetření.

Na našem pracovišti se nachází i vyšetřovna konvenční radiodiagnostiky pro potřeby praktických a odborných lékařů, která je vítaným zpestřením naší činnosti. Nedílnou a důležitou součástí práce je i zacházení se zdravotní a obrazovou dokumentací pacientů.

V čem je vaše práce odlišná od jiných radiologických oborů?

Na rozdíl od všech ostatních oborů naší profese, kam přicházejí pacienti s již rozvinutými příznaky své nemoci, k nám převážně přicházejí zdravé ženy na preventivní vyšetření. Zjištění nemoci nebo pouhé podezření na možnost vážného onemocnění je zaskočí a zastihne naprosto nepřipravené.

Jinou kapitolou je vyšetření mužů. Ti přicházejí do ordinace, která je z jejich pohledu vyhrazena jen ženám, a s potížemi, které k mužům nepatří. Na to musíme pamatovat a přistupovat k nim taktně a vyšetření jim ulehčit profesionálně klidným přístupem.

S vývojem nových technologií se nepochybně mění také instrumentárium a přístrojové vybavení. Jaké to klade nároky na vaši práci?

Nesmíme ustrnout v rutině. Denně se v našem oboru objevují novinky, které nám mohou usnadnit nebo zlepšit práci. Stále musíme sledovat, kam se náš obor ubírá, abychom se udrželi stále na špičce. V současné době je před námi jeden velký milník radiologie - digitalizace.

Důležitou součástí práce s rentgenovými přístroji je dodržování principů a zásad radiační ochrany, neboť tím chráníme nejen pacienty, ale rovněž sami sebe. Osobně mám navíc na starosti, aby všechny přístroje a pomůcky na našem oddělení splňovaly přísná kritéria kvality daná tzv. atomovým zákonem a vyhláškami. Musíme tedy ještě se dvěma kolegyněmi provádět na těchto přístrojích pravidelná měření a zkoušky, vyhodnocovat je a v případě problémů zajistit nápravu. Výsledky daných zkoušek jsou velmi sledovaným parametrem při pravidelných kontrolách Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a při reakreditacích.

Jako v jiných oborech, i vy se musíte zcela jistě neustále vzdělávat…

Po absolvování nástavby před dvaceti lety jsem si myslela, že mám školní léta za sebou. Víc jsem se nemohla mýlit. Již po třech letech praxe jsem začala dvouleté pomaturitní specializační studium v oboru radiodiagnostika. Následovala účast na symposiích radiologických asistentů, absolvování kursu „Zkoušky provozní stálosti screeningových mamografických pracovišť“, certifikovaného kursu „Zobrazování v mamární diagnostice“ a složení zkoušek „Zvláštní odborné způsobilosti jako osoba s přímou odpovědností za radiační ochranu“. Loni jsem úspěšně dokončila bakalářské studium na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v oboru radiologický asistent.

V našem oboru se navíc předpokládá dobrá znalost práce s počítači a nezbytností se stává znalost angličtiny. Vývoj nových technologií jde neustále dopředu a my musíme být připraveni.

Co je na vaší práci nejzajímavější a co vás naopak nejvíce trápí?

Nejzajímavější mi přijde vyvážené propojení práce s lidmi a technikou. Velmi důležité pro mne je, že má moje práce smysl a že jsem součástí špičkového týmu ve svém oboru. Stinnou stránkou je naopak neustálé navyšování administrativy, častá neinformovanost odesílajících lékařů o zásadách preventivního vyšetření, a v poslední době i narůstající agresivita pacientů.

Zasahuje vám povolání nějak do osobního života?

Samozřejmě, jako každému. Protože v praxi vidím výhody včasné diagnostiky karcinomu prsu, stávám se nejen ve své rodině, ale i ve svém okolí vášnivým propagátorem preventivního mamografického vyšetření.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2008, strana NS3

Zdroj: