Přeskočit na obsah

Prevence je dlouhodobě nejefektivnější strategií v kontrole nádorových onemocnění

A6 shutterstock_1130966411
Foto: shutterstock.com

Prevence a udržitelnost zdravotních systémů patřily ke klíčovým tématům, o nichž diskutovali odborníci v rámci letošního kongresu ESMO (European Society for Medical Oncology), který se konal od 9. do 13. září v Paříži. Toho se zúčastnilo na 25 000 odborníků a prezentováno bylo přes 1 900 abstrakt, z nichž 76 bylo zařazeno do kategorie LBA (Late Breaking Abstracts).

„Podle definice znamená udržitelnost schopnost udržovat důležité, vysoce kvalitní procesy v průběhu času. V onkologii, kde jsme svědky nárůstu případů nádorových onemocnění, si musíme položit otázku, jak můžeme zajistit zachování základního procesu péče o pacienty. Udržitelnost zahrnuje myšlenku vyhnout se degradaci, což znamená, že musíme také hledět na zachování kvality. To v případě malignit zahrnuje také dostupnost a přístup k onkologickým lékům. Také to zahrnuje kvalitu života, která je závislá na životním prostředí, a my se jako členové ESMO musíme začít dívat na ekologickou udržitelnost všeho, co děláme,“ uvedla u příležitosti zahájení kongresu prezidentka ESMO prof. Solange Petersová.

Nejnovější výsledky prezentované na kongresu ESMO 2022 zdůrazňují mnohostrannou povahu udržitelnosti jako společenského cíle, nabízejí hlubší pochopení dlouho prokázané souvislosti například mezi znečištěním ovzduší a nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC), jenž vzniká u lidí, kteří nikdy nekouřili, a objasňují souvislost mezi změnou klimatu a lidským zdravím. „Znečištění má známou souvislost s karcinomem plic, ale nevěděli jsme, zda a jak přímo způsobuje onemocnění,“ řekl autor studie a vědecký spolupředseda ESMO 2022 prof. Charles Swanton, vedoucí onkologického výzkumu ve Francis Crick Institute ve Spojeném království.

Jak vysvětlil, výzkum založený na lidských a laboratorních studiích ukázal na populaci téměř půl milionu lidí žijících v Anglii, Jižní Koreji a na Tchaj‑wanu, že vystavení se rostoucím koncentracím polétavých částic (PM) o průměru 2,5 mikrometru (µm) zvyšuje riziko NSCLC s mutacemi v genu EGFR, o nichž je známo, že jsou přítomny asi u poloviny lidí s karcinomem plic, kteří nikdy nekouřili. Na laboratorních myších modelech bylo pozorováno, že stejné částice znečišťujících látek (PM2,5) přímo způsobují karcinom plic působením zánětu plicní tkáně, čímž řídí uvolňování molekuly známé jako interleukin 1β, která způsobuje transdiferenciaci epiteliálních buněk na nádorové kmenové buňky. V přítomnosti mutací v EGFR a v dalším genu spojeném s karcinomem plic, nazývaném KRAS, mohou tyto buňky dát za vznik nádoru.

„Tyto mutace lze nalézt ve více než polovině normálních biopsií plicní tkáně a jsou přirozeným procesem stárnutí. Jsou nezbytné, ale samy o sobě nestačí k tomu, aby způsobily malignitu. Avšak právě v kombinaci se znečištěným prostředím se nádorové kmenové buňky mohou rozšířit a iniciovat nádor. To začíná vysvětlovat, jak environmentální karcinogeny, které neindukují mutace DNA, mohou vést ke zhoubnému onemocnění,“ vysvětlil prof. Swanton, podle něhož by proto společnost měla dbát na to, aby došlo ke snížení hodnot těchto znečišťujících látek, které vznikají zejména spalováním fosilních paliv.

„Musíme dosáhnout 50procentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a tím přirozeně snížíme úroveň PM2,5. Všichni zde můžeme hrát roli: musíme více jezdit na kole, více chodit. Stojí za to mít na paměti, že PM2,5 způsobí osm milionů úmrtí ročně, a to nejen na onkologická onemocnění, ale také na další choroby, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, zejména cévní mozková příhoda a demence. A to je více než počet úmrtí způsobených tabákem na celém světě,“ dodává.

Ve světle skutečnosti, že jeho výzkum potvrdil, že blokáda interleukinu 1β by mohla inhibovat iniciaci plicního karcinomu blokováním transformace buněk dýchacích cest na nádorové kmenové buňky vyvolané znečištěním, Swanton také navrhl, že cílení na interleukin 1β by mělo být v budoucnu dále prozkoumáno jako potenciální nový přístup k onkologické prevenci.

Zjištění přicházejí v kontextu, kdy celosvětový výskyt malignit dýchacích cest roste, přičemž se očekává, že v příštích dvou dekádách porostou nové případy ročně asi o 70 procent. Jen v Evropě by podobné trendy pozorované u jiných malignit mohly vést ke zvýšení celkové úmrtnosti na nádorová onemocnění ze dvou milionů úmrtí ročně v roce 2020 až na tři miliony do roku 2040. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že až polovina všech onkologických onemocnění je preventabilních, je právě prevence podle Světové zdravotnické organizace považována za nejhospodárnější, a tedy nejudržitelnější dlouhodobou strategii kontroly onkologických onemocnění.

Plán společné prevence míří na veřejnost i zdravotníky

„Vize ESMO 2025 jasně ukázala, že pokud chceme uspět v boji proti nádorovým chorobám, musíme vyvinout jasný plán primární a sekundární prevence, nadále nabízet optimální onkologickou péči pro onemocnění, kterým nelze předcházet, a adekvátně podporovat přežití. Soustředění se pouze na jednu z těchto oblastí a zanedbání ostatních by vedlo k neúspěchu,“ zdůraznila ředitelka veřejné politiky ESMO dr. Rosa Giulianiová. V souladu se závazkem ESMO podporovat onkologickou prevenci založenou na výzkumu se zástupci ESMO připojili k člence výkonné rady Evropské onkologické společnosti (EONS) dr. Leně Sharpové z Regionálního onkologického centra ve Stockholmu a oznámili spuštění Celoevropské onkologické preventivní kampaně (PrEvCan). Kampaň vedená organizací EONS s ESMO jako klíčovým partnerem spolu s dalšími mezinárodními organizacemi se bude po dobu jednoho roku věnovat každý měsíc propagaci a vysvětlování vědeckých důkazů pro každé z 12 doporučení Evropského kodexu proti nádorovým onemocněním (ECAC). V říjnu zahájí tématem kouření, které je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů onkologických onemocnění.

„Nové je zde to, že tento proces vedou onkologové. Jsme to my, kdo se setkává s pacienty a jejich rodinami, takže můžeme denně zasahovat, podporovat a radit lidem, aby přijali zdravější životní styl, abychom společně snížili riziko nových nádorových onemocnění, ale také snížili negativní dopady na již probíhající nemoc,“ zdůrazňuje vedoucí projektu PrEvCan dr. Sharpová.

Kampaň má cílit na širokou veřejnost, včetně nejzranitelnějších skupin, které může být obtížné oslovit pomocí rad na podporu zdraví a životního stylu. Zaměří se také na zdravotníky, kteří podle Sharpové mohou převzít významnější roli při podpoře vakcinačních a screeningových programů.

„Zpočátku jsme se domnívali, že prevence by měla být v rukou rodinných/praktických lékařů, ale pak jsme začali zjišťovat, že prevence nemoci musí být alespoň částečně i v rukou specialistů na konkrétní onemocnění, kteří by se měli snažit veřejnost přesvědčit o její důležitosti. Zejména po covidu může v medicíně nastat určitá míra podezření. Musíte se ujistit, že vše navrhované má svůj základ – a jedním z těchto základů u onkologické prevence je zátěž nádorového onemocnění, kterou představují nejen ztracená léta života, ale také udržitelnost společností a zdravotních systémů,“ uzavřela prof. Petersová s tím, že onkologové by měli považovat prevenci za nedílnou součást onkologické péče, a to i proto, že věda o prevenci vyžaduje stále více údajů. U nádorových onemocnění, kterým se v současné době nelze vyhnout, má právě screening a včasná detekce potenciál, jak maximalizovat šance jednotlivců na přežití, tak zmírnit zátěž pro zdravotní systémy snížením podílu pacientů s pokročilým onemocněním, kteří vyžadují nákladné chronické terapie a péči.

Profesor Swanton zdůraznil nezbytnost času a trpělivosti potřebných k tomu, aby se slibné výsledky výzkumu staly smysluplnou inovací pro pacienty. „ESMO 2022 je oslavou spolupráce mezi základními vědci a zdravotnickými profesionály s cílem zlepšit péči o naše pacienty. Některé z průlomových objevů, o kterých nyní diskutujeme, pocházejí z biologických studií červů, kvasinek, bakterií a rostlin – avšak trvalo 30 nebo 40 let pečlivé vědy, než jsme od počátků došli až do současného stadia poznání. Potřebujeme, aby to naši plátci uznali a udrželi investice do objevného výzkumu s cílem vytvořit nové potřebné léky,“ zdůraznil prof. Swanton.     

K VĚCI...

Nové přístupy v onkologii

Mezi data prezentovaná na kongresu ESMO 2022 patří několik nových přístupů, které by se v klinické praxi mohly již brzy stát realitou:

  • studie fáze III s inhibitorem gama sekretázy (GSI) nirogacestatem, prvním in‑class lékem zaměřeným na novou molekulární alteraci u vzácné kategorie nádorů známých jako desmoidní nádory,
  • přelomové studie buněčné terapie s použitím tumor infiltrujících lymfocytů (TIL) ke zlepšení výsledků pacientů s pokročilým melanomem,
  • několik studií pozdní fáze imunoterapie zahrnující i pacienty s nemalobuněčným plicním karcinomem, kteří nejsou způsobilí pro standardní platinovou chemoterapii.

Sdílejte článek

Doporučené

Opomenutá předcovidová varování

20. 9. 2022

Pandemie covidu‑19 se stala svým rozsahem a dopadem zatím největší globální zdravotní krizí 21. století, která svět výrazně zaskočila. Nemuselo k…