Prevence krize není v regulaci trhu
Na tomto místě je potřeba připomenout, že v období velké hospodářské krize zkrachovaly v USA z tehdy existujících 25 000 bank celé dvě pětiny (tj. cca 10 000 bank). V dnešní době jich v USA zatím není ani zdaleka ohrožen takový počet, ale na druhou stranu se finanční krize dotkla těch největších investičních bank. V USA právě od doby velké hospodářské krize byl až dosud bankovní systém rozdělen na investiční bankovnictví a komerční bankovnictví. V Evropě včetně ČR vykonávají banky většinou obojí činnost.
Příčiny vzniku současné finanční krize spatřuje většina hodnotitelů v tzv. selhání trhů. Když to tvrdí politici a představitelé různých státních autorit (centrální bankéři, představitelé Mezinárodního měnového fondu a Světové banky), tak se nad tím mohu sice pozastavit a podivit, nicméně chápu je, že vinu za současný stav nechtějí nechat na sobě. Když to však tvrdí někteří ekonomové, tak lze pochybovat o jejich erudici.
Příčin finanční krize je ve skutečnosti několik. Patří mezi ně chybné řízení rizik především investičních bank a institucí poskytujících hypoteční úvěry v USA a také tlak politiků (zvláště za administrativy Billa Clintona) na finanční ústavy, aby zabezpečily tzv. politiku dostupného bydlení pro každého. Mnohé banky tak podlehly různým lobbistickým skupinám a bez ohledu na riziko půjčovaly takzvaně „kdekomu“. Vzhledem k enormnímu růstu poptávky se začala nafukovat cenová bublina na trhu s nemovitostmi. Protože banky pozdě přehodnotily svůj přístup, při splasknutí této bubliny nastala taková rána, až se celý finanční sektor USA otřásl v základech.
Další chyby byly způsobeny auditory dotčených institucí, kteří včas nerozeznali hrozící nebezpečí. Svůj díl nesou ratingové instituce, které nadhodnocovaly ceny akcií nejen bankovních domů, ale i ostatních společností.
Nemalý díl viny nesou i bankovní analytici, kteří hájili zájmy svého osobního prospěchu navázaného na různé motivační programy a bonusy, jež upřednostňovali před reálnými analýzami skutečného stavu.
Svůj díl viny nese i činnost Federálního rezervního systému (FED). Za posledních 20 let při periodicky se opakujících problémech finančního sektoru v USA na konci 80. let a počátkem 90. let, v letech 1997, 1998 a případně 2000 až 2001 používal příliš expanzivní měnovou politiku místo toho, aby tato politika byla neutrální.
Ukazuje se, že celý možná až kolaps finančního systému byl zaviněn nikoli selháním trhů, ale nezodpovědným jednáním jednotlivců a institucí. Jde tedy spíše o selhání státních autorit, jejichž rozhodnutí byla chybná. Jen neznalý by mohl tvrdit, že je málo regulace. Naopak regulace je tolik a je tak složitá, že se v ní jen málokdo vyzná, a proto může docházet k jejímu obcházení.
Co čeká Českou republiku v souvislosti s přeléváním se finanční krize do Evropy? Bankovní systém se na počátku října 2008 jeví jako relativně zdravý (české banky v letech 1999 až 2003 vesměs prošly očistným procesem podobným tomu, který teď čeká banky v USA). Problémy by našim bankám mohlo způsobit pouze to, kdyby se na jejich matky přenesla nákaza ze zámoří. Naše banky mají navíc výhodu, že zde neexistuje přísné rozdělení na banky investiční a komerční.
Americká finanční krize zatím nepřerostla v recesi (všeobecnou hospodářskou krizi), protože zatím nedošlo k poklesu růstu reálného HDP dvě čtvrtletí po sobě. Z významných ekonomik je v současné době v recesi pouze Irsko. Problémy má Španělsko, ale i některé další země „staré“ EU. U nás se dá očekávat zpomalení výkonnosti ekonomiky měřeno HDP, určitý tlak na růst nezaměstnanosti, ale na druhé straně by mohla za určitých okolností klesat inflace. Nejvíc postiženi v ČR jsou zatím vlastníci akcií a podílových listů a podniky, které exportují. V nejbližší budoucnosti se dá očekávat zastavení či zpomalení růstu cen nemovitostí, u některých méně kvalitních i jejich pokles. Zhorší se přístup k hypotékám a úvěrům, zvláště pak pro menší podnikatele. Hůře na tom mohou být firmy, ale i zdravotnická zařízení při získávání finančních prostředků na provoz či na zlepšování technologické vybavenosti.
Závěrem musím zopakovat, že ani zdaleka neselhal trh, ale zasahující „moudří“ regulátoři, politikové a nezodpovědná bankovní individua. Není se pak co divit, že mnozí Američané odmítají platit ze svých daní „vyžírky z Wall Streetu“.
Zdroj: