Příbram má nové vaskulární pracoviště
Nově vznikajícím pracovištěm v areálu nemocnice je mimo jiné i AngioCentrum Příbram, které slavnostně zahájilo svůj provoz minulý týden. „Naším cílem bylo především zvýšit dostupnost nejširšího spektra katetrizačních výkonů v příbramském regionu a zlepšit celkovou úroveň zdravotní péče o pacienty s vaskulárními chorobami,“ říká MUDr. Petr Vařejka, vedoucí lékař AngioCentra Příbram a intervenční angiolog II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze, jež je zároveň sídlem subkatedry angiologie IPVZ v čele s prof. MUDr. Alešem Linhartem, DrSc. „A je to právě on a primář MUDr. Vratislav Mrázek, CSc., MBA, kteří pracují na rozvoji angiologie jako samostatného oboru. Je třeba si uvědomit, že pokud chcete provozovat moderní pracoviště, jakým je i příbramské vaskulární centrum, potřebujete nejen dostatek financí, abyste zajistili kvalitní přístrojové vybavení, ale především vyškolené odborníky, kteří budou schopni zabezpečit léčbu na co možná nejvyšší úrovni a kterých u nás není dostatek,“ zamýšlí se MUDr. Vařejka.
Příbramské AngioCentrum proto velmi úzce spolupracuje se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, zejména Klinikou kardiologie a angiologie a Klinikou kardiovaskulární chirurgie. „Lékaři z pražských pracovišť, kteří zajišťují péči o pacienty s cévními chorobami, spolupracují se stávajícím zdravotnickým personálem příbramské nemocnice. Postupně budou probíhat různé semináře a výměnné stáže pro všechny zdravotníky, kteří budou mít o angiologii a cévní chirurgii zájem,“ dodává MUDr. Vařejka. „Naše centrum bude tvořit součást komplexního vaskulárního pracoviště příbramské nemocnice, zejména ve spolupráci s chirurgickým oddělením, interním oddělením a oddělením zobrazovacích metod.“
Komplexní péče o pacienty
s cévními chorobami
Pracoviště je vybaveno nejmodernější zobrazovací technikou – kontrastní vyšetření tepen a žil zajišťuje plně digitální angiograf firmy Siemens umožňující digitální substrakční angiografii, při níž je obraz upraven počítačem. „Špičkový přístroj nám dovoluje provádět široké spektrum invazivních výkonů u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin, postižením tepen oblouku aorty, renálních tepen či cévní malformací,“ vyjmenovává MUDr. Vařejka. „Chtěli bychom se více soustředit na diabetiky, kteří jsou poněkud opomíjeni. Přitom právě u nich se často objevují defekty na dolních končetinách, které se špatně hojí a mohou vést až k amputaci. Pokud však provedeme katetrizační výkon včas a kvalitně, můžeme jim končetinu zachránit. Druhou oblastí, kterou bych v příbramském AngioCentru rád rozvíjel, je léčba pacientů s aneurysmatem břišní a hrudní aorty.“
Pracoviště bude dále zajišťovat péči o nemocné se selháváním dialyzačních zkratů nebo s žilní trombózou – jedná se především o mladé ženy užívající hormonální antikoncepci. Většina výkonů bude prováděna za hospitalizace, kterou zajistí Oblastní nemocnice Příbram. „Jinou možnost představuje ošetření pacienta na našem pracovišti ‚ambulantně‘, s hospitalizací v odesílající nemocnici,“ upřesňuje P. Vařejka.
Podle něj lze předpokládat, že se ročně v příbramském AngioCentru provede okolo tisíce katetrizačních výkonů. „Příbramsko je region, kde má cévní chirurgie a angiologie velkou tradici a nepochybně je zde mnoho pacientů, kterým máme co nabídnout,“ nahlíží do budoucnosti MUDr. Vařejka. „Doufám, že se nám skutečně podaří vytvořit komplexní vaskulární centrum a že cévní program bude jedním ze stěžejních pilířů příbramské nemocnice.“
Ze sálů mizí skalpely,
objevují se balonky
V současné době se velmi často diskutuje o nutnosti mezioborové spolupráce, která je podle MUDr. Vařejky pro pacienty s vaskulárními chorobami klíčová. „Multidisciplinární přístup je v našem oboru velmi aktuální. Setkávají se zde radiologové, angiologové, internisté a cévní chirurgové. Celý tým by se pochopitelně neobešel bez sestry, která s pacientem komunikuje, stará se o něj a současně působí jako instrumentářka, a dále radiologického asistenta, který obsluhuje angiograf,“ apeluje na nutnost spolupráce všech zdravotníků MUDr. Vařejka a dodává: „Před dvaceti lety se pacienti s cévními onemocněními běžně léčili klasicky – otevřenou operativou, dnes však jednoznačně začínají převažovat miniinvazivní techniky. Z operačních sálů tedy postupně mizí skalpely a objevují se balonkové katetry.“
Zdroj: