Přichází hemově vázané železo
Významu železa a jeho forem pro lidský gravidní či negravidní metabolismus se na nedávném sympoziu „Jarní roadshow 2018“ věnoval MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., z Ústavu farmakologie 3. LF UK v Praze. Záleží na typu vázaného železa v potravních doplňcích při suplementaci? V čem je význam hemového železa? A mohou těhotným v něčem škodit multivitaminy?
Železo (Fe) se v lidském organismu účastní metabolických oxidačně‑redukčních reakcí, slouží jako součást (kofaktor) enzymů a zabudované v molekulách hemoglobinu a myoglobinu se podílí na přenosu kyslíku. U mužů je jeho fyziologická koncentrace 130 μg/100 ml, u žen 110 μg/100 ml. V těle se nachází celkem asi 5–6 g, většina (65–70 %) vázaná v hemoglobinu, zbytek (20–30 %) ve feritinu, hemosiderinu a transferinu. Jako jeho zdroj je využíváno především červené maso, z rostlinné stravy (sója, zelené řasy, ořechy, sezam) může být železo získáváno také, v potřebném množství ovšem poměrně problematicky (vždy záleží na přesném složení stravy a celkovém obsahu v přijímané stravě). Deficit Fe nastává povětšinou při krevních ztrátách, při vysoké spotřebě (během gravidity, laktace nebo onemocnění, především trávicího traktu) nebo někdy u vegetariánů, veganů či anorektiček. Při jeho nedostatku v těle dochází k nízké tvorbě hemoglobinu, řady důležitých enzymů a ke vzniku mikrocytární hypochromní (sideropenické) anémie.
„S anémií pacientek a s nutností suplementovat železo se gynekologové setkávají prakticky denně. Je ale třeba vědět, že absorpce externě podaného nehemového železa (ve formě dvoumocného Fe2+) je poměrně nízká, na úrovni okolo jednoho až pěti procent podané dávky, v případě výrazné akutní deplece pak přibližně deset procent, a navíc ji výrazně ovlivňují současně podávaná potrava, léky nebo prostředí zažívacího traktu,“ vypočítává na úvod svého sdělení J. Slíva.
Celozrnný chléb, vejce, mléko, černý čaj, káva a jiné potraviny (a také antacida, fluorochinolony, inhibitory protonové pumpy či hořčík) při souběžném podávání železa ve formě iontu vytvářejí hůře vstřebatelné či nevstřebatelné komplexy. V méně kyselém prostředí navíc vzniká trojmocná forma Fe3+, která není optimálně vstřebatelná. Proto existuje doporučení podávat suplementy železa alespoň 30 minut před jídlem nebo dvě hodiny po jídle, což mnohdy není snadné a může to vést i k interferenci s dalšími indikovanými léky, které je třeba podávat nalačno (např. levotyroxin).
Proč hemové železo?
Oproti tomu absorpce hemově vázaného železa v jeho přirozené formě činí až 50 procent, navíc bez potenciálu interakcí se stravou (a léčivy) díky odlišné cestě vstupu do organismu. Takto vyrobené suplementy tedy vykazují zásadně vyšší biologickou dostupnost.
Dle nejnovějších objevů je totiž hemově vázané železo v enterocytu přenášeno mezi jeho apikální stranou a bazální membránou zcela jiným transportérem (HCP1 – heme carrier protein1) než nehemové železo Fe2+ (DMT1 – divalent metal transporter), které se intracelulárně navazuje na apoferitin za tvorby feritinu a s další agregací v hemosiderin. I vstupující trojmocné železo musí být ještě před transportem extracelulárně konvertováno na Fe2+ duodenálním cytochromem B (Slíva J, Remedia, 2013). „Je tedy zřejmé, že transport Fe2+ nespecifickým přenašečem může být negativně ovlivněn kompeticí s jinými dvojmocnými ionty – hořčíkem, mědí, manganem, molybdenem a dalšími, například v multivitaminových produktech,“ upozorňuje J. Slíva.
V těle se dvojmocné železo Fe2+ může následně uskladňovat v hemosiderinu pro pozdější využití, kdy přes transmembránový protein feroportin vstupuje do krve, konvertuje se na trojmocný kationt a účastní se v těle metabolických pochodů. Regulátorem absorpce je v játrech tvořený hepcidin.
V těle těhotné probíhá transplacentární přenos na feritin vázaného železa ve směru k plodu endocytózou a ze vzniklého endozomu je železo přes feroportiny vypuzováno a na fetální straně oxidováno a navázáno na fetální transferin. Nejvyšší spotřeba cirkulujícího železa je u ženy logicky v období menstruace a u gravidních žen pak především ve druhém a třetím trimestru, a také během laktace (Nutrients, 2014 Aug:6(8):3062–3083).
Zvýšenou poptávku po železe vykazuje organismus nejen v těhotenství, ale také v případě patologických stavů (při metroragii, polymenorei, hypermenorei nebo nádorových onemocněních) a v před‑ a pooperačním období. Dle odhadů trpí nedostatkem Fe až 60 procent žen během gravidity a laktace a až 30 procent žen menstruujících.
Velký význam suplementace
Perorální suplementace železem dle očekávání redukuje výskyt anémie u těhotných (až o 62 procent) a ve srovnání s podáváním placeba je provázena celkovým zlepšením hematologických ukazatelů (Reveiz L et al. Treatments for iron‑deficiency anaemia in pregnancy. Cochrane Database Syst Rev, 2011). Metaanalýza 26 studií ze 13 zemí, týkajících se souvislostí mezi těhotenstvím a železem v organismu (n = 5 490), zjistila, že suplementace má příznivý vliv na zdraví plodu i frekvenci předčasných porodů a že ženy s intermitentní suplementací vykazují méně nežádoucích účinků, než je tomu u každodenního podávání (Pena‑Rosas JP et al. Intermitent oral iron supplementation during pregnancy. Cochrane Database Syst Rev, 2015). Tato i další práce (jako např. metaanalýza hodnotící 43 274 žen: De Silva Lopas et al., BMJ Glob Health, 2017 Sep 22;2(3):e000389) zjistily porovnáním s kontrolními skupinami bez suplementace statisticky signifikantně příznivý vliv doplnění zásob železa v organismu ve vztahu k anémii rodiček (a o 1,9 % nižší četnost porodů dětí s nižší porodní hmotností i méně časté porody před termínem).
„Význam suplementace gravidních žen je tedy velký. Retrospektivní a observační studie odhalily u anemických žen vyšší riziko mateřské úmrtnosti, a to z důvodu krvácení a vyššího sklonu k infekcím,“ podotýká J. Slíva a dodává, že nedostatek železa dle některých prací ovlivňuje jak vyvíjející se plod, tak novorozence v důsledku dlouhodobé nedokysličenosti a byl zaznamenán i vztah k nižší porodní hmotnosti, předčasnému porodu a nižší hodnotě skóre Apgar.
Hemově vázané železo je dostupné
„Podstatným přínosem pro suplementaci jsou oproti starším produktům s nehemovou formou moderní a inovativní přípravky s hemově vázaným železem,“ kvituje J. Slíva. Na našem trhu je k dispozici přípravek GlobiFer forte s hemově vázaným železem, přinášející mj. benefity pro lidský organismus přirozené formy tohoto prvku – rychlejší a lepší vstřebávání, a tím i vyšší využitelnost. „Jeho dosud zaznamenané nežádoucí účinky jsou totiž na úrovni placeba a díky svému neiontovému charakteru nedráždí sliznici gastrointestinálního traktu. Neoddiskutovatelnou výhodou hemově vázané formy železa je také absence interakcí s léky a potravou a velmi dobrá snášenlivost,“ zakončil svou přednášku J. Slíva.
Zdroj: MT