Příjmy zdravotníků jsou podle LOK-SČL kritické
Podle odborářů je jediným možným řešením personální krize zvýšení příjmu zdravotnických pracovníků. V této souvislosti vedení LOK-SČL apeluje na ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, aby v připravované úhradové vyhlášce pro rok 2009 zvýšil nemocnicím úhrady, což umožní ředitelům nemocnic zvýšit platy o 30 procent tarifů od 1. ledna 2009. „Tím dojde k narovnání propadu reálných mezd zdravotníků v minulých letech a ke stabilizování personální situace v nemocnici,“ uvádí tiskové prohlášení. V případě, že nebudou tyto požadavky, plánují odboráři stávku v nemocnicích.
Předsednictvo LOK-SČL požaduje, aby byla zákonem určena jednotná norma odměňování lékařů (ev. zdravotnických pracovníků), která by systém odměňování ve zdravotnictví vyřešila trvale. Žádá, aby byly zákonem kodifikovány minimální příjmy lékařů bez přesčasové práce, podle dosažené kvalifikace na úrovni 1,5 - až trojnásobku průměrné mzdy v ČR. „Pro ilustraci to znamená zaručenou minimální hrubou hodinovou mzdu pro nejvýše kvalifikovaného odborníka na úrovni 392 Kč,“ konstatuje dokument z brněnského jednání.
V tiskovém prohlášení předsednictvo LOK-SČL ve 13 bodech ze svého pohledu rekapituluje vývoj, příčiny a důsledky neutěšeného stavu v odměňování zdravotníků:
* Podhodnocení zdravotnických profesí, které bylo průvodním jevem minulého režimu, pokračovalo i po roce 1989. Tento fakt byl jedním z hlavních důvodů vzniku LOK v roce 1995. Přes protestní hnutí se platy lékařů dosud nedostaly na úroveň odpovídající evropským zvyklostem (nejde o přepočet na korunu, ale o relaci k průměrnému platu).
* Problém se ještě vystupňoval v roce 2003 po převodu nemocnic na kraje, jejich převodem na obchodní subjekty v následujících letech a jejich předáním často účelově založeným soukromým subjektům.
* Došlo k dalšímu snížení finančního ohodnocení zdravotnických profesí (v poměru k průměrnému platu). Vzhledem ke své vysoké společenské prestiži lékaři a sestry oprávněně očekávali nápravu tohoto stavu.
* Nastal zcela paradoxní jev, kdy odměňování v podnikatelské sféře ve zdravotnictví je nižší než ve sféře státní či obecně veřejnoprávní.
* Kvůli špatnému finančnímu ohodnocení došlo k masivnímu odlivu lékařů a dalšího zdravotnického personálu z „privatizovaných“ nemocnic do fakultních nemocnic a hlavně do zahraničí. V případě nelékařských profesí dochází k odchodu mimo oblast zdravotní péče.
* Tlak na snižování mezd vede k zaměstnávání zejména méně kvalifikovaných (neatestovaných) lékařů a současné ministerstvo zdravotnictví se to snaží legalizovat tím, že odmítá vydat vyhlášku o personálních standardech.
* Došlo k propojení soukromých subjektů provozujících nestátní nemocnice a krajské politické reprezentace. Došlo v řadě případů k tunelování nemocnic za tichého souhlasu představitelů samospráv.
* Ministrem Tomášem Julínkem připravený nebezpečný experiment na českém zdravotnictví, který plánuje další převody nemocnic, ale i zdravotních pojišťoven do soukromých rukou, likviduje profesní samosprávu. Zavádí nové „prokorupční“ instituce, např. Úřad pro dohled nad zdravotními pojišťovnami, které budou stát další stovky milionů z veřejných financí.
* Zcela bezprecedentní je stav, kdy návrhy reformních zákonů umožňují vlastnictví zdravotní pojišťovny a zdravotnického zařízení v rukách jednoho vlastníka (finanční skupiny). Podporuje navíc praxi, kdy tyto subjekty mohou mít spolu legální smluvní vztah, což je zcela zřejmý konflikt zájmů v neprospěch ostatních zdravotnických zařízení a ve svém důsledku především pacientů.
* Dochází k poklesu výdajů na zdravotnictví, čímž je záměrně krize udržována. Účelem je vytvořit dojem, že bez „reformy“ zdravotnictví fungovat nebude. Česká republika dává na zdravotnictví stále méně (v roce 2003 – 7,6 % HDP, v roce 2007 – 6,5 % HDP). Ze zemí OECD dává méně pouze Polsko a Korea.
* Přestože se nemocnice potýkají se závažnými problémy a chybějí prostředky k zaplacení personálu, na účtech zdravotních pojišťoven bude ke konci roku vázána jedna pětina financí plynoucích do zdravotnictví, tedy asi 40 mld. Kč.
* V kontextu s plánovanou privatizací zdravotních pojišťoven existuje reálná obava, že miliardy na účtech zdravotních pojišťoven jsou připravenými dárky pro budoucí nabyvatele.
* V důsledku nedostatku zdravotnického personálu se snižuje dostupnost i kvalita zdravotní péče. V četných zdravotnických zařízeních se tlumí některé provozy. a dokonce zavírají některá oddělení.
Zdroj: