PŘÍLOHA: Hodnocení rizika karcinomu prsu v klinické praxi

Gynekologové, porodníci i praktičtí lékaři jsou s problematikou karcinomu prsu dobře obeznámeni. Proč se tedy chceme zabývat rizikem karcinomu prsu a informovaností o této chorobě v klinické praxi? V první řadě proto, že karcinom prsu je běžnou příčinou morbidity a mortality žen. Nepočítáme−li nádory kůže, je karcinom prsu v USA nejčastějším nádorovým onemocněním u žen a druhou nejčastější příčinou smrti na onkologické onemocnění po karcinomu plic. Za druhé, jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů vzniku karcinomu prsu u žen je vyšší věk. Riziko karcinomu prsu stoupá u žen s věkem téměř lineárně až asi do deváté dekády života. Vzhledem k tomu, že se stále více žen dožívá vyššího věku, stoupá i počet starších pacientek s diagnózou karcinomu prsu. Většina případů karcinomu prsu se objevuje po menopauze a polovina všech nově diagnostikovaných případů se vyskytuje u žen po 65. roce věku. Značným emocionálním problémem je také obava žen z karcinomu prsu, ovšem strach je většinou vyvolán nepochopením významu statistického rizika a způsobu, jakým se jich samotných týká. Gynekologové mohou tuto obavu zmírnit tím, že svým pacientkám poskytnou zhodnocení jejich individuálního rizika, edukaci a konzultace.

U nádorového onemocnění prsu jde nejčastěji o adenokarcinom, který může vzniknout buď v mlékovodech (duktální typ), nebo v mléčných lalůčcích (lobulární typ). Duktální i lobulární karcinom může být neinvazivní (in situ) nebo invazivní (infiltrující). Neinvazivní karcinomy prsu jsou omezeny na místo svého vzniku (tj. mlékovody nebo lobuly), zatímco invazivní karcinomy prorůstají z místa svého vzniku nejprve do tukové tkáně prsu (lokalizovaný karcinom), poté se mohou šířit do lymfatického systému (lokální šíření) nebo do krevního řečiště, kudy metastazují do vzdálených orgánů. Většina nádorů začíná v mlékovodech, přičemž invazivní duktální karcinom představuje 80 % invazivních nádorů prsu. Až 70 nebo 80 % nádorů prsu u žen je sporadických (nesouvisí s vrozeným syndromem) a jsou následkem mnohočetných získaných somatických mutací v jediné buňce.3 Přibližně 15–20 % nádorů prsu má familiární výskyt a jsou výsledkem kombinace genetických a zevních faktorů, dalších 5–10 % nádorů je způsobeno jediným zděděným genem určujícím náchylnost ke karcinomům.Stadia karcinomu prsu
Karcinom prsu se podle různých patologických vlastností člení do kategorií, které pomáhají lépe určit prognózu a zvolit terapii. Rozdělení do jednotlivých stadií také pomáhá porovnávat výsledky vyšetření a interpretovat výsledky studií podle jednotného systému popisu rozsahu nádoru. Nejběžnějším typem systému určení stadia nádorového onemocnění, který se dnes používá, je systém TNM (nádor–uzliny–metastázy) American Joint Committee on Cancer (AJCC) (tab. 1).Rizikové faktory pro vznik karcinomu prsu
Riziko rozvoje karcinomu prsu zvyšuje řada individuálních i demografických faktorů (viz rámeček), z nichž nejvýznamnějšími rizikovými faktory jsou ženské pohlaví a vyšší věk. Pouze 18 % nových případů se vyskytuje u žen mezi 40. a 50. rokem věku, zatímco 77 % žen s karcinomem prsu je v době diagnózy starších než 50 let. Nejvyšší incidence nově diagnostikovaného karcinomu prsu je u žen mezi 75. a 79. rokem věku. S prodlužující se střední délkou života a rozrůstající se starší populací je diagnostikováno stále více žen s karcinomem prsu. Riziko vzniku karcinomu prsu zvyšují také některé aspekty osobní anamnézy žen, jako je abnormální bioptický nález, časná menarche, užívání perorální hormonální kontracepce, starší věk při prvním porodu, nulliparita, postmenopauzální hormonální léčba a pozdní přirozená menopauza (viz rámeček). Pochopení těchto faktorů a způsobu, jakým mohou zvyšovat relativní riziko ženy v rozvoji karcinomu prsu, je klíčovým aspektem při snaze pomoci pacientce získat realistický pohled na její vlastní riziko. Relativní riziko je poměr pravděpodobnosti vzniku choroby u dané skupiny (skupiny s daným rizikovým faktorem) k pravděpodobnosti jejího vzniku u skupiny bez tohoto rizikového faktoru.
...

Komentář

Autor: MUDr. Pavel Strnad, CSc., MUDr. Jiří Chod

Incidence karcinomu prsu v České republice činila za rok 2003 (poslední údaj ze statistické ročenky, ÚZIS 2006) 5 784 nových případů nebo 110,5 karcinomů na 100 000 žen. Stále stoupající trend incidence by měl vést ke zvýšení pozornosti především lékařů v praxi, a to jak gynekologů, tak praktických lékařů. Graf 1 demonstruje přehled incidence karcinomu prsu za základě věku v České republice.
...

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 6/2006, strana 50

Zdroj: