Primární péče “jede”
Praktik již dávno není přejmenovaným “obvoďákem”, který rozesílal pacienty na odborná pracoviště. Je přirozeným základem systému zdravotní péče, místem prvního kontaktu pacienta se zdravotnictvím a současně, byť si to ne vždy jasně uvědomujeme, také tím, kdo řeší valnou většinu zdravotních problémů svých pacientů.
V této souvislosti neškodí připomenout, že před deseti lety byla poprvé použita kombinovaná kapitačně výkonová platba v praxi. Pro ty, kdo si to nepamatují, připomínám, že “kapitace” nebyla zavedena vyhláškou, ale že se na tomto způsobu úhrady dohodli lékaři s pojišťovnou. Moderní systém úhrady péče praktických lékařů ukončil období extenzivního rozvoje, honby za pacienty a body. Praktici jsou motivováni starat se dobře o své pacienty, provádět prevenci a rozšiřovat spektrum zdravotních služeb, které nabízejí. V kombinaci s komplexním sledováním nákladovosti, vynikajícím mechanismem zpětné vazby, opět vytvořeným pojišťovnami ve spolupráci s lékaři, motivuje kapitace praktické lékaře k převzetí vyšší odpovědnosti a k řízení zdravotní péče o pacienta. Praktik tak přebírá roli toho, kdo koordinuje a provází pacienta systémem zdravotnictví.
K tomu, aby mohli praktičtí lékaři plnit svou přirozenou roli koordinátora, potřebují informace. Potřebují vědět, jakou zdravotní péči jejich registrovaní pojištěnci čerpají, kde a s jakými výsledky. Potřebné informace jim již více než pět let poskytuje systém elektronických zdravotních knížek pacientů na internetu, který dnes využívá přes milion pacientů. Velké množství financí je vyplýtváno na péči, která se zcela zbytečně opakuje a která nic nepřináší. Když se informace sejdou na správném místě, často právě u registrujícího praktického lékaře, zbytečná vyšetření se nemusejí provést a peníze se mohou využít lépe. Praktici dobře vědí, že lékař, který má přístup k informacím, rozhoduje nejen levněji, ale především správněji a rychleji. Lépe tak léčí své pacienty.
Obavy z poplatků byly liché
Kombinovaná kapitačně výkonová platba stabilizovala praxe praktických lékařů. Na jedné straně umožnila vznik nových praxí tam, kde to bylo třeba, na druhé straně dává stávajícím lékařům jistotu v jejich podnikání, pokud jsou s nimi pacienti spokojeni. S kapitací přichází také formální vztah pacienta a jeho praktika – registrace. S využitím práva svobodné volby si pacient volí svého lékaře a vyjadřuje mu tak svou důvěru.
Praktici podporují nastolenou reformu zdravotnictví. Mnoho let volali po změnách, které jsou nezbytné. Během kongresu jsem měl možnost promluvit s mnoha lékařkami a lékaři, často se svými spolužáky a přáteli. Všichni mi potvrdili, že zavedení regulačních poplatků sice vzbuzovalo jisté obavy a stalo se tématem vzrušené celonárodní diskuse, ale již první dva měsíce ukázaly, že nepřináší žádné významné problémy. Lidé si již uvědomují, že je nezbytné, abychom společně bránili plýtvání, protože kvalitní zdravotnictví bude potřebovat stále více prostředků. Ukazuje se, že obavy z regulačních poplatků byly přehnané. Praxe potvrzuje, že i takto jednoduchý princip funguje – do ordinací chodí méně těch, kdo péči nepotřebují, předepisuje se méně léků, lidé méně zneužívají pohotovosti. Regulační poplatky by navíc mohly motivovat pacienty nejen k tomu, aby nečerpali zbytečně zdravotní péči, ale také k větší prevenci, k registraci a k vyššímu využívání primární péče na úkor nákladné péče specializované.
Program řízené péče
Hodně mne zaujal plán na vytvoření programu řízené péče (pozn. red.: tomuto tématu se věnujeme podrobněji na str. B4 a B5). Praktičtí lékaři by podle něj vytvořili sdružení a v jeho rámci by se snažili lépe řídit péči, kterou čerpají jejich pacienti. Podstatná je motivace – část úspor, které vzniknou ne díky omezení péče, ale díky její lepší organizaci, získají právě praktici, tedy ti, kdo se na řízení péče podílejí. Ostatní prostředky využijí pojišťovny k úhradě další zdravotní péče. Ze světových zkušeností vyplývá, že podobné projekty vytvořené lékaři nejen fungují lépe než systémy provozované pouze pojišťovnami, ale především z nich má užitek pacient. Rád budu sledovat vývoj řízené péče, vidím v něm jednu z možností, jak zlepšit zdravotnictví a vypořádat se s narůstajícími náklady.
Výhled do budoucna
Během kongresu mi přítomní novináři položili zajímavou otázku: jakým směrem se bude dále vyvíjet primární péče praktických lékařů? Dívám se do budoucnosti s velkou nadějí. Jako dnes sledujeme přesun zdravotní péče z lůžkové do ambulantní sféry, čeká nás přesun péče ze specializovaných ambulancí do ordinací praktických lékařů. Praktici budou vzdělanější a budou běžně poskytovat služby, které dnes poskytují specialisté. Ordinace praktiků budou vybaveny diagnostickou technikou. Dnes ještě složité laboratorní technologie nahradí stolní, rychlé a levné analyzátory, jak je tomu například již dnes u stanovování CRP. Díky využívání informačních a komunikačních technologií bude mít každý praktický lékař nejen okamžitý přístup ke všem zdravotním informacím svých pacientů, ale také k nejnovějším poznatkům vědy. Systémy podpory rozhodování zvýší především bezpečnost pacientů a sníží riziko pochybení lékařů. Specializovaná ambulantní péče bude centralizována do komplexních diagnostických center, lůžková péče se bude soustřeďovat především na invazivní výkony a intenzivní a resuscitační péči.
To jsem ale zabloudil do vzdálenější budoucnosti. Dnes se pojďme těšit na to, co přinese za rok třetí kongres primární péče. Jsem moc zvědav, jak se budeme s odstupem dívat na dnes tak vášnivě diskutované regulační poplatky a na jaké téma budeme vášnivě diskutovat v únoru 2009.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2008, strana A10
Zdroj: